Prezidentka Studentské unie UTB Anna Zapletalová postávala jen pár metrů od radnice a čekala, než se objeví nejvěrnější z řad studentů. Jakmile dozněl její proslov, pokynula ostatním, a dav se pomalými kroky vydal z náměstí Míru až k budově Univerzitního centra (U13). Prolínání češtiny, slovenštiny i angličtiny jen potvrdilo mezinárodní charakter svátku.

Jakmile se tak stalo, nebylo již kroku zpět. Udržet plamen hořící svíce je totiž trošku věda. Obzvláště když šlapete na paty těm před vámi a jiní zase vám. Každý se tak loudal a střežil svůj plamen. Pokud zhasl, naštěstí byl vždy někdo nablízku.

Pyromanství včera pšenka nekvetla, i když je pravda, že občas se davem šířil pach připálené bundy a snad i vlasů. Na vše naštěstí dohlížela hasička z řad studentek, která by svou kabelkou, v níž byl skryt přiruční hasicí přístroj, uchlácholila nejednoho pyromana. Policisté tak jen z povzdálí koordinovali bezpečný přesun z bodu A do B.

Občas se některá ze studentek zasnila nad hrátkami s horkým voskem, který stékal většině „poutníků“ na prsty, aby z ní záhy vypadlo, že jej dříve používala na nehty.

U U13 již na všechny čekal horký čaj a svařené víno, které v rukou přítomných většinou nahradilo dávno zhaslé svíce. Když si vzal slovo prorektor pro tvůrčí činnosti Vojtěch Křesálek z UTB, všichni naslouchali jeho myšlenkám, které se dotýkaly podstaty studenství. Student je podle něj člověk, který hledá i bloudí, přičemž právě to bloudění je krásné. Včera studenti nebloudili, nýbrž věděli, že jdou ve stopách svých předchůdců, kteří museli za svobodu bojovat.

Stanislav Janalík