VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Čápi jsou podle myslivců nebezpečnou škodnou

Zlínský kraj - Zachmuřeně a se zjevnou nespokojeností sledují působení čápů myslivci na Slovácku. Dlouhonozí opeřenci jsou podle nich predátory plundrujícími zejména stavy mladých kačen, bažantů a běžně si troufnou i na menší zajíce. Ochranáři však taková tvrzení považují za zbytečné dramatizování a na čapí rovnovážnou roli v přírodě nedají dopustit.

10.7.2008 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

„Dokud nebylo čápů, měli jsme potok plný kačen. Teď je situace úplně opačná. Ze třiceti vylíhnutých jich tam zůstalo sotva šest. Já i několik dalších spoluobčanů jsme byli svědky toho, jak čápi kačenky s chutí loví,“ rozmrzele konstatoval šéf dolněmčanských myslivců Rostislav Skopal. Ten vzpomněl také svoji zkušenost z čekané, kdy pozoroval čápův lov malého zajíce. „Nemám nic proti čápům, ale vidím, jakou škodu nám v honitbách dělají,“ poznamenal Skopal.

O stejných zkušenostech mluví také Karel Blahušek z Bojkovic, který je předsedou Okresního mysliveckého svazu Uherské Hradiště. „V regionu se, tak jak tomu dřív nebývalo, daří čápům i volavkám. Ti při lovu nedělají rozdíly a berou vše, co jim přijde pod zobák. Nejčastěji drobnou zvěř, bažanty a také mladé zajíčky,“ upozornil Blahušek. Důvodem toho, kdy se podzimu dožívá minimální množství mláďat, je ale podle něj také neblahé úřadování lišek, kun a tchořů.

Ochranáři a ornitologové jsou však jiného mínění. „Myslivci přehánějí jako vždycky. Přeci sami dobře vědí, že čápi se živí především drobnými vodními živočichy, hraboši a myšmi. Ztráty způsobené čapí přítomností dosahují sotva jednoho promile z celkového počtu,“ naznačil vedoucí oddělení ochrany přírody a krajiny na odboru životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje Jaroslav Hrabec. Počet čapích hnízd na okrese Uherské Hradiště v posledních letech podle něj nepřesáhl dvě desítky. S jeho názorem souhlasí také hradišťský ornitolog Květoslav Fryšták. „Je naprosto nepochopitelné tvrdit, že čáp je škodná. Jeho potravou jsou přece myšovití obratlovci. Před nedávnem jsem se vrátil z jedné polské vesnice, kde na malém prostoru hnízdí neuvěřitelná stovka čápů. Krajina kolem byla přitom plná zvěře bez toho, že by na ní byla patrná nějaká újma. Podle mě jde o hledání pachatele na nepravém místě,“ poznamenal Fryšták.

Nezainteresovaní lidé se na čapí problematiku dívají různě. Například Petr Mahdal z Dolního Němčí si nemyslí, že by čápi v přírodě způsobovali na zvěři větší ztráty, než kolik jí uhyne při karambolech na silnicích. „Čapí hnízdo mám přímo před okny svého domu, ale za celé čtyři roky jsem byl pouze jedinkrát svědkem toho, jak si tam čáp v zobáku přinesl mládě zajíce. Stále jsem přesvědčený, že čáp takto uloví zcela zanedbatelné množství zvířat oproti tomu, kolik jich zahyne pod koly aut. Proti tomu už ale myslivci tolik neprotestují,“ řekl Mahdal.

Čáp bílý je u nás jedním z největších žijících ptáků a v minulosti byl v Evropě spíše vzácností. S oblibou si staví hnízda v okolí rybníků, ale také v blízkosti lidských obydlí. Za jeden den může čáp ulovit až čtyři desítky hrabošů, má tedy velký význam i pro zemědělství. Čápi žijí většinou v páru, který si je věrný po celý život. Dožívají se 8 až 14 let. Populace čápů podle posledních ornitologických průzkumů roste.

Hnízda čápů v regionu: Babice, Bojkovice, Dolní Němčí, Drslavice, Kostelany nad Moravou, Nivnice, Šumice, Ostrožská Nová Ves, Staré Město, Uherský Brod, Uherský Ostroh

Autor: Pavel Bohun

10.7.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Petr Holík

Čerepovec už s Holíkem nepočítá. Zůstane v KHL nebo se vrátí do Zlína?

FC  FASTAV Zlín. Ilustrační foto.

Duel Fastavu s mistrem je již téměř vyprodán

Bod by byl spravedlivý, řekl po utkání v Plzni bek Matejov

S parťáky okusil na vlastní pěst přechod z evropského poháru do české soutěže. Jakou zkušenost si zlínský fotbalista Róbert Matejov odnesl? „Je to náročnější, než když se hraje jen liga,“ přiznal.

Je to nebezpečná práce. Jakákoliv chyba nás může potrestat těžkým zraněním

ROZHOVOR/ Kromě ptáků a veverek mohou lidé v korunách stromů zahlédnout i člověka s motorovou pilou. S největší pravděpodobností jím bude arborista neboli osoba pečující o stromy rostoucí mimo les. V okolí Zlína se o kaštany či javory stará například dvaatřicetiletý Ondřej Koutek z Otrokovic, který pracuje jako stromolezec už pět let. V rozhovoru prozrazuje nejen to, co je náplní jeho povolání, ale také jak může být nebezpečné a zároveň krásné.

Se třemi promilemi svou jízdu skončil nárazem do můstku

Dopravní policisté prověřují od úterního podvečera havárii vozidla Škoda Octavia do betonového můstku ve Valašských Kloboukách. Svou roli sehrál především alkohol kolující v organismu muže za volantem, díky kterému sedmadvacetiletý řidič z blízké obce nezvládl řízení vozidla.

Představujeme prvňáčky ze ZŠ Tečovic, Provodova a Halenkovic

Každý týden vám představíme nové prvňáčky ze Zlínska.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení