Objekt je zastavený v jednom z rakouských bankovních domů. Po smělých plánech tak zůstala zatím jen pachuť. Radnice se stále pokouší nekonečný příběh torza ukončit.

Ze slov městského zastupitele Miroslava Šenkýře (ODS), který prý věřil, že ostuda Jižních Svahů zmizí už vloni do Vánoc, lze ale vycítit jistou rezignaci. „Jsem realista. Tuto situaci bohužel neovlivníme žádnou snahou ani penězi. Je to vřed, který trápí všechny. Radnice je však v této věci doslova bezmocná,“ shrnul své zkušenosti někdejší náměstek zlínské primátorky Ireny Ondrové, který město při jednáních s investorem dlouhodobě zastupoval.

Olomoucká firma Večeřa & Vitásek, která měla před rokem torzo poslat k zemi, už měla v pohotovosti demoliční stroje. Přesto se akce nakonec zastavila. „Majitel rozestavěného objektu stále řeší své finanční záležitosti. I když to vloni vypadalo na šťastný konec, nakonec se vše otočilo. A v tuto chvíli opravdu nevíme, co bude dál,“ konstatoval jeden ze společníků firmy Petr Večeřa. Jakýkoliv pokrok týkající se nevzhledného objektu tak v dohledné době Zlíňané očekávat nemohou.

Současné vedení radnice sice navázalo na snahy svých předchůdců torzo zbourat, naráží však stále na komplikované majetkoprávní vztahy.

Společnost EKZ Rakušana Franze Wokatsche, která nedokončený objekt vlastní, jej totiž už před lety zastavila v jednom z rakouských bankovních domů.

Právě s ním radnice jedná. „Jsme v kontaktu se zástupci rakouské banky. Nyní se chystáme na další kolo jednání. Naším velkým zájmem je problém torza vyřešit. Chceme, aby tato dlouholetá ostuda Zlína zmizela,“ ujistil mluvčí zlínské radnice Zdeněk Dvořák.

I když ještě není situace ani zdaleka vyřešena, město již má jasnou představu o tom, co by mělo na místě torza vyrůst. „Rádi bychom tam viděli centrum se službami pro obyvatele Jižních Svahů. Něco podobného na sídlišti chybí,“ doplnil.

Kaňka na obrazu Zlína, který je vyhlášenou architektonickou destinací, trápí i architekty. „Současný stav nás vůbec netěší. Je ohromná škoda, jak zatím celá akce skončila,“ neskrývala své zklamání vedoucí oddělení urbanismu a architektury Dagmar Nová, která se dlouhá léta podílí na architektonickém směřování Zlína.

Přitom právě prostranství, kde se dlouhá léta tyčí torzo, mohlo podle ní už dávno vyřešit problémy tamních lidí. „Jižní Svahy mají více než dvacet tisíc obyvatel, což předčí i počet obyvatel řady okolních měst Zlína. Sídliště přitom nemá prakticky žádné centrum, v němž by lidé měli k dispozici všechny potřebné služby. Často tak musejí vážit cestu do centra,“ dodala.

Rozhodně však prý není zastánkyní dříve zamýšleného hypermarketu na místě torza. „Území je natolik velké, že by si zasloužilo nějaký polyfunkční dům,“ míní Nová. Jakékoliv zmínky o torzu v médiích vyvolávají u lidí spíše pobavení. „Když nemají novináři co psát, vyjdou ven s torzem. Asi se se skeletem musíme smířit. Torzo je a bude,“ říká Zlíňan David Holík.

Fakta o hyzdícím skeletu

Společnost EKZ Zlín koupila pozemky na Jižních Svazích v roce 2004 od společnosti Inter Bank Consult. Do srpna 2007 na nich slibovala postavit obchodní středisko. V případě nedodržení tohoto termínu měla Zlínu zaplatit šestimilionovou smluvní pokutu. Jistinu ve výši dva miliony korun složila EKZ městu ještě v září 2004, krátce po podpisu smlouvy.

Protože do konce srpna 2007 nenabylo kolaudační rozhodnutí k danému objektu právní moci, vyzvalo město Zlín společnost k doplacení pokuty. V květnu 2008 ale právní zástupce EKZ radnici ujistil, že firma opět jedná s možným investorem.

Jelikož se radnice nedočkala žádného konkrétního výsledku, v červenci 2008 podala na firmu žalobu o doplacení smluvní pokuty. Okresní soud v Českých Budějovicích ji však vloni zamítl. Přikázal dokonce magistrátu uhradit soudní výlohy ve výši 142 tisíc. Zlín se proti rozsudku odvolal ke krajskému soudu.

Zajímavostí také je, že se magistrát chrání před dalším „problémovým“ investorem předkupním právem k části pozemků v okolí torza. Spočívá v tom, že firma EKZ musí při případném prodeji nabízet šestnáct tisíc metrů čtverečních z pětatřiceti nejdříve městu, a to za stejnou cenu, za kterou je před lety od radnice koupila. Před sedmnácti lety měl metr čtvereční hodnotu 450 korun, ale Franz Wokatsch by za něj dnes chtěl tři tisíce. Město se ale předkupního práva vzdát nechce a Wokatsch to radnici vyčítá. Podmínka totiž dlouhodobě odrazuje případné zájemce o koupi. Podle dokladů se staví na místě stávajícího torza už více než dvacet let. Stavební povolení je stále platné. (šid)