"Lidé hážou do popelnic věci, které tam nepatří. Například do nich dávají nápojové kartony, které zabírají spoustu místa. Popelnice jsou pak plné. Největší problémy jsou na sídlištích,“ poznamenal valašskokloboucký místostarosta Karel Šoman.

Nedostatky v třídění se tam snaží řešit ekologickou osvětou. „K třídění vedeme už děti ve školách. V rámci Dne Země jsme uspořádali soutěž ve sbírání tetrapaků. Za měsíc jich děti nasbíraly celkem šest set kilogramů,“ přiblížil Šoman. Podle něj se díky vzdělávacím programům ve školách zvýšil objem vytříděného odpadu ve městě o třicet procent.

Také ve Fryštáku se setkávají s nesprávně vytříděným odpadem. „Bojujeme s neukázněnými občany, kteří například do svozových pytlů určených na plastové obaly odkládají i další komodity, například stavební materiál a další nežádoucí druhy,“ řekl fryštácký starosta Lubomír Doležel.

Lidé podle něj tímto způsobem znehodnocují roztříděný odpad. „Čím více odpadu vytřídíme, tím za jeho likvidaci zaplatíme méně,“ vysvětlil. Každá obec totiž musí náklady spojené s likvidací odpadů hradit ze svého rozpočtu. „Když je však odpad vytříděný, ještě za to dostaneme bonusové peníze,“ doplnil starosta.
Třídění plastů rozšířila radnice v Otrokovicích. Kromě PET lahví mohou lidé do žlutých kontejnerů odkládat také všechny neznečištěné plasty z provozu domácnosti, jako jsou různé fólie, kanystry od nápojů nebo čisté kelímky od potravin.

Třídění odpadů má totiž pro obce vedle příznivých ekologických dopadů i ekonomický přínos. „Za tunu směsného odpadu uloženého na skládku dnes platíme šest set korun a podle záměrů ministerstva životního prostředí se má tato cena v dohledné době dvakrát až třikrát zvýšit. Naopak za vytříděný odpad neplatíme téměř nic,“ uzavřel ředitel otrokovických Technických služeb Vladimír Plšek.