Chceš studovat vysokou školu? Tak plať

Politici jednohlasně tvrdí, že školné lze uzákonit až po spuštění nového systému finanční pomoci studentům. Jeho věcný záměr už schválila Fischerova vláda. „Projekt je administrativně poměrně náročný, takže by mohl být spuštěn v roce 2012,“ řekl Petr Matějů, šéf autorského týmu. Jan Vitula, který vyjednává za TOP 09, naznačil, že školné by se mělo týkat studentů, kteří nastoupí do prvních ročníků v roce 2013.

Životní náklady se zvýší

Podle výzkumu Eurostudent z minulého roku činí měsíční životní náklady studenta veřejné VŠ zhruba 8500 korun. K nim by tedy mělo přibýt školné, i když s největší pravděpodobností nikoli přímé. „Chceme, aby ho zpětně platili až absolventi po dosažení průměrného platu,“ uvedl lídr ODS Petr Nečas. Pokud ho člověk nedosáhne do 45 let, stát by mu platbu odpustil. Poplatek za studium nemá přesáhnout dvacet tisíc ročně. Pokud si na ně člověk půjčí, musí ovšem počítat s úrokem. Paradoxní je, že chudší studenty by to znevýhodnilo, protože ti bohatší by mohli zaplatit ihned, bez úroků, ba dokonce s jistým bonusem.

Na živobytí i školné si studenti mohou přivydělat na brigádách. Rudolf Haňka, profesor na univerzitě v Cambridge a šéf Rady pro reformu VŠ, z toho ale nadšený není: „My v Británii studenty opravdu dřeme, tři roky nemají šanci si ani vydechnout, natož třeba při škole pracovat. V Česku jde o běžnou záležitost.“ Schwarzenbergova strana preferovala okamžité platby, takže aspoň prosadila, že školy dostanou peníze od státu ihned a jemu je posléze budou formou daní absolventi splácet.

Školné jako motiv

Prezident Václav Klaus, který je zastáncem školného, podotkl, že musí mít především motivační charakter. „Školné je považováno primárně za další zdroj financování vysokých škol. Takový krok by byl hrubou koncepční chybou. Tento aspekt je pro mne naprosto okrajový, druhořadý,“ řekl Klaus.

INFOGRAFIKA:

I akademičtí funkcionáři zdůrazňují, že školné jim umožní zvyšovat kvalitu výuky. Ovšem také věří, že nebude vytěsňovat státní příspěvek. „Musí představovat peníze navíc, v důsledku jeho zavedení se nesmí snížit financování veřejného vzdělání z rozpočtu,“ uvedl mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek. Jeho škola se v minulosti přikláněla k zakotvení ročního zápisného ve výši 3200 – 6400 korun.

Demotivace a stres

Podle sondy Eurostudent si 66 procent vysokoškoláků školné nepřeje. „Pro mě je z principu nepřijatelné. Bude mít pouze demotivační a stresující vliv,“ myslí si čerstvá absolventka Vysoké školy chemicko-technologické Lenka Ferdová. Dodává, že není výhrou opouštět univerzitní budovu s diplomem a zároveň s dluhem. Matějů ale oponuje tvrzením, že v Česku se titul vyplácí. „Průměrná mzda vysokoškolsky vzdělaného člověka je proti středoškolákovi o třetinu vyšší,“ uvádí.

Na stránkách www.denik.cz se ke školnému rozpoutala bohatá debata. Její účastník Mirek soudí: „Pokud vezmu v potaz, že školné bude 100 000 korun za pět let, je to pakatel za to, co díky němu můžou v budoucnu získat. Osobně bych zaplatil dvakrát tolik, pokud by se to odrazilo v kvalitě a systému celého školství, které je dost na huntě a chybí mu dlouhodobá koncepce a řád.“ Iniciativa SOS student už naopak organizuje petici proti školnému.