A ačkoli se může zdát, že jde o záležitost naprosto ojedinělou, statistiky v posledních letech hovoří trochu jinak. Případů přibývá a odborníci proto apelují, aby lidé instalaci bleskosvodů na nemovitosti nepodceňovali.

„Neznamená sice stoprocentní ochranu, ale výrazně ji zvyšuje při úderu blesku. Na domech by proto bleskosvod měl být,“ potvrzuje například mluvčí krajských hasičů Ivo Mitáček. O instalaci zařízení na rodinných domech si přitom zčásti rozhodují jejich majitelé.

„V devadesáti procentech případů je hromosvod zahrnut v projektech na stavbu domů. Pokud je už v technické zprávě a na stavbě nakonec není, stavební úřad nesmí nemovitost zkolaudovat,“ upozorňuje Vlastimil Hamrla, technik kroměřížské společnosti Helm.

Firma se zabývá právě mimo jiné i montáží hromosvodů. Definitivní riziko ohrožení stanovuje projektant. „Kupříkladu na samotě by měl být bleskosvod na devadesát devět procent. V případě, že však bude v ochranném úhlu vyšší budovy, riziko tam nehrozí,“ poznamenává Hamrla.

Podotýká, že přítomnost bleskosvodu by však měla být na všech panelácích, domech v rodinných zástavbách a veřejných objektech.

A právě tuto podmínku musejí dodržovat například radnice měst a obcí. Však také potvrzují, že zařízení se nachází na všech nemovitostech. „Jsem plně přesvědčen, že tomu tak v našem případě je. Jsou i na našich obytných domech,“ dušoval se ve středu za kroměřížskou Správu majetku města Petr Dvořáček.

Stejný postoj má také vedení chropyňské radnice.

„Na městském úřadě hromosvod máme. Podléhá i pravidelným revizím,“ hlásí za tamní městský úřad Naděžda Šoborová.

To, že úder blesku do domu či řádění kulového blesku opravdu nejsou až tak ojedinělé události, potvrzuje i mluvčí krajských hasičů.

„Už za letošek evidujeme nejméně dva či tři případy. Instalaci bleskosvodů proto doporučujeme. V praxi ale je to někdy složité. Vyjížděli jsme totiž i k událostem, kdy byl dům osazen bleskosvodem, ale blesk se mu nevyhnul,“ říká Mitáček.