„Fundraising je taková barevná věda. Fundraiser získává lidi pro věc organizace. Hodně komunikuje. Oslovuje nadace, společnosti, jednotlivce s žádostí o podporu pro danou službu nebo projekt. Pořádá benefiční aktivity, kterými širší veřejnosti organizaci přibližuje a i touto formou získává potřebné finanční prostředky a kontakty," sdělila Zuzana Šlúchová.

Jak je těžké získat peníze?

Fudraising znamená prodat dárci myšlenku, že může být součástí něčeho dobrého a současně důležitého. Pokud jsou myšlenka a záměr dobré, jde to dobře. Prodávat cokoliv je v dnešní době těžké, ve fundraisingu to platí také.

Máte pro jednání s dárci osvědčenou metodu?

Fundraiser je spojka mezi organizací a dárcem. V některých příručkách o fundraisingu se uvádí, že je dokonce tváří organizace. Z mého pohledu a praxe je důležité vědět hodně o své organizaci a tak nějak s ní souznít. Neméně podstatné je seznámit se s tím, koho oslovuje. Při jednání se vyplácí upřímnost a otevřenost. Osobně se snažím dárce zaujmout příběhy lidí, kterým pomáháme, co se nám daří a také jaké máme plány do budoucna.

Lze obecně říci, kdo vás zpravidla podpoří?

Podpoří nás ti, které oslovíme, zaujmeme a jsme pro ně důvěryhodní. Nezřídka se stává, že nás dárce v podobě jednotlivce nebo firmy podpoří na základě něčí přímluvy. Nebo také dobré zkušenosti. Prostě jen proto, že o nás ví a líbí se mu, komu pomáháme a jak pracujeme.

Jaké vlastnosti by měl mít správný fundraiser?

Říká se, že fundraiser by měl být něco jako Superman, prostě „nemožné hned, zázraky do tří dnů". Žádného takového jsem nepotkala. V každém případě bych chtěla mít něco z jeho schopností.

Fundraiser by měl by být vnímavým optimistou, srdcařem, neměla by mu chybět odvaha, pokora, sebedůvěra, vytrvalost, trpělivost, kreativita a ochota stále se učit novénu. Protože slovo fundraiser jednoho našeho příznivce strašilo, začal mě oslovovat ,,paní Dárková". Mně se to moc líbí.

Je mezi fundraisery v regionu velká konkurence?

Velká! Ono nejde ani tak o fundraisery jako o organizace. Těch, které žádají a potřebují podporu, je skutečně hodně. Ať jde o zájmové spolky, různé sportovní kluby až po organizace typu Naděje. Osobně znám z regionu jednu fundraiserku z jiné, podobně zaměřené organizace, jako je Naděje. Konkurentky jsme a nejsme. Rády se potkáme a v příjemném rozhovoru probereme, co se nám povedlo a vzájemně si spíš držíme palce.

Máte zajímavý příběh z vaší praxe?

Příběhů je víc. Jedna z prvních grantových žádostí, na které jsem se podílela, byla směřována do nadace Táni Kuchařové. Postele klientů domu pokojného stáří začaly pomalu dosluhovat, požádali jsme nadaci o částku, která by pokryla výměnu alespoň dvou postelí. Naší žádosti nebylo vyhověno… Nakonec nadace Táni Kuchařové uhradila výměnu všech postelí a bývalá Miss World nás osobně navštívila. Pro všechny to byla úžasná spolupráce a na setkání s nejkrásnější ženou světa nikdy nezapomeneme.

A co méně známí dárci?

Stalo se mi například, že paní, která přinesla věci do dobročinného bazaru, mě chtěla osobně poznat a předat mi skromný finanční dar, protože nás zná a ví, že to, co děláme, je dobré. Roztomilou vzpomínku mám na telefonát s majitelem zahradnické firmy, který mi slíbil za plech makových buchet výsadbu pro zahradu, která je součástí našeho chráněného bydlení na Letné. Stromky a keře jsou vysazené a předpokládám, že buchty snědené.

Kdo jsou ti lidé, kteří mají z vašeho snažení prospěch?

Pracuji pro paní, která je dlouhodobě upoutaná na lůžku a potřebuje ulevit od proleženin, pracuji pro kluka, který i přes svoje postižení ostatním v sociálně terapeutických dílnách dokazuje, že umí tkát koberce, učí se novému s vervou a radostí. U nás v Naději pracují desítky lidí a každý ze své pozice a svým dílem dělá něco pro ty, kteří nemohou z různých důvodů stát na vlastních nohou a potřebují se o někoho opřít. Přesně těm pomáháme a snažíme se dělat svět lepším.

Kabelkový veletrh v Městském divadle ve Zlíně.

NA KABELKOVÉM VELETRHU. Zuzana Šlúchová stojí za úspěšným projektem Kabelkový VELEtrh pro Naději se Zlínským deníkem. Foto: Deník/Jan Karásek

Díky šťastným okolnostem Zuzana Šlúchová před pěti lety narazila v novinách na inzerát zlínské pobočky Naděje, ve kterém hledali někoho na pozici fundraisera.

„Byla jsem tehdy na mateřské dovolené a tak trochu jsem se doma začínala nudit. Na inzerát jsem odpověděla a práci tehdy získala. Začalo mi náročné a krásné období. Od té doby slaďuji rodinu se svou prací. Obojí mě naplňuje a baví, slovo nuda pro mě úplně ztratilo význam," říká šestatřicetiletá Zuzana 
Šlúchová.

Říká, že práce fundraisera je o lidech, pro lidi.

„Snad proto je náročná, zajímavá a krásná zároveň. Trochu sobecky říkám, že tuto práci dělám i kvůli sobě. Vždycky jsem chtěla dělat něco užitečného, to, co dává smysl a pod dobrou značkou.

„Naděje je dobrá značka," je přesvědčena.

V minulosti pracovala mimo jiné v SOS dětských vesničkách na Chvalčově jako sociální pracovnice, kde se s výrazem „fundraising" setkala a okrajově se mu věnovala. „A předtím jsem byla uklízečkou, čekající na svou příležitost," vzpomíná.

Co je Naděje Zlín Organizace provozuje ve Zlíně dům pokojného stáří, ve kterém se stará o seniory a lidi trpící Alzheimerovou nemocí. Provozuje také sociálně terapeutické dílny, ve kterých své uplatnění nacházejí lidé s mentálním a kombinovaným postižením. Zároveň nabízí chráněné bydlení, které je domovem 15 lidem s postižením. Provozuje také denní stacionář pro lidi s demencí, který přináší úlevu pečujícím rodinám. Další aktivitou je nízkoprahový klub pro děti a mládež ve Vizovicích.