Takzvanou domácí výuku může přitom nabídnout každá základní škola, zatím ale pouze na prvním stupni.

Učení doma nepovažuje například čtyřicetiletý Jan Čermák ze Zlína za příliš vhodné. „Potřebuje být v kolektivu, doma je po vyučování,“ myslí si. O pěl let mladší Zlíňanka Jana Novotná by i se svou dcerou doma zůstala. „Musím ale chodit do práce, manžel by nás neuživil,“ objasnila.

Podle Karolíny Svobodové z ministerstva školství využívají domácí výuku hlavně lidé z větších měst, jako je Praha nebo Brno. „Vždycky musí uvést patřičný důvod a domluvit se s ředitelem školy na podmínkách,“ uvedla. Může se prý jednat o zdravotní problémy nebo vzdálenost desítky kilometrů. „Záleží to ale na domluvě,“ dodala.

Výuka doma spočívá v tom, že v roli učitele vystupuje jeden z rodičů. Do školy chodí žáci jen na půlroční přezkoušení. „Podmínkou je minimálně středoškolské vzdělání a předložení materiálů řediteli školy, podle kterých se bude dítě učit,“ doplnila Svobodová. Podle ní může být pro některé dítko tento styl učení prospěšný. „Každému vyhovuje něco jiného,“ řekla.

V České republice se nyní vzdělává individuálně skoro pět set dětí. Přestože ani jedno z nich není ze Zlínska, ředitelé některých zdejších škol už s dětmi, jež učili rodiče doma, zkušenosti mají.

Například v Základní škole ve Spytihněvi loni dokončil pátou třídu chlapec původem z Prahy. První až třetí třídu jej učila maminka doma, další rok se začlenil do kolektivu. „Jeho přechod byl naprosto bezproblémový. Někdy bych dokonce řekl, že na tom byl i lépe než ostatní děti,“ rozptýlil veškeré možné pochybnosti o jeho znalostech ředitel Libor Daňhel.

Ani ředitelka Jedenácté základní školy ve Zlíně nezaznamenala žádné potíže. „Už třetím rokem se u nás učí dívka, která celý první stupeň nechodila do školy a zvykla si rychle,“ sdělila Zdeňka Jančíková.

Podle Daňhela je však velmi důležité, aby rodič dokázal naučit a vědomosti dále rozvíjet. „Stejně je tady však riziko, že dětem chybí komunikace se spolužáky,“ upozornil. Jančíková s ním souhlasila. „Je potom potřeba, aby se se svými vrstevníky setkávali alespoň v kroužcích,“ domnívá se.