VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Den druhý: Rýchlo jeli, poďte so mnou

Zlín /FOTOGALERIE/ -Spala jsem jen dvě hodiny a už mi zvoní budík. Je 25. července půl třetí ráno a za půl hodiny mám být na autobusovém nádraží. Na Ukrajinu jedu naštěstí jako dobrovolník s dalšími čtyřmi kolegy autem.

18.8.2010 1
SDÍLEJ:

Foto: DENÍK / Marie Šidlová

Reportérka Zlínského deníku Marie Šidlová pomáhala dva týdny ve Vinogradovu. V seriálu si můžete přečíst, co vše ji potkalo

Mám jako dělník kardiologického oddělení všechno? Pracovní oblečení, rukavice, ochranné brýle, respirátor, repelent, oblečení, nějaké jídlo, spacák, karimatku…asi jo. Vyrážím. Krosna je větší než já, takže si dávám cestou na nádraží několik zastávek. Tam nikde nikdo. Za chvíli se ke mně ale blíží nějaký batůžkář.

„Nejedeš náhodou na Ukrajinu?“ ptá se mě. „Ty asi taky, že?“ usmívám se s blaženým pocitem, že aspoň na správné místo a hodinu jsem nezapomněla.
V krátkosti si s Martinem Gavendou stihneme říct, co jsme zač. On už jede brigádničit potřetí, takže je mazák. Přijíždí auto, které řídí pracovník Samari František Tomanec. V Dolní Lhotě nabíráme předsedkyni sdružení Petru Novákovou a jejího kamaráda Jakuba Raka. A vyrážíme směrem na východ.

Petra je spolužačka z výšky, od které jsem se o Ukrajině dozvěděla. Zbytek neznám. „Kde děláš?“ ptá se mě Kuba. „V novinách.“ „Ve Zlínském deníku?“ „Jo.“ „Tak to tě znám z vyprávění,“ poznamená student zlínské univerzity. V duchu se musím pousmát. Mé články o nesčetných peripetiích na mé alma mater vešly asi hodně ve známost. „Tak něco práskni. Co se děje na radnici nebo na kraji? Na to, že jsi novinářka, moc hovorná nejsi,“ zpovídá mě. „Jisté věci si nechávám pro sebe,“ zahlásím za smíchu ostatních a doufám, že ve stejném duchu se nebude odehrávat celý zbytek výletu.

Bez vyplnění formulářů se dál nejede

Po asi dvanáctihodinové cestě autem včetně přestávky u Strečna a Spišského hradu jsme na slovensko-ukrajinských hranicích ve Vyšném Nemeckém. „Marie? Narychlo robený pas,“ konstatuje podezíravě slovenská celnice, ale pouští nás dál. Její ukrajinský kolega po nás chce navíc vyplnit dva formuláře v azbuce, ve kterých sdělíme své iniciály i účel cesty. Nezapomene se zeptat, kolik máme v nádrži. Na Ukrajině je totiž levnější benzin, takže tam řada lidí jezdí čepovat. Ostatně, podobně jako někteří Češi na Slovensko.

A jsme za hranicemi. Co vidím kolem sebe? Zchátralé panelové domy, nepořádek i krávy pasoucí se u cedulí nedaleko kruhového objezdu. Na vyznačení jízdních pruhů nebo směrových šipek na silnicích se tady taky moc nehraje. Vjedeme na benzinku, ať si doplníme nádrž. Nečepuje ale František. U pumpy totiž stojí pomocník. Samozřejmě si vyptá za svou placenou službu nějakou tu hřivnu.

Do Vinogradova nám zbývají tak dvě hodiny. Po chvilce však stavíme znovu. Těsně před námi totiž prudce zaparkují místní policisté. K našemu velkému omylu však nestaví nás, ale nějaký náklaďák. Hned toho však umějí patřičně zneužít.

„Rýchlo jeli, poďte so mnou,“ tahá z auta Františka. Rychlé jízdy si vědomi rozhodně nejsme, ale dohadujte se s ukrajinskými strážci zákona. Přestupek se neřeší venku, ale ve vozidle policistů, kam musí náš šofér přisednout. Rázem je chudší o 200 hřiven, tedy zhruba šest set korun českých.

Co naplat. Jedeme směr Vinogradovo. Těsně před blízkým železničním přejezdem začne blikat semafor, že jede vlak. Zastavíme proto u krajnice. A ostatní řidiči? Vesele jedou dál a ještě na nás troubí, že zdržujeme provoz. Těsně za kolejemi vidíme také stopaře, kterému zanedlouho přibrzdí auto. Celkem se bavím. Takový mišmaš na silnici jsem ještě neviděla.

Je pět hodin odpoledne a my jsme konečně ve Vinogradovu. Bydlet budeme v části Podvinogradovo, v modlitebně adventistů, jejichž pastor Ivan Pavlovič Čechům brigádu už poněkolikáté zprostředkoval. Když vidím záchod a koupelnu, spadne mi čelist. Skutečně pro otrlé. Svou potřebu budeme vykonávat do díry v zemi, v malém domečku za modlitebnou, kde nefunguje elektřina. A o koupelně škoda mluvit.

S partou stále neznámých lidí usedám ke stolu ke společné večeři. Jedí se, jak jinak, zásoby z domu. Záhy poznám, že pár z nich je vegetariánů a jeden dokonce vegan. Nepozře tedy kromě masa ani další živočišné produkty jako mléko nebo vejce. O moje toasty tedy bitka rozhodně není. Společně s Pavlou Novákovou z Třeboně si o něco později ustýlám ve společenské místnosti spacák. Ostatní jdou spát ven. Co mě tady čeká? Radši nepřemýšlet.

Vyhrajte vstupenky na Truck sraz v Březůvkách

Soutěž o lístky na sraz a doprovodný program, který se koná v sobotu 21. srpna.

Více informací o soutěži a samotné akci zde!

Autor: Marie Šidlová

18.8.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

Záchrana psa pomocí klobásky

Zlínští krajští hasiči mají novou "tajnou zbraň". Pomohla jim při záchraně psa

V úterý vyražte na velkou autogramiádu pilotů Barumky

První přímé setkání s největšími hvězdami letošního 47. ročníku Barum Czech Rally Zlín nabízí úterní autogramiáda, která od 18.30 hodin proběhne ve zlínském obchodním centru Zlaté jablko.

Při srážce aut se zranila chodkyně

V Luhačovicích bourala dvě osobní vozidla, zranila se při tom chodkyně. Nehoda se stala v pondělí 21. srpna kolem 11. hodiny dopoledne v Masarykově ulici v centru města.

Zlín posílil bratr Rihards Bukarts. Na zkoušce uspěli Freibergs i Illo

Sourozenci jsou zase spolu. Rihards Bukarts, o šest let mladší bratr Robertse Bukartse se stal novou posilou extraligových hokejistů Aukro Berani Zlín.

Jak reklamovat koupený dům či byt

Koupili jste si vysněný byt nebo dům a máte pocit, že je dokonalý? Prvotní nadšení z dobré koupě mohou však zanedlouho vystřídat starosti s vadami, které se projeví až po čase. Víte, jaká práva v takovém případě máte? A jak nejlépe postupovat, abyste o ně nepřišli?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení