„Už za měsíc se prostory zámku Lešná opět otevřou veřejnosti. Aby bylo vše čisté a nablýskané, je nutné udělat velký generální úklid,“ uvedla mluvčí zlínské zoo Romana Bujáčková.

Dodala, že historické sály teď dočasně ovládli lidé z úklidové firmy. Ne všechno však mohou pracovníci zámku svěřit do rukou laiků. „Umělecké předměty a stříbro čistí kastelánka s pomocí průvodců. Ostatní zajišťuje asi šest najatých lidí, kteří na to většinou mají asi týden,“ doplnila Bujáčková.

Podotkla, že během té doby je nutné napastovat a vyleštit parkety, vyčistit dřevěné obklady stěn a stropů, vypucovat veškerý nábytek. „Velmi namáhavé je hlavně vysát látkové tapety na stěnách. K tomu je potřeba uvnitř zámku sestavit několik metrů vysoké lešení,“ popsala mluvčí. Podotkla, že kromě toho se vysávají ještě koberce a čalounění u nábytku.

Obrovská dřina je podle ní i mytí asi čtyřiatřiceti rozměrných oken, které dohromady tvoří plochu přibližně osmi set metrů čtverečních. „Spoustu času zabere také čištění patnácti obrovských lustrů, nástěnných svítidel a také následná kontrola, popřípadě výměna žárovek,“ poznamenala Bujáčková. Mimo to musí být důkladně očištěn každý vystavený umělecký předmět a vyprány záclony.

„Dohromady je nutné uklidit celkem jedenáct pokojů prohlídkové trasy a menší depozitář,“ podotkla mluvčí zoo. Podle ní mohou první letošní návštěvníci zavítat do zámku už 4. dubna.

Historie zámku Lešná je úzce spojená s historií dříve slavného moravského hradu Lukova. V roce 1724 získal hrad a celé lukovské panství rakouský hraběcí rod Seilernů. Na Moravě však téměř nepobývali, hrad chátral a v roce 1793 byl už neobyvatelný. Seilernové proto začali hledat prostor pro stavbu nového sídla. Zvolili si návrší na dohled od původního hradu Lukova – Lešnou.

V roce 1887 nechal tehdejší majitel panství František Seilern původní zámek zbourat a na stejném místě zahájil výstavbu nové reprezentativní rezidence. Koncem roku 1891 byly stavební práce hotové, v letech 1892–1893 se provádělo náročné vybavování interiérů. Zámek byl vytápěn ústředním teplovodním topením, byla zde zavedena elektřina, nechyběl vodovod s teplou a studenou vodou, domácí telefon, prostorné koupelny a splachovací toalety. Nový zámek se stal hlavním sídlem Seilernů, kteří jej vlastnili až do dubna 1945.