VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Týdeník Naše Valašsko: Čerti z Valašska patří do UNESCO

Valašsko /HLASUJTE V ANKETĚ POD ČLÁNKEM/ - Zatím se o tom příliš nemluví, ale už je to ve vzduchu. Čertovské družiny z Hornolidečska a Valašskokloboucka jsou unikát, který si zaslouží pozornost nejenom lidí z regionu.

2.12.2013 1 AKTUALIZOVÁNO 2.12.2013
SDÍLEJ:

Čerti ve Francově Lhotě. Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

Zapsat tento pradávný zvyk do seznamu kulturního dědictví České republiky a následně se pokusit o jeho zapsání také do světového dědictví UNESCO, je logickým krokem a také poklonou životu našich předků… Dnešní vydání týdeníku Naše Valašsko ve spolupráci se starosty některých dědin přináší alespoň střípek z toho, čím náš region v těchto dnech tradičně žije. Přinášíme fotografi e mikulášských družin a jejich autentické popisy.

Pokud máte zájem o toto téma, napište nám na mailovou adresu: redakce.valassky@denik.cz. Nebo nám pošlete fotografi e z „vašich" čertů. Na zadních stranách týdeníku najdete aktuální kapku čertovských pochůzek.

Ve Štítné se najde v masce už i nejedna dívka

Čertovská družina ve Štítné.

Ve Štítné chodí za čerty převlečená mládež.Tradičně se obchůzky konají 6. prosince. Pokud ale tento den připadne na neděli, „létají" čerti o den nebo dva dříve. Obchůzky se už účastní čím dál méně lidí, najdeme ale mezi nimi také nejednu dívku. (Václav Strnad, starosta)

V Poteči chodí také andělé

Čertovská družina v Poteči.

Mikuláš, čerti a také andělé budou obcházet Poteč v sobotu 7. prosince.(Josef Mana – starosta)

Typické sukně ze slámy se u čertů z Nedašova vytrácí

Čertovská družina v Nedašově.

V Nedašově chodí čerti celý týden před Mikulášem od malých dětí až k svobodným mladíkům. Někdy se k nim přidají také děvčata, která oblečou masky andělů.V minulosti byly v Nedašově typické sukně ze slámy, ale tento rys se pomalu vytrácí. Nedašovští čerti svou obec pravidelně reprezentují na jarmeku ve Valašských Kloboukách. (Alena Nováková – starostka)

Doma ručně šité masky se mnohdy dědí z otce na syna

Čert z Valašské Senice.

Svatý, čerti, smrtky a kůň ve Valašské Senici obcházeli obec už v sobotu 30. listopadu. Sobotu tady volí pravidelně kvůli tomu, že je doma daleko více dětí. Na obchůzku se vydávají jen muži zpravidla od patnácti do osmnácti let. Doma ručně šité masky se mnohdy dědí z otce na syna. (Lukáš Surovec)

Ve Študlově mají Košuta

Čertovská družina ve Študlově.
Svatý, čerti, smrtky, kobylica a nosič budou chodit také ve Študlově. Ve Študlově dříve čerti nosili odlévané zvonce, nyní mají plechové „štambrláky". Nosí si s sebou březové metly, smrtka má dřevěnou kosu a imitaci brousku, na kterém dřív bývala přibitá „ježovina". Kobyla nosí šavli. Ve Študlově je typická více než padesát let stará maska, takzvaná košutí hlava. Jedná se o kůži z hlavy kozla. Dříve Mikuláš s družinou vybírali oves, sušená jablka a hrušky. Nyní se spokojí se slivovicí a penězi. Masky čertů, ušité z ovcích kůží, se různě půjčovaly a dědily.V současné době si mládenci šijí masky sami. Kůže už nejsou jen sešité dohromady, ale mladí je našívají na podkladní oblečení. (František Tvarůžek – starosta)

