VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Do zlínských místních částí poputují miliony

Zlín – Zlínské místní části byly dlouho přehlíženy, a teď se to má změnit. Před volbami často skloňované malé radnice sice nevzniknou, ale radní se v programovém prohlášení zavázali k jednorázovému příspěvku ve výši tří milionů korun na každou místní část – a to bez výjimky.

13.4.2011 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

„Chceme dát lidem větší možnost rozhodování. Stále však debatujeme o tom, jak to udělat,“ osvětlil náměstek primátora Ondřej Běták (TOP 09/STAN). Přesná podoba podpory tím pádem zatím zůstává skryta.

Zástupci opozice snahu o další rozvoj místních částí ocenili, pozastavovali se však nad údajnou nedotažeností konceptu.

„Abych řekl pravdu, tak jsem příliš nepochopil, proč by město mělo dát tři miliony korun malé části jako Lhotka – Chlum a stejnou částku také například mnohonásobně větším Malenovicím. Nepřijde mi to příliš spravedlivé,“ podotkl zastupitel Boris Popesko (ČSSD).

Zároveň přiznal, že očekával ucelenější koncept. „Určitě by rozdělování peněz mělo být promyšlenější a každé investici by měla předcházet určitá analýza, aby bylo vše plošně vyvážené,“ poznamenal.

Také Miroslav Hladík (ODS) měl jasno. „Chtělo by to stanovit klíč, podle něhož se budou finance rozdělovat. Nemusí to být počet obyvatel, ale třeba rozvinutost infrastruktury. Navíc je třeba si uvědomit, že některé části Zlína, jako například Jižní Svahy, samostatnými místními částmi nejsou, a také by si zasloužily podobný přístup,“ upozornil.

V letošním roce byla pro potřeby místních částí uvolněna částka 25 milionů. „Rozhodně ji však budeme revidovat a budeme ji chtít navýšit,“ slíbila první náměstkyně primátora Eva Štauderová (M. O. R.).

Právě jednorázová třímilionová suma má podle Štauderové přispět k řešení nejpalčivějších problémů místních částí.
Zároveň vysvětlila, proč nakonec nevzniknou malé radnice. „V celé koalici je zřetelný zájem posílit jejich pravomoci, nikdo z nás však nechce městské části s úřednickým aparátem,“ dodala.

Zlín by tak v budoucnu nemusel řešit podobné problémy, jaké mají například Pardubice, kde z úsporných důvodů uvažují o zrušení malých radnic. „Přenesení moci veřejné správy na obvody je vždy vykoupena vyššími finančními náklady. Ne vždy se navíc jedná o její přiblížení občanům, třeba tam, kde jsou nevhodně zvoleny hranice obvodu či jeho sídlo,“ vysvětlil tajemník města Pardubice Martin Růžička.

Opuštění od záměru zřídit malé radnice ve Zlíně ocenila také opozice. „Zaplaťpánbůh, že se to nestalo,“ potěšilo Hladíka. Právě na příkladu Pardubic ilustroval, že by se malé radnice nemusely vyplatit.

„Zůstaňme u toho konceptu, který tu je. Dejme místním částem pravomoci a peníze, ale nežeňme to někam, kde bychom se s náklady nedomluvili,“ apeloval Miroslav Hladík.

Poznamenal, že současně fungující komise místních částí mohou sloužit lidem lépe. „I když je to koncept, který se osvědčil, rozhodně by neměl být považovaný za dokončený, ještě je třeba ho dotáhnout,“ navrhuje Hladík.

Zástupci opozice se také shodli, že přehlížení místních částí, které jim u voleb částečně zlomilo vaz, bylo z velké části způsobeno špatnou komunikací. „Většinou se jednalo o problémy, které bylo možné vyřešit jednoduše. Komise místních částí řadu podobných záležitostí pomohly napravit,“ podotkl na závěr Popesko.

Autor: Stanislav Janalík

13.4.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Ve středu ve Zlínském deníku: prvňáčci ze ZŠ Tečovice, Provodova a Halenkovic

Natáčení v Kroměříži. Ilustrační foto

Kraj chce vrátit filmaře do regionu, vytvořil program na podporu filmu

Posnídal termix s rohlíkem. Pak Bartoš nastřílel pět branek

Vyspal se, posnídal termix s rohlíkem a šel na věc. Výsledek? Pět gólů.

Výstava obrazů Františka Chmelaře ve Zlíně: malíř, který psal básně

Galerie Václava Chada na zlínském zámku vystavuje obrazy Františka Chmelaře. Expozice „Malíř, který psal básně“ představuje Chmelařovu krajinnou i figurální tvorbu. Doplňujícím prvkem je pak autorova osobní korespondence.

Nejlepší sociální pracovníci v kraji: sedm žen a jeden muž

Marie Dostálková se dostala k sociální práci přirozeně: její maminka narozená v roce 1920 docela běžně chodila po dědině a pomáhala jakékoliv sousedce, babičce a pak i jejím čtyřem dětem.

Učitelé: Dokud platy nezvýší, nevěříme tomu

„Vidina malého platu nás neodradila. Je to spíše práce o tom, jestli vás to baví, či ne,“ říká pro Deník čtyřiadvacetiletá učitelka Alena Hiršová z Napajedel. Letos v červnu ukončila studium na olomoucké univerzitě, obor učitelství pro první stupeň, a v září nastoupila coby učitelka do 2. základní školy Napajedla, kam sama coby školačka chodila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení