„Každá maminka jej může s dětmi snadno vyrobit,“ říká sedmapadesátiletá Elen Macháčková, která se pečení tradičních dekorativních ozdob věnuje už od dětství. Žena, která patří mezi vizovické starousedlíky, má pečení jako koníčka, jinak pracuje jako sestra v jeslích.

„Pocházím z rodiny Kalivodovy a tuto tradici udržovala babička i má maminka, a tak jsem se to od nich naučila. S výrobou začali místní pekaři v devatenáctém století, kdy se před velkými svátky vydávali prodávat ozdoby do celého Rakouska-Uherska,“ říká Macháčková.

Recept na těsto je podle ní jednoduchý.

„Je potřeba smíchat půl kila hladké mouky a dvě deci vody. Nic jiného se nepřidává. Důležité je ale těsto dobře propracovat,“ poznamenala.

Těsto má být podle ní tuhé, takže jeho zpracování znamená trošku nápor na ruce. „Pokud chceme, aby třeba hlavičky zvířátek byly pěkně vzpřímené, musí se to udělat pořádně. Když spojíme mouku s vodou a těsto propracujeme, dáme ho na čtvrthodinku uležet a pak znovu pořádně prohněteme. To můžeme i několikrát opakovat, až je zcela hladké,“ doporučuje Macháčková.

Zvířátka se modelují ručně. Potřeba je vál, nožík, nůžky, koukolové semínko, které lze ale nahradit pepřem a případně pinzeta.

„Používá se několik technik. Například mašličkování, kdy se zdobí zvířatka mašličkami, nastříhávání, tak třeba ježkovi vyrobíme bodlinky. Nožíkem také naplocho vytláčíme rýhy, to třeba do ocasu u rybičky. Koukol nebo pepř pak používáme třeba na očička zvířátek,“ přibližuje Macháčková.

Po vyrobení tvarů, které vycházejí z toho, co mohli lidé v přírodě na Valašsku běžně vidět, se musejí ozdoby nechat hodinu oschnout a těsně před pečením natřít rozkvedlaným vajíčkem.

„Každá trouba je jiná, ale já vytvořené ozdoby peču hodinu a půl na sto stupňů a pak další hodinu a půl na sto padesát stupňů,“ popsala lidová umělkyně.

V předvánočním čase, tak jako už po léta, si ji pozvali i do vizovického Domu dětí a mládeže Zvonek, aby předvedla tradiční výrobu dětem. „Pomáháme tak udržet tradici a děti to baví. Spousta jich k nám dochází do keramického kroužku, a tak si mohou vyzkoušet zase jiný způsob modelování, než z hlíny,“sdělila vedoucí oddělení společenských věd, estetiky a tělovýchovy Hana Matyáštíková.

Děti se vždy nedrží striktně jen tradičních valašských vzorů zvířat, ale z připraveného těsta dělají i některé netypické postavičky.

„Já jsem vyrobil ježka a taky ještěrku a dinosaura,“ pochlubil se například osmiletý Filip Čech. Vloni doma s maminkou ozdobili výhradně vizovickým pečivem celý vánoční stromeček. „Je to hezčí než skleněné baňky,“ myslí si chlapec.

Do kroužku jej tentokrát doprovodila právě i maminka, aby o tvorbě tradičních vzorů získala další povědomí a mohla s úspěchem připravit tradiční Vánoce i letos.

„Rodiče jsou rádi, když takto tradice podporujeme a někdy se i sami přijdou podívat, jak se vizovické pečivo dělá,“ dodala Hana Matyáštíková.