VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ani čtvrté přepadení směnárnici nezocelilo

Zlín – „Když se to stalo poprvé, řekla jsem si, no holt jsem měla smůlu, že směna vyšla zrovna na mě. Ale jak už to bylo podruhé, potřetí a počtvrté, už jsem se sama sebe ptala, jestli já ty lupiče nepřitahuji. To snad není už možné.“

18.1.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: DENÍK/Tomáš Kubelka

Takto přemítá pracovnice zlínské směnárny Andrea Kovářová o čtyřech loupežných přepadeních, která zažila na vlastní kůži. „Kriminalisté mi teď dokonce po tom posledním řekli, že držím rekord v kraji,“ bere vše s nadhledem pětadvacetile­tá žena.

Úplně první setkání s lupičem zažila na podzim před čtyřmi lety. „To jsem ve směnárně pracovala zhruba první rok. Přišel tam muž a podal mi lístek. V první chvíli jsem si myslela, že je to hluchoněmý člověk. Ale v momentě, kdy jsem si přečetla text, jsem se celá začala třást. Bylo tam, že jestli mu nedám peníze, vyhodí budovu do povětří bombou, kterou má u sebe v tašce,“ rozpomíná se na první zkušenost Andrea.

Místo bomby byla v tašce jablka

I přes obrovský šok si však zachovala chladnou hlavu.

„Napadlo mě, že pokud tam má skutečnou bombu, proč by si vybíral malou směnárnu a nešel rovnou do velké banky. Takže jsem mu řekla, že mu nic nedám a ať to klidně tady odpálí,“ vypověděla s tím, že muž se poté sbalil a odešel. „Teprve pak jsem si uvědomila, co se mi mohlo stát, kdyby tam fakt bombu měl. Hned jsem volala policii i vedení,“ popisuje žena.

Pachatel ve směnárně nechal tašku, v níž měla být i výbušnina. „Policie v ní našla jablka obalená alobalem, která byla propojená drátem,“ usmála se pracovnice směnárny.

Po této události pak prý vůbec nemohla spát. „Ještě tak půl roku jsem měla strach chodit do práce a v noci chodit po venku. Vím totiž, že tohoto muže policisté nechytili,“ podotkla mladá žena.

Asi za rok vešel do směnárny další lupič. A opět zrovna dělala Andrea. „Bylo to kolem Vánoc. Nevěřila jsem vlastním očím, když jsem se najednou dívala do hlavně pistole. Říkala jsem si, to snad není možné. Zase já. Ale měla jsem tentokrát takový strach, že jsem mu vydala menší hotovost,“ popsala druhé setkání s lupičem. Na druhý den prý podala výpověď, ale pak si to rozmyslela. „Řekla jsem si, prostě se stalo dvakrát, teď už určitě bude klid,“ vypráví Andrea.

Muž v červeném nepřišel peníze směnit, ale ukrást

Bohužel ani ne za půl roku se mohla přesvědčit o pravém opaku. Tentokrát prý jako by to už vycítila, že muž v červeném tričku a kšiltovce nepřišel rozhodně s dobrým úmyslem. „Najednou jsem se začala třepat a dokonce jsem snad i nahlas řekla: Proč zase já. Prostě jsem to tušila. A v tu chvíli jsem opět před sebou měla tašku, v níž byla údajně pistole, a muž chtěl, abych mu dala eura. Odpověděla jsem mu, že mu nedám nic a navíc jej sleduje kamera, takže může počítat s tím, že jej brzy chytí policie,“ řekla žena.

Muž se prý v tu chvíli otočil a vyběhl ven. „Ale za ním vyběhl i šéf a muže pronásledoval až k veřejným záchodkům, kde se lupič schoval. Vím jen, že tam hlídkoval, dokud nepřijela policie, která jej zadržela,“ dovyprávěla své třetí setkání s lupičem.

Bude se to zdát vskutku až neuvěřitelné, ale i při nedávném přepadení směnárny byla opět účastna Andrea. Opět bylo krátce před Vánocemi. Maskovaný lupič s pistolí v ruce se dožadoval peněz. Pětadvacetiletá Andrea prý zažila zatím největší strach. „Prostě jsem jen začala křičet a on utekl s nepořízenou. Nechápala jsem to. Říkala jsem si, že snad ty lidi přitahuji,“ kroutila hlavou.

Taková zkušenost člověka nezocelí

A jestli je i už po čtvrtém přepadení zocelená? „Nejsem. Mám v noci strach a taky noční můry. Na něco takového se prostě zvyknout nedá,“ říká Andrea s tím, že taková ta první euforie, když ji každý plácá po zádech a říká, že je dobrá a že vše zvládla, vždycky brzy opadne.

„Pak ležím ve vaně a klepu se strachy. Teď jsem i hodně ostražitá a každý člověk, který vejde do směnárny, mi přijde podezřelý. Když mám fakt z někoho divný pocit, raději zavolám někoho z mých kolegů, abych tam nebyla sama. Ale má tu práci ráda, takže o odchodu neuvažuji,“ kroutí hlavou Andrea Kovářová.

Pak se však rozesměje. „Já prostě pocházím z nebojácné rodiny. Oba mí rodiče pracují v bezpečnostní agentuře, kde se s takovými případy taky už setkali. Takže asi to mám v povaze,“ dodává ještě závěrem.

Jméno bylo na přání pracovnice směnárny záměrně pozměněno.

Autor: Šárka Šarmanová

18.1.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Sraz trucků ve Zlíně,  Výstava v Hradské ulici ve Zlíně.
19

Na Truck srazu se bude i grilovat

Vedoucí fyzioterapeutka Kroměřížské nemocnice Pavla Zemanová

ON-LINE: O bolestech zad i cvičení v práci

Primář Bartoník: Neurologie je v současnost velmi dynamicky se rozvíjející obor

ON-LINE ROZHOVOR BYL UKONČEN / Primář neurologického oddělení Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně Jan Bartoník odpovídal na dotazy čtenářů Deníku

Na padělané recepty si vyzvedla léky, pátrá po ní policie

Po neznámé ženě, která si na základě padělaných receptů vyzvedla léky ve dvou lékárnách v Přerově, pátrá v těchto dnech policie. První případ se stal 20. června v 16.30 hodin v lékárně v Komenského ulici.

Pěstujeme olivy

I u nás se dají vypěstovat olivovníky. Můžete je mít i doma, vždyť naprosto nejlepší pro naše podmínky je jejich pěstování v květináčích. A tak se jich nebojte a pojďme společně na to.

Krajský úřad přijal celkem 24 kandidátek pro podzimní parlamentní volby

Celkem 24 kandidátních listin pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky bylo v zákonné lhůtě, tedy do úterních 16 hodin, podáno na Krajském úřadě Zlínského kraje. Celkem za Zlínský kraj kandiduje za politickou stranu, hnutí či koalici 482 osob. Kandidátky přijímalo oddělení organizační odboru Kancelář hejtmana.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení