VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kdo může za pád stromu, který zabil dva hochy?

Zlín /ROZŠÍŘENO O ROZHOVORY S IRENOU ONDROVOU A HYNKEM STESKOU/ – Velmi ostře sledovaný případ začal ve středu 31. března projednávat zlínský okresní soud. Na lavici obžalovaných stanuli tři zaměstnanci Magistrátu města Zlína z odboru městské zeleně.

31.3.2010 39
SDÍLEJ:

Přemysl Vyoral, Stanislav Pospíšilík a Ivo Divoký (zprava doleva) ve středu 31. března u soudu ve Zlíně.Foto: DENÍK / Matej Slávik

Jsou obžalováni z toho, že kvůli jejich nedostatečné kontrole se loni 22. ledna zřítil pajasan žláznatý u tržiště Pod Kaštany na skupinku sedmi lidí, kteří zrovna pod stromem procházeli. Těžkým zraněním pak v nemocnici podlehli dva dvanáctiletí chlapci, další žena byla těžce zraněna, ostatní čtyři utrpěli jen lehčí zranění.

Na základě několikaměsíčního vyšetřování podloženého znaleckým posudkem byli z obecného ohrožení obviněni vedoucí odboru městské zeleně Ivo Divoký a jeho podřízení Stanislav Pospíšilík a Přemysl Vyoral. Trojici hrozí v případě prokázání viny až desetileté vězení. Rozsudek včera nepadl. Líčení bude pokračovat v květnu.

Podle obžaloby muži nepřijali včas dostatečná opatření, které mohly odvrátit následnou tragickou událost.

„Stromu ublížila jak stresující lokalita, tak i zemní práce, které se uskutečnily v jeho těsné blízkosti. Kvůli provedení nepatřičné navážky do přibližně třiceticentimetrové výšky nad původní terén nebylo možné běžným pohledem zkontrolovat stav kořenových náběhů. Strom měl pouze jeden živý kořen, zbývající byly vyhnilé,“ uvedl státní zástupce Jiří Krob.

Podle obžaloby pracovníci magistrátu měli také k dispozici protokol o dendrologickém průzkumu v Sadu Svobody z roku 1994, kde je zřícený strom zaevidován jako jedinec se sadovnickou hodnotou čtyři v pětibodové stupnici. Známka pět znamená nedostačující a je tudíž vhodné dřevinu pokácet.

Pětačtyřicetiletý Ivo Divoký včera tuto obžalobu, která je opřena o závěry znalce z oboru dendrologie, označil jako nepravdivou.

„V roce 1994 jsme pracovali na projektu obnovy zeleně. Byly vytipovány stromy, které měly jít okamžitě pryč. V roce 2003 jsme celý audit zopakovali. Opět prošly oba parky v centru Zlína. Pajasan opět nebyl určen k pokácení,“ hájil se vedoucí odboru.

Pajasan přežil i silné bouře

Podotkl rovněž, že pajasan přežil i dvě velké bouře, a to Kyrila a Emmu. „Naopak tu třeba nepřežila zcela zdravá lípa, která se vedle něj vyvrátila,“ porovnal Divoký.

Podle něj byl strom pravidelně kontrolován, a to i společně s památkáři. Sad Svobody totiž patří do památkové zóny. Kontrola probíhala převážně vizuálně.

„Tento pajasan nikdy žádné znaky chřadnutí, ztráty olistění ani vývratu tento strom nejevil. Neměl ani žádné dutiny, či plodnice hub,“ vyjmenoval obžalovaný muž.

Po loňské tragické události bylo podle něj zkontrolováno 4600 stromů. „Z toho bylo určeno k okamžitému kácení jen dvanáct kusů, což je 0,12 procenta. To ukazuje dobré fungování našeho systému,“ podotkl vedoucí odboru městské zeleně.

Naposledy se na pajasanu před dvěma lety prováděly ořezy, jejichž účelem bylo prosvětlení korun. Znalec rovněž ve svém posudku poukazuje na to, že strom měl o tři metry posunuté těžiště. „Strom se vůbec za posledních dvacet let nenaklonil a je to vidět i na pořízených fotografiích,“ ukazoval Divoký snímky pořízené několik let po sobě.

