Tamní Klinika reprodukční medicíny totiž přivítala v lednu ve svých prostorách zcela nové centrum laboratoří. Klinika i laboratorní komplex sídlí v objektu bývalé nemocnice Tomášov.

„Pro pacienty tak bude vše mnohem pohodlnější, protože obě zařízení budou spolu operativně komunikovat,“ popsal zástupce společnosti IMALAB, která laboratoře provozuje, Jaroslav Loucký.

V nových prostorách se podle něj bude provádět široké spektrum výkonů, jako například testy související s prenatální diagnostikou a screeningem vrozených vývojových vad.

Nejrozšířenější genetickou poruchou je podle Louckého Downův syndrom. Jde o komplexní psychosomatické postižení, které se může projevit jak mentální retardací, tak například srdeční vadou. Lidé s tímto postižením se také dožívají nižšího věku.

Dítě s Downovým syndromem má každá pětistá žena

„V loňském roce jsme na něj testovali pět tisíc těhotných žen. V osmi případech jsme ho odhalili u osmi plodů, jeden nám utekl,“ vyčíslil Loucký s tím, že se všechny tyto páry rozhodly pro přerušení těhotenství.

Dodal, že v populaci čeká dítě s Downovým syndromem každá pětistá až tisící budoucí matka. „Záleží samozřejmě i na věku,“ doplnil. Testy společnosti IMALAB sledují i další genetické poruchy, jako například syndrom Turnerův.

Zlínská Klinika reprodukční medicíny provedla v loňském roce okolo tisíce umělých oplodnění. Jejími klienty jsou dvojice nejen z celého kraje, ale z celé republiky i ze zahraničí.

„Před pěti lety k nám přijíždělo několik párů cizinců měsíčně. Dnes je ze zahraničí okolo pětadvaceti procent našich klientů,“ vyčíslil ředitel kliniky David Rumpík.

Mezi nimi se objevují lidé z bývalého východního bloku, z USA či dokonce pacientka z Indie. „Pro lidi ze Států je hlavní motivací cena. Celá procedura je vyjde zhruba na čtvrtinu oproti tamějším cenám,“ vysvětlil.

Neplodnost? Na vině špatná strava a přehřívání varlat

Příčiny nemožnosti otěhotnění jsou u dnešní generace mezi muži a ženami více méně vyvážené. Hlavním faktorem je podle Rumplíka oddalování početí. „Svou roli hrají i civilizační faktory,“ doplnil.

Například u mužů se za posledních patnáct let snížil počet spermií na polovinu. To je asi na dvacet milionů v jednom mililitru spermatu. „Kdyby to šlo tímto tempem dál, okolo roku 2065 by byli muži bez spermií,“ varoval Rumpík.

Na vině je podle něj novodobá strava, škodliviny v ovzduší a přehřívání varlat. „Jejich teplota by měla být o stupeň nižší než zbytku těla, proto jsou uloženy mimo něj v šourku. Přiléhavé spodní prádlo, několikahodinové řízení či sedavé zaměstnání ale varlata zahřívají na teplotu těla,“ popsal.

Prokázaný zásadní vliv na pohyblivost spermií má také kouření či stres. „Z deseti studentů místní univerzity, kteří si přijdou přivydělat dárcovstvím spermatu, posíláme průměrně osm domů, zděšených a se založenou kartou na naší klinice,“ řekl s mírnou nadsázkou ředitel zdravotnického zařízení. Pro ty šťastnější znamená jedna darovaná dávka tisíc korun k dobru.