Brazilci se učí česky, kvůli J. A. Baťovi

Město totiž založil Čech Jan Antonín Baťa, nevlastní bratr zlínského obuvníka Tomáše Bati. Na přelomu loňského července a srpna tam na tři pracovní týdny přijel Pavel Kreuziger ze Šternberka na Olomoucku. Spolu s dalšími čtyřmi Čechy tam jako dobrovolník pracoval na stavbě dětského hřiště.

„Brazílie mě zajímala, studoval jsem portugalštinu, a vzhledem k tomu, že v Sao Paulu pracuje na konzulátě můj bratranec, měl jsem v plánu jej navštívit. Když jsem viděl nabídku work kempu, chtěl jsem spojit příjemné s užitečným,“ vysvětluje čtyřiadvacetiletý student Univerzity Palackého v Olomouci.

Město Bataypora je asi tisíc kilometrů na západ od Sao Paula. „Baťovo působení je tam pořád znát. Žijí tam tři rodiny Čechů a vyučuje se tam čeština jako projekt Ministerstva školství České republiky,“ vysvětlil mladík.

České nápisy nebo cedule by však turisté ve městě hledali marně.

„Jediné, co v centru města připomíná domovinu, je původní dům Jindřicha Trachty, což byl spolu s Baťou jeden z kolonizátorů a stal se i starostou. Jeho rodina ve městě žije dodnes a pravnuci založili Centrum Jiřího Trachty. To je muzeum připomínající kolonizaci i Jana Antonína Baťu. Před domem je postavená brána, která je malovaná jihomoravským stylem,“ uvedl s úsměvem student.

O jazyk zakladatelů města tam prý je zájem stále. „Několik desítek lidí tam navštěvuje kurzy. Asi deset kilometrů od Bataypory je pak město Nová Andradina, není tam ani jeden Čech, přesto se tam asi deset lidí češtinu dobrovolně učí,“ podotkl.

Tím hlavním důvodem, proč pětice českých dobrovolníků do Jižní Ameriky zavítala, byla stavba hřiště. A samozřejmě taky aby bylo vidět, že krajani na město založené Čechem nezapomněli.

„V Bataypoře jsme stavěli dětské hřiště s dřevěnými prolézačkami. Děti se na nás chodily dívat, jak pracujeme, a pak vše vyzkoušely. Ze začátku jsme mysleli, že hřiště déle než měsíc nevydrží. Místní to vyřešili tak, že dětem dali po našem odjezdu do ruky štětce a barvy a nechali je atrakce nabarvit. To, co si vytvořily, se jim už hůř ničilo, takže to ještě stojí,“ vypráví Kreuziger.

Do Brazílie i do Bataypory by se chtěl ještě podívat. „Jižní Amerika mě velice láká,“ dodal.