Ani navážka zeminy ke kmenu stromu neměla podle jeho slov žádný vliv na kořeny.

Státní zástupce se i dotazoval, proč nebyly u pajasanu kontrolovány kořeny. Zvlášť proto, že stál na rušném místě a navíc v jeho blízkosti byly prováděny výkopové práce kvůli demontáži buněk či instalaci elektrické přípojky.

„Nebyl důvod, abychom ke zkouškám přistupovali. Sonda jse příliš invazivní metoda a dělá se spíše jen pro to, aby se obhájil důvod pokácení stromu. Navíc by zde hrozilo, že by potom mohly kořeny napadnout plísně,“ vysvětloval dále Divoký.

To potvrdil i druhý z obžalovaných mužů – osmatřicetiletý Stanislav Pospíšilík.

Ten nyní pracuje na postu vedoucího oddělení městské zeleně, které spadá pod odbor městské zeleně.

„Opravdovou příčinou pádu byla hniloba v přechodu mezi kmenem a kořeny, která byla hloubková a nebyla vidět. Nemohli jsme ji rozpoznat, ani když jsme dělali ořezy. Já jsem několikrát poklepal kladívkem na kmen. Žádné poškození strom nenasvědčoval,“ hájil se Pospíšilík.

Dal rovněž za pravdu svému nadřízenému Ivo Divokému v tom, že ořezy rozhodně nemohly narušit statistiku stromu.

O nedobrém stavu se prý vědělo

Podle něj měl naopak pajasan v sobě obrovskou vitalitu. „Po ořezech se větve krásně zahojili, až nás to samotné překvapilo,“ uvedl dále druhý z obžalovaných mu­žů.

Přiznal, že věděl, že pajasan má druhou nejhorší možnou známku v takzvané sadovnické hodnotě, jednodušeji řečeno životnosti.

„Tržiště bylo obecně sledovanější lokalitou, protože zde chodí hodně lidí. Ale nebylo to příkazem nebo nějakým nařízením. Sám jsem si trh procházel a kontroloval větve. Největší problém tam byla lámavost větví,“ vysvětloval dále Pospíšilík.

Řadový zaměstnanec odboru Přemysl Vyoral u soudu včera tvrdil, že jen dělal to, co mu bylo nařízeno vedením. „Mým úkolem bylo sehnat náhradní díly, zorganizovat práci. Nevím, co víc k tomu dodat,“ pokrčil rameny devětapadesátiletý Vyoral, který do roku 1994 vykonával funkci vedoucího městské zeleně.

Trojice mužů ve středu 31. března rovněž vyjádřila obrovskou lítost nad událostí, která se v centru Zlína odehrála.

Soudkyně Jitka Macháňová nakonec odročila další hlavní líčení na 5. května za účelem výslechu dalších svědků i pracovníků magistrátu.

Primátorka Zlína Irena Ondrová: Ještě jsem se nevzpamatovala

Jak pracovníci radnice u soudu dopadnou, čeká i zlínská primátorka Irena Ondrová.

Sledujete soudní proces zaměstnanců magistrátu týkající se pádu stromu?

Aktivně informace nesháním, dozvídám se o něm z tisku. V této záležitosti je spoustu protichůdných informací, takže očekávám rozsudek, který zatím nedokáži odhadnout. Obecně jsem ale na komentování tohoto opatrná kvůli silnému tlaku veřejného mínění a řadě emocí, které kauzu provází.

Pánové Vyoral, Divoký a Pospíšilík pracují stále na magistrátu. Co kdyby byli odsouzeni? Propustí je radnice?

Minimálně by přišli o pozice vedoucích pracovníků. Ale to se uvidí. Může se stát tisíc věcí. Mohou jít do vězení nebo je soud může očistit. Právě proto čekám na rozsudek, který bude rozhodující i v případě odškodnění.

Jaký máte vy na věc pohled? Mohou za to skutečně pracovníci nebo je to záležitost přírody?

Zřejmě to byla shoda náhod. Sama tržištěm Pod kaštany denně chodím a nikdy jsem si nevšimla, že je strom suchý. Jeho pád považuji za velké neštěstí a přiznám, že jsem se z toho dosud nevzpamatovala. Ale když si představím, že by v ten osudný okamžik šla trhem třeba celá třída mateřské školy, tak mě jímá děs.

Marie Šidlová

Náměstek primátorky Hynek Steska: Lidé se rozdělili na dvě skupiny

Město není v jednoduché situaci, říká náměstek zlínské primátorky Hynek Steska. Od ledna 2009 se totiž někteří lidé více bojí stromů v ulicích, jiní naopak láteří, že je město poráží bezdůvodně.

Zvýšila se od lednového pádu stromu kontrola dřevin ve městě?

Ihned po neštěstí jsme si nechali zpracovat audit, což v podstatě představuje zvýšenou kontrolu. Jinak se ale systém oproti jiným letem nijak zásadně nezměnil. Jsme přesvědčeni, že je dostačující. Za větší kontrolu můžeme považovat i podněty občanů, kteří volají, abychom zkontrolovali některé stromy.

Kolik jich město v loňském roce vykácelo?

Vloni bylo vydáno 460 rozhodnutí na vykácení.

Liší se tento počet výrazně od předešlých let? Někteří oponují, že už to město s kácením přehání…

V roce 2008 to bylo o něco méně. Ke zvýšenému kácení po pádu stromu došlo, ale z podnětu auditorů a právě kvůli požadavkům občanů. Už v předešlém roce ale bylo naplánováno kácení asi stovky stromů u řeky Dřevnice, které se odsunulo na rok loňský. To může být zkreslující.

Takže ve Zlíně jsou v podstatě dvě výrazné skupiny lidí – jedna chce kácet, druhá je proti?

Ano. Zatímco jedni radnici kritizují za zbytečné kácení, druhým se třeba nějaký strom na sídlišti nelíbí, nebo jim cloní, přestože je zdravý. Vyhrožují, že pokud jej magistrát neskácí, poženou to dál. A je potřeba zdůraznit, že za každé kácení je však potřeba rozhodnutí a je vykompenzováno novou výsadbou.

Marie Šidlová

Související:

Autor: Šárka Šarmanová

31.3.2010 VSTUP DO DISKUSE 39
SDÍLEJ:
Dělníci v Otrokovicích opravují chodník v části Trávníky, který je ve směru příjezdu od Kauflandu. Stávající dlažbu kompletně odstraňují.
5

Starý chodník byl už celý zničený, konečně ho opravují

Balóny nad Olomoucí.
46

FOTO, VIDEO: Balonová show ozdobila nebe nad Olomoucí. Podívejte se

ON-LINE: O bolestech zad i cvičení v práci

Co dělat, aby vás nebolela záda? Funguje Vojtova metoda i pro dospělé? A jak si třeba krátce zacvičit během pracovní doby? Nejen na to se můžete ptát vedoucí fyzioterapeutky Kroměřížské nemocnice Pavly Zemanové. Odpovídat vám bude středu 23. srpna v čase od 10 do 11 hodin.

AKTUALIZUJEME

Déšť krajské dožínky nepokazil, v průvodu se sešlo osm stovek lidí

Osm stovek krojovaných účastníků průvodu, dožínkové věnce pro hlavního hospodáře v kraji a samozřejmě bohatý doprovodný program: i letošní oslava sklizně se v Kroměříži o uplynulém víkendu vydařila.

Zoo se raduje z dalších mláďat

Chovatelé ve zlínské zoo mají další důvod k radosti. Početná šedesátičlenná kolonie plameňáků růžových se rozrostla o čtyři mláďata. Malí plameňáci se vylíhli na začátku července a díky skvělé péči rodičů zdárně prospívají. Stejně úspěšně se daří i dvěma malým samečkům u lemurů kata.

Pamětník Jiskry Otrokovice v první lize. Byl to malý zázrak, vzpomíná Gajdůšek

Už jsou v zapomnění. Většina z nich ani nežije. Byli to přitom oni, kdo před 53 lety do Otrokovic přinesli slávu. Na malém stadionku se na škváře kopala první liga. V sezoně 1964/1965 jezdily do míst současného moderního sportovního areálu na Baťově hvězdy tehdejší doby Tomáš Pospíchal, Andrej Kvašňák, Josef Masopust nebo Ivo Viktor.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení