Čerstvě se k nim tedy přidala těšanská památka, kterou má ve správě Muzeum Kroměřížska.

„Jsme velice rádi, je to prestižní záležitost a samozřejmě doufáme že to zvýší návštěvnost a zájem o stavbu," poznamenal pro Deník ředitel muzea Jiří Stránský.

Letošní návštěvnost mlýna zatím hodnotí vidí pozitivně, pomáhá tomu i cyklostezka, která vede poblíž.

Větrný mlýn ve Velkých Těšanech by mohl být zapsán do seznamu Národních kulturních památek, rozhodnuto by mělo být na začátku října.

„Na mlýn se chodí dívat skupinky dětí ze škol nebo třeba cyklisté. Přijíždějí i cizinci a dost lidí, kteří nejsou z regionu," dodal ředitel.

Ke zviditelnění mlýnu by mohla dopomoci také výstava s názvem Lidové stavby známé, neznáme, na kterou přispívala i obec Bařice – Velké Těšany.

„Výstava je putovní a zahrnuje podobné stavby, o kterých se moc neví. Byli jsem v minulém měsíci první, kdo tuto výstavu hostil, do konce roku pak bude putovat v rámci kraje," potvrdila tamní starostka Věra Halamová.

Z pěti desítek mlýnů, které v regionu ještě na počátku dvacátého století byly, se zachovaly už jen tři: a z nich jen ten těšanský je autentický a na původním místě.

„Dokonce tam stále bydlí rodina původních majitelů. Uvnitř je velice pěkně udržovaný a kdyby měl být spuštěn, tak by dokonce ještě fungoval," poznamenala starostka.

Prohlídku dvou pater mlýnu doprovází výklad, při kterém se návštěvníci dozví nejen to, jak všechno v mlýně fungovalo. „Zajímavostí například místnost nazvaná šalanda, kde odpočíval mlynář a shromažďovali se mleči," poznamenal Jiří Stránský.

Větrný mlýn s celodřevěnou otočnou konstrukcí takzvaného neměckého typu byl postaven v první polovině 19. století na severním úpatí přírodního parku Chřiby a je podle odborníků významným dokladem dovednosti a zaniklých výrobních technik našich předků.