V Polance se pod názvem Anděl rozumí koník nebo dragún

Čertovská družina ve Valašské Polance.
Až o víkendu po svátku svatého Mikuláše „vletí" do ulic čerti ve Valašské Polance, 7. a 8. prosince. V sobotu je připravena také mikulášská zábava. V mikulášské družině jsou převážně členové místního Sokola, fotbalisté. Převážně jde o mladé svobodné muže, ale výjimkou není ani otec od rodiny. Mikuláše tradičně doprovázejí čerti a krkaně, neboli smrtky, židák s mechem a anděl. V Polance se pod názvem anděl rozumí koník nebo dragún. (místostarosta Jan Kozubík)

V Lidečku čerti létají

Čertovská družina v Lidečku.
Tak jako každý rok, také letos budou čerti v Lidečku „létat" 4.,5., a 6. prosince. Družiny obcházejí dům od domu v celé obci i v osadě Račné. Asi měsíc před 6. prosincem po večerech „létají" děti a mládež. Na Mikuláše chodí jen muži, kteří už mnohdy v Lidečku ani nežijí, ale jsou to rodáci. Při obchůzce je hlavní maskou Mikuláš, lidově řečeno Svatý. Oblečen je v kněžském ornátu, na hlavě má vysokou mitru a v rukou berlu a košík s dárky. Čerti jsou oděni v ovčích kůžích, jsou přepásání řetězem s „krapály". Na hlavě nechybí kozí nebo beraní rohy. Na čele a na rukávech mají našitou ježčí kůži. Smrt má dlouhý špičatý nos, na čele nosí věnec s rozmarýnem nebo asparátem. Má bílý šat a závoj, v ruce kosu a brousek. V Lidečku lze v jejím vzhledu vypozorovat alegorii zimy, smrti. Mikuláše doprovází také ještě koník, který představuje postavu nájezdníka ze 16. století. Sedí na maketě koně v červené sukni, na hlavě má pokrývku s husím brkem a v ruce šavli. Má tmavou pleť. Postava připomíná nájezdy Turků a Tatarů. (Vojtech Ryza – starosta)

V Lužné mají Mikulášskou jízdu

Čertovská družina v Lužné.
V Lužné se na obchůzku Mikuláš s čerty chystají 7. prosince. O dodržování tradice se v obci starají mladí fotbalisté už od roku 1954. Družina se skládá z Mikuláše – Svatého, čerta (na masce má našitu také ježčí kůži, dvou koníku (černého a bílého), nosiče (bývalá maska představujícího žida) a smrtky neboli krkaně. Obec obchází dům po domu a Mikuláš zde podsýpá, tedy naděluje dárky dětem. Masky se v průběhu historie měnily jen velmi málo. Čert má na sobě zvonce, kterým se říká žblonce, se kterými takzvaně žbráňá nebo žbláňá. Smrt- krkaňa je vyzbrojena kosou. Nosič má bič, kterým popohání koníky. V Lužné se pochůzce masek říká také mikulášská jízda a jednotlivé postavy mají ve skupině přesné místo. Ve předu běží dva koníci, za nimi je popohání bičem nosič. Pak jde Svatý a čert (říká se, že jedou jako páni v kočáře) za nimi pak klepe na kosu smrt, které se tady říká krkaňa. (Miroslav Papšík, starosta, s přispěním redakce)

Andělé v Lačnově nikdy nechodili

Čertovská družina v Lačnově.
Na tradiční obchůzku se čerti z Lačnova letos chystají od 6. do 8. prosince. Tradicí je, že hned po dušičkách chodí malí čerti. Na Mikuláše už domy obcházejí svobodní mladíci. V Lačnově můžete potkat Mikuláše, smrtku zvanou krkaňa a samozřejmě čerty. Čerti jsou oblečeni v ovcích kůžích. Kapuce na hlavě může být i z kozí kůže. Hlavu „zdobí" kravské rohy s ježčími bodlinami, v ruce drží vidle. Nedílnou součástí jejich masky jsou také zvonce. Smrtka má bílý nebo černý převlek a dřevěnou kosu. Andělé v Lačnově nikdy nechodili. Obec obcházejí tri až pět skupin, kterou tvoří Mikuláš, smrtka a
čerti. (Marie Vlcková, starostka obce)

