VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bača: Zvířata umí dát najevo, že jste udělali chybu

Valašské Klobouky- Kdysi začínal Zdeněk Miklas s pěti půjčenými ovcemi a sedmi jehňaty na své vlastní zahradě v Poteči u Valašských Klobouk. Chtěl si trochu přivydělat. Dnes patří mezi novou generaci ovčáků na Zlínsku, jehož stádo čítá asi sto padesát kusů, které spásají trávu v pěti katastrech Valašskokloboucka. Ovečky totiž Zdeněk Miklas bere jako ten nejpragmatičtější způsob údržby valašské krajiny.

8.12.2008
SDÍLEJ:

Valašský bača Zdeněk MiklasFoto: DENÍK/Hana Trčková

Hospodařím tam, kde velcí zemědělci nechtějí

Pětatřicetiletý Zdeněk Miklas začal chovat ovce před sedmi lety, jako živnostník se tomuto druhu podnikání začal naplno věnovat roku 2004, když získal první pozemky v Brumově-Bylnici.

„Byl to opravdu zanedbaný sad, který tehdy nikdo nechtěl. Pro normální mechanizaci byl nesjízdný. Podobný sad jsem potom získal i ve Valašských Kloboukách. Dá se říci, že sbírám pouze zbytky pro velkých zemědělských firmách, o které nemají zájem. A ty jsou zanedbané nejvíce,“ popsal Miklas.

Dnes má ovečky celkem v pěti katastrech, kromě Brumova a Valašských Klobouk také v Poteči, Vrběticích a ve Vysokém Poli.

Potečský živnostník, který je nositelem statutu ekologického zemědělce, však není bačou na plný úvazek. Zvládá při tom i jiná zaměstnání.

Zdeněk Miklas, 35 let, žije v Poteči u Valašských Klobouk, je ženatý a má dva syny. Jeho stádo ovcí čítá asi 150 kusů.

„Vystudoval jsem ochranu a tvorbu životního prostředí. Pak jsem se dostal na Správu chráněné krajinné oblasti a dělal jsem i v Lesích České republiky na službě hrazení bystřin. Pak jsem ale chtěl sám zkusit zemědělství,“ uvedl chovatel, který nyní spolupracuje s mikroregionem Ploština, jemuž pomáhá s přípravou projektů.

Ovce vám nic nedarují

Na svých sto padesát oveček si však zatím vystačí sám, pokud je potřeba, zapojí rodinné příslušníky.

„První dva roky hospodaření byly hodně krušné, nejvíce se asi člověk naučí za pochodu. Měl jsem okruh známých, takže když jsem něco nevěděl, tak jsem volal. Pokud má ale člověk zdravý selský rozum a uvažuje nad tím, co dělá, pak nemá problém vše zvládnout. Ale vždy se najde něco, co ho vycvičí a přinutí změnit uvažování. Zvířata vám totiž nic nedarují,“ řekl Miklas a hned uvedl příklad.

„Když pořád odkládám opravu plotu či výměnu baterky, velmi rychle nějaký průzkumník ve stádu zjistí, že v plotě není elektrika a dráty proskočí. Naučí to navíc ostatní ovce a za tři dny mám třetinu stáda venku. A to určitě nepřispívá k nějakému dobrému jménu v okolí, takže zvířata velmi rychle dají najevo, že člověk někde udělal chybu,“ popsal valašský chovatel. Ovce jsou podle něj totiž velmi inteligentní zvířata.

Každý chovatel musí počítat i s pravidelnými ztrátami ve svých stádech.

„Letos byly roční ztráty poměrně nízké, přišel jsem o deset jehňat z devadesáti. Někdy bývalo už hůř,“ vzpomněl a doplnil, že nejnáchylnější jsou jehňata, která často hynou hned po porodu nebo potom důsledkem různých vlivů na pastvě.

„Jednou se mi ale stal úplně nepochopitelný úhyn, kdy patrně ovci zachvátil infarkt. Zrovna jsem přeháněl ovce na pastvině do druhého kouta, najednou se jedna z nich začala na cestě motat, lapat po dechu, měla pěnu u tlamy a za pět minut nebylo co řešit. Pravděpodobně byla vystresovaná nebo se něčeho lekla,“ zavzpomínal zemědělec.

Prodej masa? Největší problém

Podle Miklase je největším problémem chovatelů ovcí na Valašsku odbyt masa.

„Zpracování a odbyt jsou nejslabším článkem řetězu. V okolí totiž chybějí podniky, které by byly ochotny zpracovávat skopové maso, balit jej do balíčků a vozit do chladicích pultů v obchodech,“ řekl Miklas.

Současné masokombináty v okolí si podle něj už totiž své místo na trhu vybojovaly, a je pro ně velký problém, aby přišly s něčím novým. Řada chovatelů tento problém většinou řeší vývozem ovcí do zahraničí.

„Já jsem to zkusil jenom jednou, ale když jsem viděl, jak to probíhá, tak jsem od toho dal ruce pryč. Přijde mi postavené na hlavu, když mám potvrzení, že jsem ekologický zemědělec, že to jsou ekologicky chovaná zvířata, a potom se ovce posvážejí do jednoho místa, kde zvířata celý den stojí, na druhý den přijede kamion, kde se narve pět set kusů do jednoho auta, které jede dva dny do Itálie či Rakouska. To mi přijde opravdu zhovadilé,“ dodal.

Ani o ovčí vlnu není na trhu zájem.

„Vlna má nyní status odpadu, výkupní ceny se totiž pohybují kolem osmi až deseti korun za kilogram. Při tom střihač si za ostříhání jedné ovce vezme čtyřicet až padesát korun. A z jedné ovce jsou asi 4 kila, což nepokryje ani náklady na toho střihače,“ poukázal na další problém současných chovatelů.

Aby vlnu nějak zužitkovali, zkoušeli kdysi z vlny nechat šít papuče a vesty na Slovensku.

„Jenže výrobní cena páru papučí byla kolem 450 korun, dámská vesta nám vycházela na 2200 korun a pánská na dva a půl tisíce, což jsou opravdu vysoké ceny,“ řekl Miklas.

Dotace nahrávají spíše velkým zemědělcům

I když si Miklas za ty roky už jakousi svoji klientelu vybudoval, přiznává, že jeho hlavním zdrojem příjmu jsou především státní dotace.

„Ty tvoří u většiny drobných zemědělců až osmdesát procent celkových příjmů, což je podle mého názoru dosti zoufalé. Přikláním se k názoru svého kamaráda, který je přesvědčený, že zemědělci by měli provoz a režii zabezpečit vlastní produkty a teprve dotace by mu měly sloužit na investice do strojů či do pozemků. Bohužel, u nás je to ale úplně naopak,“ doplnil chovatel.

Podle Miklase český dotační systém navíc nahrává spíše velkým zemědělcům, často pohrobkům bývalých JZD a státních statků, kteří hospodaří na tisícihektarových výměrách.

„Do těchto velkých podniků teče zcela logicky nejvíce peněz, oni však hospodaří na pozemcích, které jsou dobře dostupné a neřeší nějaké krajinné detaily. Malé mozaikové louky v hřebenových partiích a na svazích proto zarůstají nebo se houfně zalesňují. Cílem dotační politiky a snem ochránců přírody by ale mělo být extenzivní hospodaření v celé krajině,“ dodal Miklas.

Někdy je tak pro něj složité s penězi vyjít.

„Osmdesát procent z výdělku skončí zase v investicích buď do lokalit, do mašin nebo bohužel i do jejich oprav. Vždy mám jakousi představu, do čeho a jak bych chtěl peníze investovat, ale bohužel třeba při sečení najedu na hromadu dřeva a hned je škoda několik tisíc. Přitom doma řešíme, jestli je už čas dětem koupit nové zimní boty,“ přiznal zemědělec a dodal, že ročně na tyto opravy strojů padne i padesát tisíc.

Odměna? Když vidím, že vše funguje

Chov ovcí a práce na obecním úřadě ve Vysokém Poli ho zaměstnává téměř na sto procent. Volné neděle jsou pro něj spíše výjimkou.

„To musí být opravdu špatné počasí nebo se musím cítit mizerně, když nejdu pracovat,“ přiznává. Nemá tak čas ani na své koníčky.

„Kdysi jsem fotil. Teď už si na tyto časy zavzpomínám, když občas projíždím devadesátikilometrovou rychlostí krajinou a vidím, že je venku ideální světlo na focení. Focení byl asi ten největší koníček, celkem mi chybí, ale zase si říkám, že pokud to jde, měl bych být doma s rodinou,“ podotkl Miklas.

A co je mu za jeho práci na kultivaci valašské krajiny tou největší odměnou?

„Když ty louky na jaře kvetou, jsou plné kytek, vypadá to opravdu dobře. K tomu se tam pasou ovečky…, tak to jsou potom ty chvíle, kdy se člověk k večeru jde na své stádo podívat. Sedne si tam, počká, až zaleze slunce a vidí, že všechno funguje: že zvířata jsou spokojená, že lokalita vypadá dobře, A to je pro mě ta odměna,“ uzavřel ovčák.

Hana Trčková

8.12.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Trať městské erzety Barumky si lidé mohou v pátek večer projet na kole

Ilustrační foto
40

Vychutnejte si léto s Deníkem a hlasujte o váš nejoblíbenější podnik

První se opět prezentovali Turci. Itinerář zatím převzalo 132 pilotů

Stejně jako loni i v úterý se jako první v sekretariátě Barum Czech Rally Zlín prezentovala organizátorům 47. ročníku turecká posádka Murat Bostanci – Onur Vatansever.

Startovní listina Barum Rally zdarma ve čtvrtečním Deníku

Deník vám ve svém zítřejším TIŠTENÉM vydání přinese zdarma startovní listinu nadcházejícího víkendového 47. ročníku Barum Czech Rally Zlín. Kromě seznamu pilotů soudobých vozů zde najdete i účastníků 10. ročníku Star Rally. (spo)

ON-LINE: O bolestech zad i cvičení v práci

Co dělat, aby vás nebolela záda? Funguje Vojtova metoda i pro dospělé? A jak si třeba krátce zacvičit během pracovní doby? Nejen na to se můžete ptát vedoucí fyzioterapeutky Kroměřížské nemocnice Pavly Zemanové. 

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

Nominujte Deník.cz do ankety českého internetu Křišťálová Lupa 2017! Díky vám bude mít Váš regionální Deník šanci dostat se do finálního hlasování v kategorii "Zpravodajství".

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení