Izer v Otrokovicích: Kdo tu nepálí, ten má sklípek

S humorem jemu vlastním vtipně okomentoval moji téměř dvoumetrovou a mojí přítelkyně o pár centimetrů menší výšku slovy: „Vy byste snad mohli vestoje pročesávat letadla“.

Hned na úvod se musím zeptat, jak se Vám v Otrokovické Besedě líbí?
Jsem hodně překvapený, protože znám hlavně menší sál, ve kterém jsem hrál už asi pětkrát, ale ten nový je pro mne obrovská novinka. Ani jsem si předtím nevšiml, že se něco staví. Od revoluce je to snad druhé místo, kde na zelené louce vyrostl fungl nový kulturák.

V sobotu večer jste měl na starosti hlavně zábavu lidí a uvádění programu. Máte vždy všechno promyšleno předem nebo přišla na řadu i improvizace?
Ta přichází na řadu hlavně s lidmi, které si zvu na pódium při svém vystoupení. Nikdy nevím, ca na mě kdo vybafne, a tak musím reagovat. Ale jinak je to všechno předem promyšlené a odzkoušené na lidech, co je baví a co ne. To je všude stejné.

Co se vám vlastně vybaví, když se řekne Zlínský kraj?
Každopádně Baťa, asi jako každému. Málo platné, že už to dávno nefunguje. Jeho jméno je prostě to první, co si člověk s vaším krajem spojí. Jinak sem jezdím rád i proto, že je tu moc hezká příroda.

Zdeňka Izera si mnozí spojí s památnou scénkou, kdy jako Brňák šálí smysly Pražáka ve svém vinném sklípku. Jak to máte ale se slivovicí?
No to bude horší. Asi zklamu hodně lidí, ale já nepiju slivovici, víno ani pivo. Jsem asi nějaký nemocný, ale mě to nějak nechutná. Když už to musí být, tak si dám například Portské, ale jinak nepiju skoro nic.

Kdybyste měl lidem v našem kraji z pozice baviče a člověka se stálým úsměvem na rtu poradit recept na stále dobrou náladu, co by to bylo?
Tak myslím si, že zrovna tady na Zlínsku si lidi krásně poradí, protože většina z nich, pokud nepálí, tak má sklípek. A když nemá sklípek, tak pálí. Takže tady si tu dobrou náladu umí každý vyrobit tak, jak potřebuje. Každý na to má svůj recept a nejsou snad potřeba žádná moudra. Já se jsem taky občas naštvaný.