Ve Francově Lhotě se masce čerta říká larva

Čertovská družina ve Francově Lhotě.
Tento rok se Mikulášská obchůzka ve Francově Lhotě uskutečnila už 29. a 30. listopadu. Mikulášská obchůzka v této vsi je rozdělena na několik etap. Nejdříve chodí ogaři z prvního stupně základní školy.Týden po nich kluci z druhého stupně. Následují mladíci nad 15 let a vše zakončí muži. Masky při návštevě domácností dostanou peníze a dospělí také štamprlu slivovice. Mikuláš naopak děti obdaruje bonbóny a ořechy. Čert z Francovy Lhoty nosí masku, říká se jí také larva, z ovčí kožešiny. Na hlavě má klobouk s chocholem z barevných mašlí. Na sobě má kožich a na hlavě nesmí chybět rohy. Přes rameno mu visí řetěz na kterém má zavěšené „křapále" nebo také „štambrláky". Jeho zbraní je sochor, jde o silnou hůl s dvojitým řetězem. Čerty doprovází také smrtka, která je oblečena v bílém a na hrudi má vyznačená černá žebra. Její oděv dále tvoří bílá maska s krížkem na čele. Na zádech má černý kříž a klepe na dřevěnou kosu. Do skupiny patří také čert na koni. Má černou larvu s barevnými mašlemi a dlouhý červený jazyk. Koně má upevněného kolem pasu a krku. V ruce drží dřevěnou šavli. Nemůže chybět Mikuláš. Oblečen je v rouchu, na hlavě má mitru a v ruce berlu se zvonkem. Dětem naděluje bonbony nebo ořechy. (D. Trchalíková)


Autor: Redakce

Mají čerti z Valašska nárok patřit do památek světového dědictví UNESCO?

ANO

469 hlasů

NE

19 hlasů

Hlasovalo: 488

Anketa byla ukončena

2.12.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dělníci v Otrokovicích opravují chodník v části Trávníky, který je ve směru příjezdu od Kauflandu. Stávající dlažbu kompletně odstraňují.
5

Starý chodník byl už celý zničený, konečně ho opravují

Balóny nad Olomoucí.
46

FOTO, VIDEO: Balonová show ozdobila nebe nad Olomoucí. Podívejte se

ON-LINE: O bolestech zad i cvičení v práci

Co dělat, aby vás nebolela záda? Funguje Vojtova metoda i pro dospělé? A jak si třeba krátce zacvičit během pracovní doby? Nejen na to se můžete ptát vedoucí fyzioterapeutky Kroměřížské nemocnice Pavly Zemanové. Odpovídat vám bude středu 23. srpna v čase od 10 do 11 hodin.

AKTUALIZUJEME

Déšť krajské dožínky nepokazil, v průvodu se sešlo osm stovek lidí

Osm stovek krojovaných účastníků průvodu, dožínkové věnce pro hlavního hospodáře v kraji a samozřejmě bohatý doprovodný program: i letošní oslava sklizně se v Kroměříži o uplynulém víkendu vydařila.

Zoo se raduje z dalších mláďat

Chovatelé ve zlínské zoo mají další důvod k radosti. Početná šedesátičlenná kolonie plameňáků růžových se rozrostla o čtyři mláďata. Malí plameňáci se vylíhli na začátku července a díky skvělé péči rodičů zdárně prospívají. Stejně úspěšně se daří i dvěma malým samečkům u lemurů kata.

Pamětník Jiskry Otrokovice v první lize. Byl to malý zázrak, vzpomíná Gajdůšek

Už jsou v zapomnění. Většina z nich ani nežije. Byli to přitom oni, kdo před 53 lety do Otrokovic přinesli slávu. Na malém stadionku se na škváře kopala první liga. V sezoně 1964/1965 jezdily do míst současného moderního sportovního areálu na Baťově hvězdy tehdejší doby Tomáš Pospíchal, Andrej Kvašňák, Josef Masopust nebo Ivo Viktor.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení