Na podiu postupně před zraky desítek přihlížejících diváků defilovala osmička folklorních souborů oděná v tradičních krojích. A mladí muzikanti, zpěváci a tanečníci ve věku od tří do sedmnácti let se předvedli publiku v tom nejlepším světle. Jak těm nejmenším, kteří se teprve první taneční krůčky učí, tak i starším, kteří už jsou schopni předvést propracovaná pásma přibližující folklor svých regionů, se aplaudovalo nesčetněkrát.

Stěžejní myšlenkou festivalu je přitom podle organizátorky Marcely Sousedíkové snaha o přiblížení folkloru nejen dětem, ale i širší veřejnosti. „Chceme oslovit zejména lidi, kteří žijí na sídlišti Jižní Svahy. Oživit okolní šedé stěny a vytáhnout obyvatele paneláků ven," přiblížila Sousedíková.

Dalším výrazným motivem festivalu je pak vzájemné prolínání moravského a slovenského folkloru. V sobotu se ve Zlíně předvedly jak soubory domácí, tak i tři zpoza řeky Moravy.

„Chceme nabídnout dětem, které už nepamatují společný stát, vzájemné poznání českého a slovenského folkloru a možnost podívat se s ním i za hranice. My sami jsme byli na vzájemné setkávání se Slováky zvyklí denně, což už dnes tak úplně neplatí. Důležité je i odstraňování vznikající jazykové bariéry," ozřejmila Marcela Sousedíková.

Mezi ty, kteří si několikahodinové představení vyšňořených slečen a do dálky halekajících chlapců nenechal o víkendu naživo ujít, patřil i Martin Šretr z Luhačovic. „Vystupuje mi tu dcera, takže je to skoro povinnost," poukázal s úsměvem a doplnil, že právě z toho důvodu nejbedlivěji sledoval pásmo provodovského souboru Leluja.

„Malá do něj začala chodit před nějakými dvěma měsíci. Zájem o folklor podědila po mamince, která tančí už zhruba dvacet let," ozřejmil Martin Šretr s tím, že jej však zaujaly i jiné výstupy.

„Hlavně Štvrtčánek z Plaveckého Štvrtku se mi moc líbil," pochválil jednoho ze slovenských hostů festivalu, který by se měl ve Zlíně konat i v příštím roce. A když Májíček, tak pochopitelně zase v máji.