Do hor v mínus 20 stupních Celsia, jen tak v sandálech a šortkách

Vášní tohoto cestovatele je navštěvovat radnice či městské úřady a sbírat od nich razítka, aby měl potvrzené, že skutečně v daném místě byl. Ve středu 22. února jej kroky zavedly i do Zlína a navštívil krajský úřad, kde jej mimo jiné uchvátil například muž, který ovládá proslulý baťovský výtah. Ratta cestuje po Evropě již deset let a v nohou má neuvěřitelných třiačtyřicet tisíc kilometrů.

Prošel už 
řadu států

Prochodil jak Itálii, tak i Rakousko, Neměcko, Frančii, Švýcarsko a Lichtenštejnsko, Maďarsko, Slovensko a také Českou republiku.

„Každý den navštívím nějaké místo a poznám zajímavé lidi,“ říká plný elánu a s úsměvem na tváři cestovatel.

Jeho cílem je jediné. Aby mu byl uznán zápis do Guinessovy knihy rekordů za nejdelší pěší túru se psem.

Do Zlínského kraje se prý dostal před několika dny. Jako první zavítal do Březové. „Tam mě hned přivítal na ulici malý psík, který na mě jenom štěkal,“ pousmál se Ganluca Ratta. Kromě Březové jeho kroky vedly například i do Suché Lozi, Bánova či Luhačovic. Jeho poněkud lehké oblečení je jedinou výbavou, které na cestě má. „Potřebuji jen ta potvrzení, kde všude jsem byl. Nic víc,“ opakuje znovu Ratta.

O to, kde bude další noc spát, se prý vůbec nestará. Lidé mu prý sami nabízejí přístřeší a když nic není, dá se prý spát i v lese. Tedy pokud není minus dvacet jako například minulý týden. „To jsem byl zrovna v Tatrách,“ poznamenal cestovatel. Poněkud šokovaným novinářům pak tvrdil, že jen v tom, co měl na sobě, tedy v šortkách a košili.

„Zimu a chlad cítím jenom ze srdcí některých lidí,“ reagoval velmi přátelský Ital. Své fence Shiře prý však mazal tlapky vazelínou, aby jí neomrzly.

GPS nepotřebuje. Ani peníze

A podle čeho řídí směr svých kroků? Těžko říci. „Žádnou moderní techniku jako GPS nepotřebuji. Vlastně ani peníze,“ zasmál se Ratta a přátelsky si poplácal s mužem, který jej svezl v proslulé pojízdné baťovské kanceláři.

„Ze všeho nejtěžší je, když přijdete někam, kde vás nechtějí přijmout,“ posmutněl trochu.

Pak ale opět nasadil svůj úsměv, se všemi si podal ruku na rozloučenou a opět se vydal na cesty. Jak se lidově říká, jde rovnou za nosem, přes hory a doly. Jeho cílem by měla být nyní Ostrava, pak Olomouc, Praha a Brno.