Při sledování Barumky jsem mezi diváky zahlédla skutečně neuvěřitelné situace

Zhruba hodinu před startem prvního jezdce jsem vyrazila do města s myšlenkou najít především místo, kde něco uvidím, kde budu mít v dosahu nějaké občerstvení a také toalety. A jak jsem tak hledala vhodné pozorovací pole, sledovala jsem, jak si poradili ostatní návštěvníci.

Jedni se uvelebili podél řeky Dřevnice na karimatce, jiní si zase ze svého nákladního vozu udělali doslova obývací pokoj. Stačilo vyhrnout plachtu, přinést si křesla a dalekohledy. Někteří se na Barumku doslova vybavili. Pán se i s rodinou přivezl s sebou plný kufr jídal i pití. No ti rozhodně žízní ani hladem netrpěli. Jako každý, kdo nebyl v blízkosti žádného stánku s občerstvením.

Nakonec jsem zakotvila na zahrádce jedné místní hospůdky. Podobný nápad mělo několik desítek dalších fanoušků. A divoká jízda mohla začít. Někteří návštěvníci byli již notně posilněni alkoholem, což se záhy projevilo i na jejich chování. Tak například mladého muže, který nenašel odpadkový koš, nenapadlo nic jiného než sáček od brambůrků nacpat do křoví a zapálit ho. I když bylo mokro, větvičky keře začaly brzy samy doutnat. A jemu se to tak líbilo, že tam ještě přihodil plastový kelímek. Naštěstí plamen nebyl dost silný a za chvíli se uhasil sám.

Kousek ode mě postávala skupinka rozverných mladíků. Ti se zase vžili do role opic, protože se pověsili na plot a vší silou se jej snažili shodit. To už ale nevydrželi organizátoři, kteří se je snažili uklidnit. Ale nepomohlo to a na pomoc musela nastoupit městská policie. Takovýto pokus vyvrátit plot učinili za tu noc ještě několikrát, ale bezvýsledně.

S blížící se půlnocí sílil hlasový projev přihlížejících. Ze všech koutů se pak ozývalo skandování, pískání a dokonce i zpívání. Obrovského potlesku i jásotu se dočkal jezdec, který si spletl trasu a málem vjel rovnou na benzinku, kde stáli další diváci. Naštěstí se rychle zastavil, otočil se a pelášil dál.

Ovšem ve chvíli, kdy projel poslední jezdec, najednou jak když střelí. Všichni se zase uklidnili a rozprchli se na všechny strany. Organizátoři rychle odstraňovali ohrazení, aby lidé mohli bez mačkání projít. Silnice i chodníky byly plné lidí. Přišlo mi to jako v mraveništi. Ti, co přijeli svými auty, museli mít velkou trpělivost. Zlín se doslova kompletně celý ucpal všemi směry. Ale za několik desítek minut se doprava zase dala do pohybu. Přede mnou šel jeden z mladíků, který pomáhal při organizaci. Ve chvíli, kdy se potkal s kamarádkou, prohlásil: Konečně to máme za sebou.

Takže zase za rok.

Staňte se našimi fanoušky na Facebooku!
Zde vás budeme v průběhu dne informovat o nejdůležitějších a nejzajímavějších událostech z regionu a hlavně vám nabídneme různé soutěže.