VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rojení. Miliony chroustů útočí

Slovácko - Za poslední čtyřletý cyklus způsobil chroust maďalový na stromech v Moravské Sahaře milionové škody.

14.5.2015
SDÍLEJ:

Dospělec chrousta maďalového si na Bzenecku pochutnává na listech listnatých stromů.Foto: DENÍK/Petr Turek

V těchto dnech vrcholí jeho rojení, proti němuž nemají lesníci adekvátní zbraň. Na letecký postřik totiž nezískali povolení od ochránců přírody ani krajského úřadu. Podle správců lesů se tak dají v následujících letech očekávat další velké škody, které způsobí ponravy na kořenových systémech rostlin.

„Kde v minulosti ve Bzenci, Vracově, Vacenovicích či Ratíškovicích bývaly zahrady, ovocné stromy a kde si lidé pěstovali zeleninu, tam je to nyní nemyslitelné. Například z patnácti zasazených ovocných stromků se za čtyřletý cyklus chrousta podaří uchovat jen tři," upozornil vracovský starosta Jaromír Repík.

Nejen v Bzenecké, ale také v píscích Hodonínské Doubravy se chroustům nebývale daří.

„Loni nám ponravy ožraly nejen kořeny stromů, ale i zeleniny, včetně salátu a brambor. Letos se tady objevily stovky dospělých chroustů, takže máme obavy, co provedou larvy v následujících letech," svěřila se obyvatelka dubňanské místní části Fabián.

V současnosti jsou chrousti ve vrcholu rojení.

„Jejich jediným cílem je žrát, aby získali energii na spáření a kladení vajíček, potom umírají. Když je samička v kondici, naklade dvakrát i třikrát dvacet až třicet vajíček," přiblížil odborný lesní hospodář a bzenecký místostarosta Ivan Černý.

Podle něj chrousti v této fázi dávají přednost dubům, ořešákům, třešním, jeřabinám a habrům. Ponravy si dokonce dopřávají i květy jehličnatých stromů.

V následujících letech pak larvy ukusují kořeny, nejdříve menších a pak i větších rostlin. „Bývá jich tolik, že jsou nalepené na kořeny velkých stromů. Ty se pak mohou třeba i vyvrátit," varuje Ivan Černý.

Podle mluvčí státního podniku Lesy České republiky Evy Jouklové tito škůdci způsobili od roku 2011 ve Bzenecké Doubravě přímé škody ve výši patnáct milionů korun. „Jako správci lesů jsme podle zákona povinní bránit šíření škůdců, a to i preventivně. To však nyní nemůžeme. Nezbývá než sledovat, jak se chroust množí," uvedl krajský ředitel Lesů Dalibor Šafařík a odkázal na to, že lesníci požádali o letecký postřik.

Jeho aplikaci ovšem odbor životního prostředí krajského úřadu letos v dubnu nepovolil.

„Nedostali jsme potřebné souhlasy a výjimky ze zákona," potvrdila mluvčí krajského úřadu Denisa Kapitančiková. Nesouhlas se týkal zejména území ptačí oblasti Bzenecká Doubrava Strážnické Pomoraví. „Postřik by totiž měl negativní vliv na ptačí druhy, které jsou v této oblasti chráněné. Jedná se například o strakapouda prostředního, strakapouda jižního, skřivana lesního a lelka lesního," vypočítala Denisa Kapitančiková s tím, že by se ptákům kvůli účinku postřiku snížila potravní nabídka.

Výjimku Lesy ČR nedostaly ani pro evropsky významnou lokalitu Hodonínská Doubrava. Kvůli dopadům na zvláště chráněné druhy živočichů. „Nevýhodou letecké aplikace je fakt, že přípravky pro ni určené působí proti širokému spektru hmyzu," doplnila mluvčí.

Správci lesů proto loni ověřovali účinnost nejrůznějších metod, které dokážou ponravy zlikvidovat už v půdě. „Výsledky jen potvrdily názor odborníků, že bez leteckého postřiku dospělých brouků nemůžeme škody na lesních porostech snížit. Naopak se ukázalo, že ponrav je tolik, že ani jejich případný zvýšený úhyn by škodám nezabránil," poznamenal Martin Zavrtálek z odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR.

Letecky se chroustům lesníci postavili naposledy v letech 1999 a 2003. Následně už k dalším postřikům nedostali povolení.

„Chrousti se od té doby množí a nepůsobí jen značné hospodářské škody, ale mění i prostředí Moravské Sahary, které je také dílem generací lesníků a je paradoxně chráněné státem," doplnil Martin Zavrtálek. Podnik, stejně jako bzenecká radnice, která vlastní 370 hektarů lesa, bude po sečtení škod po letošní invazi požadovat finanční náhradu.

Autor: Petr Turek

14.5.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dělníci v Otrokovicích opravují chodník v části Trávníky, který je ve směru příjezdu od Kauflandu. Stávající dlažbu kompletně odstraňují.
5

Starý chodník byl už celý zničený, konečně ho opravují

Balóny nad Olomoucí.
46

FOTO, VIDEO: Balonová show ozdobila nebe nad Olomoucí. Podívejte se

ON-LINE: O bolestech zad i cvičení v práci

Co dělat, aby vás nebolela záda? Funguje Vojtova metoda i pro dospělé? A jak si třeba krátce zacvičit během pracovní doby? Nejen na to se můžete ptát vedoucí fyzioterapeutky Kroměřížské nemocnice Pavly Zemanové. Odpovídat vám bude středu 23. srpna v čase od 10 do 11 hodin.

AKTUALIZUJEME

Déšť krajské dožínky nepokazil, v průvodu se sešlo osm stovek lidí

Osm stovek krojovaných účastníků průvodu, dožínkové věnce pro hlavního hospodáře v kraji a samozřejmě bohatý doprovodný program: i letošní oslava sklizně se v Kroměříži o uplynulém víkendu vydařila.

Zoo se raduje z dalších mláďat

Chovatelé ve zlínské zoo mají další důvod k radosti. Početná šedesátičlenná kolonie plameňáků růžových se rozrostla o čtyři mláďata. Malí plameňáci se vylíhli na začátku července a díky skvělé péči rodičů zdárně prospívají. Stejně úspěšně se daří i dvěma malým samečkům u lemurů kata.

Pamětník Jiskry Otrokovice v první lize. Byl to malý zázrak, vzpomíná Gajdůšek

Už jsou v zapomnění. Většina z nich ani nežije. Byli to přitom oni, kdo před 53 lety do Otrokovic přinesli slávu. Na malém stadionku se na škváře kopala první liga. V sezoně 1964/1965 jezdily do míst současného moderního sportovního areálu na Baťově hvězdy tehdejší doby Tomáš Pospíchal, Andrej Kvašňák, Josef Masopust nebo Ivo Viktor.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení