Dnes je na Vsetínsku asi 3800 dojných krav, zhruba 1500 kusů dobytka se pak chová pro maso. Pro srovnání. V devětaosmdesátém roce se dohromady chovalo 11 tisíc kusů a v roce 1938 dokonce 38 tisíc kusů dobytka.

„Historicky je poměr chovu na mléko a maso stejný. Oproti poslední letům však neexistovala specializovaná masná plemena,“ sdělil předseda Agrární komory Valašska Josef Radílek.

Hlavním důvodem nízkého počtu chovu je, stejně jako na jiných místech v České republice, ekonomická ztrátovost.

„Výkupní ceny jsou nízké, zemědělcům ani nepokryjí náklady,“ stěžuje si Radílek s tím, že zkrátka nemohou konkurovat zemědělcům ze Západu, kteří mají vyšší dotace.

Na Valašsku téměř vymizel i chov prasat. Zatímco před deseti lety se počet kusů pohyboval zhruba na stejné úrovni jako chov dobytka, dnes je to pouhých dva tisíce prasat a pořád jdou stavy dolů.

„Počet je závislý na Evropské unii, situace je čím dál nepříznivější, dovážíme čtyřicet procent vepřového,“ zhodnotil stav Radílek.

Někteří chovatelé na Valašsku přešli z krav, které chovaly ještě před deseti lety kvůli mléku, na chov ovcí pro maso. Lidé nejsou ochotni skopové a jehněčí konzumovat ve větším množství.

„Vůbec to nešlo. Nevyplácelo se nám to. Mléko se neprodalo, ceny šly strašně nízko. Máme pastviny, kde vypásáme ovečky,“ potvrdila Jana Komůrková, jež se s manželem věnuje velkochovu v Halenkově.

Požadavky jsou i na kvalitu. U masa se hodnotí vrstva tuku, musí dosahovat velké kvality a proto jsou plemena specielně šlechtěná. Do budoucna ale zemědělci nezoufají, ceny mléka podle nich zaznamenaly menší nárůst.