Církevní restituce komplikují rozvoj měst a obcí

Samosprávy jsou nuceny také odkládat záměry, například rekonstrukce sportovišť ležících na těchto pozemcích nebo přípravu parcel na výstavbu rodinných domů, zjistila od zástupců samospráv ČTK.

„Je to opravdu velice dlouhá doba, kdy nejsme schopni zabezpečit jakýkoliv rozvoj na těchto pozemcích. Tlačíme na vládu, aby přijala zákon o církevních restitucích. Má to v programovém prohlášení, ale čtyři roky utečou jako voda a před volbami pak není vůle řešit ožehavé věci,“ řekla starostka městyse Pozlovice na Zlínsku Olga Tkáčová (nez.). Pozlovice například nemohou lidem nabídnout pozemek určený územním plánem k bydlení.

„Měsíčně se tady ptá několik zájemců na volné parcely a my s tím nemůžeme nic dělat,“ povzdechla si Tkáčová. Zatížený minulostí je i pozemek, na kterém částečně stojí areál TJ Sokol Pozlovice. Kvůli tomu byly do rozvoje sportoviště pozastaveny všechny investice a není možné ani využít možné dotace z evropských fondů. Další pozemky, veřejná prostranství, patřící státu pak podle starostky městys mnohdy musí udržovat na své náklady.

O příjem do městské kasy kvůli církevním restitucím přišel Uherský Brod na Slovácku. „Ředitelství silnic a dálnic ČR od nás chtělo koupit za 2,1 milionu Kč pozemky pod obchvatem města. Rádi bychom to udělali, zvláště když stát na to nyní uvolnil peníze. Ale nemůžeme,“ přiblížil situaci starosta Patrik Kunčar (KDU-ČSL). Město by chtělo nabídnout také pozemky k výstavbě v lokalitě Nový Maršov. „Přístupovou cestu tam ale tvoří úzký chodník. Rozšířit jej ale nelze, jsme blokováni církevními restitucemi. Je to nepříjemné,“ dodal.

Zájemcům o bydlení by ráda nabídla vhodné pozemky i obec Pačlavice na Kroměřížsku. „Pozemek patří Pozemkovému fondu, ale my ho nemůžeme získat. Přitom by tam mohlo být osm až deset domů. Brzdí to rozvoj obce, nemáme zájemcům o bydlení co nabídnout,“ řekl starosta Pavel Čech (ČSSD).

Komplikace při zateplování budovy základní školy zažilo kvůli nedořešeným majetkovým vztahům s církví vedení obce Liptál na Valašsku. „Pozemek pod školou je totiž zatížen restitucí. S církví se sice dohodneme, ale je to nepříjemné z hlediska administrativy,“ uvedla starostka Věra Dostálová (nez.). Dodala, že potíže kvůli církevním restitucím mají i podnikatelé, kteří koupili budovy v bývalém areálu Lipty. „Část objektů mají na svém, část na církevním. Nevědí, co bude, nemohou rozvíjet svou činnost a jsou v nejistotě,“ doplnila Dostálová.

Na problémy s nevyřešenými církevními restitucemi narazila v minulosti také Kroměříž. Na pozemcích, které kdysi patřily olomouckému arcibiskupství, se nachází část městského koupaliště Bajda. Radnice pozemky, které nyní patří státu, nemohla získat, což omezuje investice do areálu. Radnice jeho modernizaci připravovala léta, nakonec však pouze rekonstruovala jen hygienickým požadavkům nevyhovující chemické hospodářství.

S pozemky zatíženými církevními restitucemi nemohou obce nakládat, neboť dosud nebyl přijat zákon o církevních restitucích. Na základě blokačního paragrafu v zákoně o půdě z roku 1991 nelze majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, převádět do vlastnictví jiným osobám. Na vyřešení provizorního stavu se stále čeká.

Naposledy učinila dohodu s církvemi vláda Mirka Topolánka v roce 2007. Podle ní se měla církvím navrátit asi třetina majetku zabaveného komunisty. Zbytek měla nahradit částka 83 miliard Kč vyplácená po dobu 60 let, i s úroky mělo jít o 270 miliard Kč. Proti dohodě se tehdy postavila levice a bývalý poslanec ODS Vlastimil Tlustý.