VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak se ze Zlína stal československý Detroit

Zlín - Když v roce 1894 založil Tomáš Baťa se svou sestrou Annou a bratrem Antonínem ve Zlíně svou obuvnickou firmu, počet městského obyvatelstva nedosahoval ani dvou tisíc. Zlín byl malým provinčním městečkem, v němž nesídlily žádné regionální správní ani soudní úřady.

3.9.2008 1
SDÍLEJ:

Tomáš Baťa ve své pracovně.Foto: DENÍK/repro

V roce 1932, kdy zakladatel firmy tragicky zahynul, měl Zlín již 26 350 obyvatel a byl sídlem soudního okresu (od roku 1923). Dva roky před počátkem 2. světové války a nuceným odchodem Tomášova nástupce a pokračovatele Jana Antonína Bati, který byl Tomášovým nevlastním bratrem, do zahraničí, dosahoval počet zlínských obyvatel počtu 37 342 a Zlín byl již také sídlem politického okresu (od roku 1935).

Za den práce nadprůměrných 39 korun

Tomáš a Antonín Baťové začínali své podnikání s malou dílničkou a několika zaměstnanci. O dvacet let později, kdy již byl Tomáš Baťa po smrti svého bratra (zemřel v roce 1908) jediným majitelem firmy, vyrobila továrna 6 300 tisíc párů bot, zaměstnávala 2500 lidí, vlastnila 176 prodejen a ovládala téměř polovinu československého vývozu obuvi. V roce 1927 činila průměrná hrubá denní mzda u firmy Baťa 39 korun, československý průměr byl tehdy 26 až 27 korun.

Rok před svou smrtí přeměnil Tomáš Baťa svou firmu v akciovou společnost. V tomto roce vyrobila firma Baťa 35 124 tisíc párů obuvi, měla 29 500 zaměstnanců, ovládala téměř 75 % československého vývozu obuvi, měla rozsáhlou síť prodejen v Československu i zahraničí, vlastní koželužskou, chemickou, textilní i gumárenskou výrobu a plánovala budování výrobních jednotek po celém světě.

V roce 1938, po šesti letech působení Jana Antonína Bati v čele neustále se rozrůstajícího koncernu, měla firma Baťa pobočky ve 33 zemích a prodejny v 82 zemích světa, zaměstnávala 65 064 spolupracovníků (41 814 v Československu a 23 250 v zahraničí), vyráběla 6/7 československé produkce obuvi a ovládala 90 % československého vývozu obuvi. Byla prakticky soběstačná, neboť ve svých továrnách vyráběla nejen obuv, ale i artikly nutné k jejímu kompletování a v neposlední řadě i stroje. Díky továrnám v zahraničí byla schopna se úspěšně vyhnout vysokému clu či dovozním kvótám. Jejím nejbližším cílem se stalo postupné vybudování surovinových základen, které by ji zbavily závislosti i v této oblasti.

Spokojenost pro všechny

Tvář Zlína se za 45 let změnila k nepoznání. Tomáš Baťa starší i jeho nástupce Jan Antonín Baťa, kterému byl jeho bratr celoživotním vzorem, zastávali názor, že úkolem zaměstnavatele není jen poskytnout lidem práci, ale postarat se také o to, aby byli schopni kvalitně a spokojeně pracovat.

Od roku 1923 byl Tomáš Baťa starší starostou města Zlína, po jeho smrti tuto funkci zastával jeden z členů užšího vedení koncernu Dominik Čipera. Firma Baťa stavěla pro své zaměstnance celé čtvrti obytných domků, internáty i hotely, vybudovala nemocnici, síť základních i odborných škol, obchodní centra, sportovní stadiony. Vznikla tradice Zlínských výtvarných salónů, studijní ústavy, které měly umožnit další vzdělávání i školou již dávno nepovinným zaměstnancům.

Zlín se stal jedním z nejdůležitějších průmyslových středisek v Československu, nazývaným také československý Detroit. To všechno mělo pochopitelně velký vliv na rozvoj celého regionu, jehož mnoha jehož obyvatelům koncern Baťa poskytl práci a zbavil je chudoby. Byly budovány silnice, železnice, přehrady, vodovody, kanalizace, regulovány vodní toky. Vznikl Baťův plavební kanál, jehož první dokončená část spojila Otrokovice a Rohatec. A existovala řada dalších plánů.

Bohužel přišla 2. světová válka a zejména následná vláda komunistické strany. Baťovský koncern se rozpadl. Podniky v zemích, které se dostaly do sféry sovětského vlivu, byly znárodněny, rozsáhlá síť československých továren rozkouskována a přičleněna k jednotlivým výrobním odvětvím. Baťovské společnosti na Západě byly ovlivněny dlouhotrvajícími soudními procesy, v nichž se střetl Tomáš Baťa mladší se svým nevlastním strýcem Janem Antonínem, který byl jako majitel a nejvyšší představitel firmy Baťa odsouzen v neregulérním procesu před Národním soudem mimo jiné ke konfiskaci veškerého majetku.

Ze Zlína do Kanady

Je zcela nepochybné, že Tomáš Baťa starší a jeho bratr Jan Antonín Baťa, kteří stáli v čele firmy, ale také další čelní představitelé, zejména Dominik Čipera, Josef Hlavnička a Hugo Vavrečka, měli rozhodující podíl na přeměně a rostoucím významu města Zlína v první polovině 20. století. Tomáš Baťa mladší byl v době smrti svého otce ještě neplnoletý a procházel tradiční výchovou všech baťovských spolupracovníků.

Byly mu postupně svěřovány stále odpovědnější funkce ve struktuře koncernu, v roce 1939 byl pak svým strýcem vyslán do Kanady, aby zde vybudoval novou baťovskou továrnu. Do svého domova se vrátil až po listopadu 1989 a teprve poté tedy mohl začít ovlivňovat osudy města, jemuž dali tvář jeho otec a nevlastní strýc.

HANA KUSLOVÁ

Autorka je historička Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně

3.9.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Lukáškovi zjistili leukémii v pěti letech.
2

Lukášek z Uherského Hradiště bojuje s leukemií. Kostní dření můžete pomoct i vy

Ilustrační foto.
12

Kriminálka muže dopadla až v Thajsku

Kopeckého určitě nepotrápím, je skromný Kresta

ROZHOVOR/ - Je hvězdou rallyového sportu a o velké zpestření se postaral také na včerejší tiskové konferenci před 47. ročníkem zlínské Barumky. Luhačovický Roman Kresta ji pojede po třech letech, když se na začátku července rozhodl k návratu na tratě. „Chtěl jsem si na chvíli udělat čas sám pro sebe a také jsem cítil motivaci svézt se,“ vysvětlil 41letý řidič Škody Fabia R5.

Zastávka Školní zůstane další týdny v provizorních podmínkách

Náhradní stanoviště zastávky MHD Školní ve Štefánikově ulici ve Zlíně před budovou Kongresového centra budou muset cestující využívat nějakou dobu ještě i po skončení prázdnin, jakkoli se s tím nepočítalo. Investorovi se původní termín rekonstrukce této zastávky nepodaří dodržet.

V areálu kovošrotu v Tlumačově hořela vyřazená cisterna

Požár staré nádrže cisterny v areálu kovošrotu řešili ve středu hasiči v Tlumačově. „Podle oznamovatele došlo při rozřezávání nádrže ke vznícení zbytků asfaltu,“ popsal mluvčí krajských hasičů Libor Netopil.

První úspěch je na světě. Berani vyhráli Zubr cup v Přerově

První dílčí úspěch sezony je na světě. Extraligoví hokejisté Aukro Berani Zlín ovládli Zubr cup. K vítězství na přerovském turnaji jim stačila i porážka 3:4 v prodloužení proti domácímu týmu. Na druhém místě skončili domácí Zubři, třetí místo obsadilo Znojmo a čtvrtá byla pražská Slavia.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení