VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dušičky - nemusí to být jen smutný svátek

Zlín /DENÍK ZLÍŇÁKA, 2. LISTOPADU/ -Od doby, kdy mám na zlínském Lesním hřbitově trvale umístěny mé nejbližší, nemohu říci, že bych tam chodila obzvláště ráda. Svátek Všech svatých ale tak nějak nutí k návštěvě a s ní se pro mě většinou spojuje smutný a nostalgický den.

2.11.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Jan Jelínek

(Ne)oficiální blog reportérů Zlínského deníku o dění v regionu i mimo něj

Tentokrát už ráno, když jsem v duchu plánovala, jak že ta neděle proběhne, jsem si dala předsevzetí, že jakkoliv, jen ne ponuře. Nakonec jsem si večer v posteli před usnutím vybavila všechny ty drobné zážitky a mohla si pro sebe s dobrým pocitem konstatovat, že to opravdu nebyl jen smutný den.

Začalo to odjezdem z domu. Je krásný den, svítí sluníčko, je teplo. S kamarádkou jsme byly domluvené, že ji vyzvednu ve 2 hodiny. Cestou jí ještě píši, že mám pár minut zpoždění, když mi najednou rádio sdělí, že je 13 hodin. Aha, posunuli čas a já ne. Tak jí volám: „Nemám zpoždění, ale jedu o hodinu dřív!“

Vysmála se mi, ale prý se tedy obleče a vyrazíme. Přijedeme ke hřbitovu, samozřejmě všechna dostupná místa na parkování přeplněná. V řadě podél cesty jsem jedno volné objevila, ale ouha, pravá kola na chodníku. No, snad to projde.

Před branou stojí auto policie a kolem něj postávají tři příslušníci. Jdeme k nim a zkormouceně říkám: „Pánové, stojím v téhle řadě, vím že ne úplně podle předpisů, dáte mi pokutu?“Jejich odpověď mě mile překvapí: „Ale ne, je svátek, víme, že je tu málo parkování, budeme velkorysí, nebojte…“Naladěné příjemně se vydáváme na obchůzku hřbitova. Navštívíme své nejbližší, rozsvítíme svíčku, postojíme, pohovoříme a jdeme dál.

Už dlouho hledám hrob syna mých přátel a nikdy jsem jej nenašla. Čtu si jména na náhrobcích a najednou jej uvidím – Libor. Vím, že jeho rodiče skolila chřipka, tak mu zapaluji svíčku, odstraním spadané listí a v duchu mu vysvětlím, proč tu nejsou jeho nejmilejší. Další svíčka je pro mého tatínka. „Jaroušku, scházíš mi, moc na tebe vzpomínám!“

A protože je opravdu krásně a teplo, vydáváme se i do míst, kde jsem už hodně dlouho nebyla. Čteme si jména na náhrobcích a snažíme si vybavit, kdo to byl. V dobách minulých bylo samozřejmé, že jsme navštívili hroby Baťovy rodiny. Považovali jsme to vždycky za takovou malinkou „vzpouru proti režimu“, že i když se říkávalo, že naše tajné služby monitorují návštěvníky, jsme se tam zastavili, kytičku položili a svíčku zažehli.

Doba se mění, hroby jsou téměř holé, hořících svíček poskrovnu. Holt, není to zakázáno, Baťů je všude plno, tak proč? Cestou udělám pár fotek, nedá mi to. Odpolední sluníčko probleskuje napolo opadanými stromy, vysílá paprsky na hroby plné barevných kytek a tvoří nádhernou scenerii. Při jednom zaměření fotoaparátu mám v objektivu pána v letech, který mi někoho silně připomíná. Pomalu kráčíme k sobě a vidím, ano, je to můj bývalý kolega, kterého jsem několik let neviděla.

Muž, jemuž před lety odešla manželka, se kterou vím, že se měli moc rádi. Zastavuji jej, pozdravím a vidím, že mě asi nepoznal. Nevadí, ptám se, jak se mu daří. Jeho odpověď mě nadchne. „Mám se dobře, jezdím na kole, do Dolomit lyžovat, cestuji po světě, navštěvuji přednášky, výstavy, všechnu možnou kulturu, dělám už třetí „univerzitu třetího věku“, učím se francouzsky, prostě nestěžuji si, jen ten čas mi schází!“

Po pár minutách se rozloučíme. Ani nevím, jestli si nakonec vybavil, kdo že jsem, ale vůbec to není důležité, jen by snad mohl vědět, kdo jej vlastně obdivuje a trochu i závidí… Dokončíme procházku tím velkým lesoparkem, kde je soustředěno největší množství obyvatel na metr čtvereční, a s hezkým pocitem sedáme do auta. Pokuta opravdu není, pánové svůj slib splnili. Odpoledne končíme u čaje a skleničky vína a probereme všechno to, co jsme za uplynulé hodiny nestihly. Už se nevracíme k těm ze hřbitova, ale povídáme si o těch živých.

Tak Honzíku, Karle, Jaroušku, Liborku, Miroslave, Tomáši a Jane a všichni ostatní, ať je vám země lehká!

Autor: Hana Konečná

2.11.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Oprava a náhradní provoz zastávky MHD na ulici Štefánikova ve Zlíně.
1 8

Zastávka Školní zůstane další týdny v provizorních podmínkách

V areálu kovošrotu v Tlumačově hořela vyřazená cisterna
5

V areálu kovošrotu v Tlumačově hořela vyřazená cisterna

První úspěch je na světě. Berani vyhráli Zubr cup v Přerově

První dílčí úspěch sezony je na světě. Extraligoví hokejisté Aukro Berani Zlín ovládli Zubr cup. K vítězství na přerovském turnaji jim stačila i porážka 3:4 v prodloužení proti domácímu týmu. Na druhém místě skončili domácí Zubři, třetí místo obsadilo Znojmo a čtvrtá byla pražská Slavia.

Papoušek je zase doma díky Facebooku

Stačí nechat na zahradě pootevřenou branku nebo doma dvířka u klece a domácí mazlíček je během chvilky pryč. Majitelé po svých ztracených zvířecích společnících pátrají různě, využívají jak služeb městské policie, tak stále častěji i sociálních sítí. Ty se v mnoha případech stávají užitečným nástrojem, zvířata se díky takzvanému sdílení příspěvků často najdou.

Když Chytil inspiruje. Dluhoš se Sedlákem skončili pod vrcholem

Cesta Filipa Chytila inspiruje. A motivuje zároveň. Před rokem slavil triumf na Memoriálu Ivana Hlinky. Následně uchvátil extraligu i New York Rangers, který na sedmnáctiletý talent ukázal v červnovém draftu NHL. A rovnou s ním podepsal nováčkovský kontrakt.

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Chcete mít přehled o kulturních, sportovních a dalších akcích ve všech regionech? Pak navštivte naši stránku www.tipydeniku.cz, kde najdete fůru inspirace co podniknout nejen o víkendu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení