„Dokud nebylo čápů, měli jsme potok plný kačen. Teď je situace úplně opačná. Ze třiceti vylíhnutých jich tam zůstalo sotva šest. Já i několik dalších spoluobčanů jsme byli svědky toho, jak čápi kačenky s chutí loví,“ rozmrzele konstatoval šéf dolněmčanských myslivců Rostislav Skopal. Ten vzpomněl také svoji zkušenost z čekané, kdy pozoroval čápův lov malého zajíce. „Nemám nic proti čápům, ale vidím, jakou škodu nám v honitbách dělají,“ poznamenal Skopal.

O stejných zkušenostech mluví také Karel Blahušek z Bojkovic, který je předsedou Okresního mysliveckého svazu Uherské Hradiště. „V regionu se, tak jak tomu dřív nebývalo, daří čápům i volavkám. Ti při lovu nedělají rozdíly a berou vše, co jim přijde pod zobák. Nejčastěji drobnou zvěř, bažanty a také mladé zajíčky,“ upozornil Blahušek. Důvodem toho, kdy se podzimu dožívá minimální množství mláďat, je ale podle něj také neblahé úřadování lišek, kun a tchořů.

Ochranáři a ornitologové jsou však jiného mínění. „Myslivci přehánějí jako vždycky. Přeci sami dobře vědí, že čápi se živí především drobnými vodními živočichy, hraboši a myšmi. Ztráty způsobené čapí přítomností dosahují sotva jednoho promile z celkového počtu,“ naznačil vedoucí oddělení ochrany přírody a krajiny na odboru životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje Jaroslav Hrabec. Počet čapích hnízd na okrese Uherské Hradiště v posledních letech podle něj nepřesáhl dvě desítky. S jeho názorem souhlasí také hradišťský ornitolog Květoslav Fryšták. „Je naprosto nepochopitelné tvrdit, že čáp je škodná. Jeho potravou jsou přece myšovití obratlovci. Před nedávnem jsem se vrátil z jedné polské vesnice, kde na malém prostoru hnízdí neuvěřitelná stovka čápů. Krajina kolem byla přitom plná zvěře bez toho, že by na ní byla patrná nějaká újma. Podle mě jde o hledání pachatele na nepravém místě,“ poznamenal Fryšták.

Nezainteresovaní lidé se na čapí problematiku dívají různě. Například Petr Mahdal z Dolního Němčí si nemyslí, že by čápi v přírodě způsobovali na zvěři větší ztráty, než kolik jí uhyne při karambolech na silnicích. „Čapí hnízdo mám přímo před okny svého domu, ale za celé čtyři roky jsem byl pouze jedinkrát svědkem toho, jak si tam čáp v zobáku přinesl mládě zajíce. Stále jsem přesvědčený, že čáp takto uloví zcela zanedbatelné množství zvířat oproti tomu, kolik jich zahyne pod koly aut. Proti tomu už ale myslivci tolik neprotestují,“ řekl Mahdal.

Čáp bílý je u nás jedním z největších žijících ptáků a v minulosti byl v Evropě spíše vzácností. S oblibou si staví hnízda v okolí rybníků, ale také v blízkosti lidských obydlí. Za jeden den může čáp ulovit až čtyři desítky hrabošů, má tedy velký význam i pro zemědělství. Čápi žijí většinou v páru, který si je věrný po celý život. Dožívají se 8 až 14 let. Populace čápů podle posledních ornitologických průzkumů roste.

Hnízda čápů v regionu: Babice, Bojkovice, Dolní Němčí, Drslavice, Kostelany nad Moravou, Nivnice, Šumice, Ostrožská Nová Ves, Staré Město, Uherský Brod, Uherský Ostroh