„Líbí se mi, že Miss Academia musí mít něco v hlavě. Na České miss jde hlavně o vzhled,“ srovnala obě soutěže porotkyně Šárka Frýbortová, která se zmíněné České miss zúčastnila.

„Miss by měla být osobitá a mít šarm, ale hlavně si všechny dívky musí uvědomit, že je každá z nich jedinečná,“ podotkl předseda poroty Vojtěch Křesálek.

Porota po vědomostním testu, promenádě v černých šatech spojené s rozhovorem s porotci a po promenádě v plavkách vybrala deset nejlepších semifinalistek. Z těchto i pražských semifinalistek se podle výsledků vědomostního testu vybrala finálová desítka.

Vědomostně inteligenční test je nejdůležitější součástí Miss Academia. „Jeho výsledky tvoří šedesát procent celkového počtu bodů,“ řekla mluvčí soutěže Anna Zapletalová. Otázky jsou poskládány tak, aby zahrnuly logické uvažování, prostorové vidění, matematiku a všeobecný přehled. „V Praze například měli otázku, kdo namaloval obraz Noční hlídka,“ přiblížila test mluvčí soutěže.

Po testu dostaly dívky pouze pár minut na převlečení do šatů a pak hned musely zpátky před sedmičlennou porotu, kde absolvovaly rozhovor. Dotazy porotců se týkaly všeho možného – vaření guláše, akvaristiky či znalostí umění nebo literatury. „Na rozhovoru je nejhorší to, že člověk neví, co má čekat,“ řekla účastnice soutěže Vendula Citovská. „U promenády v plavkách nemusím mluvit, zato u pohovoru se člověk nemá na co připravit,“ přitakala soutěžící Eva Neshybová.

Poslední disciplínou byla promenáda v plavkách. Ze soutěžících spadla tréma a některé si svých patnáct vteřin slávy vysloveně užívaly. Uvolněnou a příjemnou atmosféru si bez výjimky všichni chválili – od organizačního týmu přes porotu až k soutěžícím. „Máme tu skvělý kolektiv a je to super,“ zhodnotila soutěžní den další uchazečka o titul miss Zuzana Palová.

Vyhlášení výsledků semifinálové desítky bylo dílem okamžiku. „Jsem překvapená a zaskočená, vůbec jsem to nečekala,“ svěřila se Eva Neshybová s dvanáctkou na šatech.

Na vyhlášení finalistek se porota i semifinalistky přesunuly do vstupní haly Univerzitního centra. Ze zlínských semifinalistek se do finále dostaly čtyři dívky, ale ani jedna nestuduje místní Univerzitu Tomáše Bati.

„Mám velkou radost nejen z postupu, ale i z toho, že jsem potkala spoustu nových lidí a zažila tak příjemný den,“ řekla Barbora Mičková z Masarykovy univerzity v Brně, která se dostala do finálové desítky. „Dojmy zatím vstřebávám, ještě mi to nedochází. Ale o víkendu to roztočím,“ dodala s potutelným úsměvem finalistka Mičková.

Finále soutěže se uskuteční 1.dubna ve zlínském Městském divadle.

Jedinou zástupkyní zlínské Univerzity Tomáše Bati v pátečním semifinále Miss Academia byla Zuzana Palová z Napajedel.

„Největší strach byl z promenády v plavkách, v tom jsem trošku nejistá,“ přiznala studentka.

Nemáte předchozí zkušenosti s modelingem? Takových děvčat byla na soutěži převaha…

Trošku ano, ale když stojíte na molu, tak ty lidi kolem sebe nevidíte, protože je všude tma, zatímco takhle na vás zírají a je to takové nepříjemné.

Připravovala jste se nějak speciálně?

Ne, žádná speciální příprava neproběhla. Ani na test jsem se nijak neučila, spolehla jsem se na vlastní znalosti. Test nebyl sice úplně lehký, ale čekala jsem něco horšího. Spíš třeba politiku, historii a podobně, ale tohle bylo takové všeobecné, takže celkem v pohodě.

Co vás vedlo k tomu se přihlásit?

Jsem ve třetím ročníku, mám práci a říkala jsem si, že je to možná poslední příležitost něco takového zkusit. A za zkoušku člověk nic nedá.

Byla jste ráno před soutěží nervózní?

Já jsem ráno uvažovala, že vůbec nepůjdu, protože jsem do rána pracovala a skoro jsem nespala. Pak jsem to ale nějak překousla a šla jsem.

Podporovali vás blízcí?

Věděla to máma a ta mi stejně řekla, že se musím rozhodnout sama, že mi s tím nepomůže. A ostatní blízcí to ani nevěděli, takže jsem tu sama za sebe.

Jaké jsou vaše koníčky?

Já nejradši spím. A pak taky sport, hlavně spinning, v létě s mámou na kole, brusle. Taky četba, když na to zbude čas, ale teď studuji a zároveň pracuji v jedné makléřské společnosti jako manažerka, takže času je málo.

Iva Chmelová