Podle lékařky Krajské nemocnice Tomáše Bati (KNTB) Marcely Henšlové podalo výpověď nejvíce lékařů na nejexponovanějších a nejrizikovějších odděleních. Jde o ARO, chirurgii, gynekologii a internu. Ředitel KNTB Bohuslav Škubal míní, že kritická situace se bude týkat také oddělení zobrazovacích metod poskytujícího diagnostiku rentgenovou technikou, počítačovou tomografií, ultrazvukem či magnetickou rezonancí.

Lépe nebude ani ve zlínské porodnici.„Tak jak potvrdil primář Jozef Macko, na oddělení neonatologické péče zbývá on sám, přičemž Olomouc i Brno nám nepřevezmou žádné rizikové novorozence,“ podotkla Henšlová.Neonatologická péče je podle ní jedna z nejohroženějších ve státě, protože nebude zajištěna na spoustě pracovišť.„U nás zůstává na oddělení asi pět lidí z původních osmnácti. Budou tedy schopni zajistit jen bazální péči u fyziologického porodu,“ dodala k tomu Henšlová.

Ředitel krajské nemocnice Bohuslav Škubal v tomto ohledu jednoznačně ctí odbornost. „Po obvodním lékaři nemohu chtít, aby šel dělat například anesteziologa. To nejde, ani já nemohu jít na gynekologii a vést porod, protože ctím odbornost,“ přiblížil svůj postoj Škubal.Podle něj v nemocnici funguje vynikající neonatologické centrum i porodnice, což se touto situací změní. „Porody ale budeme muset zajistit. Riziková těhotenství budeme muset vozit tam, kde jsou možnosti,“ sdělil ředitel KNTB. Podle něj je ale problém v tom, že k 1. 3. 2011 nebudou v tomto směru funkční ani zdravotnická zařízení v Brně a Olomouci. „Přesto však musíme najít řešení pro včasný převoz a léčbu rizikově těhotných,“ zdůraznil Škubal.

Jako ředitel KNTB se prý cítí povinován zajistit péči pro občany Zlínského kraje. Podle něj je ve Zlíně nemocnice v pravém slova smyslu krajská. „Naše nemocnice dělá rozsáhlou činnost tak jako fakultní nemocnice. Byť nejsme placeni jako fakultní nemocnice,“ podotkl Škubal.„Musíme si přiznat, že od 1. března zde nebude krajská nemocnice v pravém slova smyslu, ale že se dostaneme vlastně na úroveň okresní nemocnice. Cítím to tak, že se jedná o likvidaci krajské nemocnice ve Zlíně,“ podotkl k současnému dění ředitel KNTB.

Se zbytkem lékařů a sester prý budou schopni určitou péči pro občany v okrese Zlín zajistit. Podle něj prý určitě dojde na tlak z ostatních okresů na poskytování i specializované péče. „Musím zajistit chod nemocnice. Tento bude zajištěn, byť s obtížemi,“ věří Škubal.V ostatních částech nemocnice prý péče bude omezená a řízená. „Poskytneme pouze tu péči, kterou nám pojišťovna uhradí. Tu, kterou máme nasmlouvanou,“ zdůraznil Škubal.Vyzval také lékaře přítomné na diskusi, aby se nevyhrocoval vztah lékař – ředitel.

Hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák si velmi dobře uvědomuje vážnost situace.„Je třeba si uvědomit tu hrůzu, kdybyste odešli, je to také o Hippokratově přísaze. Zastupuji občany a situace je velmi vážná. Chci, aby se vše podařilo vyřešit,“ apeloval minulou středu na lékaře hejtman.

Gazdík žádá mimořádné zastupitelstvo

Představitelé hnutí Starostové a nezávislí požádali v úterý hejtmana Zlínského kraje Stanislava Mišáka (ČSSD) o svolání mimořádného zasedání krajského zastupitelstva. Proč? Kvůli kritické situaci ve zlínské Krajské nemocnici T. Bati (KNTB).

Podle zástupců starostovského hnutí stojí největší krajská nemocnice před krachem. Kumulovaná ztráta hospodaření prý dosahuje několik stovek milionů korun. Podle poslance Petra Gazdíka (STAN) za situaci v KNTB přímo odpovídá ČSSD, která krajské volby vyhrála díky slibu, že dá krajské zdravotnictví do pořádku. „V polovině volebního období přivedla nemocnici ke krachu. Řada lékařů je nejen nespokojena se svými platy, ale také nevěří vedení nemocnice a k prvnímu březnu odchází,“ podotkl Gazdík.Podle něj kraj nemá žádný krizový plán. „Přitom situace už je kritická,“ uvedl k tomu.

Už třetí změna dozorčí rady

Vyzývá tak ke svolání mimořádného krajského zastupitelstva. Je prý totiž třeba řešit, jak stabilizovat ekonomickou situaci v KNTB a také jak se vyřeší situace v zařízení po 1. březnu v souvislosti s výzvou lékařů Děkujeme, odcházíme. „Výzvu podáváme také proto, že během čtrnácti dnů se třikrát změnil počet členů dozorčí rady, což svědčí o naprosté nekoncepčnosti,“ vysvětlil poslanec.

Podle hejtmana Mišáka šlo o koncepční rozpor, kdy jedna část představenstva upřednostňovala radikálnější úsporná opatření a druhá zase zajištění lékařské péče. Krajská rada prý upřednostnila druhou skupinu.

Gazdík míní, že krajská reprezentace zatím nedokázala žádným způsobem zásadně reagovat tak, aby občanům sdělila, co se bude dít v nemocnicích Zlínského kraje k prvnímu březnu. Současně poukazuje na starostovskou funkci radní Hany Příleské (ČSSD). „Radní zodpovědná za zdravotnictví v kraji se namísto plného soustředění na řešení této situace stala ještě starostkou (Uherského Ostrohu, pozn. red.),“ podotkl Gazdík. Vyzval ji, aby z jedné z funkcí odstoupila.Vyjádření Hany Příleské se k této otázce nepodařilo získat. Nebrala mobilní telefon ani nereagovala na sms.

Zda se žádosti o svolání mimořádného zasedání krajského zastupitelstva vyhoví, zatím není známo. Z jednacího řádu Zastupitelstva Zlínského kraje totiž plyne, že v takovém případě musí žádat třetina zastupitelstva, což v tuto chvíli podle Gazdíka žadatelé nesplňují. Svolat mimořádné zasedání však lze také v naléhavých případech. „Jsem přesvědčen, že právě tato situace naléhavým případem je,“ doplnil Gazdík.

K situaci se vyjádřila mluvčí kraje Gabriela Sýkorová Dvorníková. „Je zvláštní, že jsou o výzvě ke svolání mimořádného zastupitelstva Zlínského kraje informována nejprve média. Na krajském úřadě žádná oficiální žádost není,“ uvedla mluvčí.Podle hejtmana Zlínského kraje Stanislava Mišáka má kraj v souvilosti s výzvou Děkujeme, odcházíme připravena alternativní řešení, která však nechce prozrazovat kvůli případným tlakům.

Krize nemocnic očima odboráře

Předseda celorepublikového Lékařského odborového klubu Martin Engel přislíbil, že udělá vše pro to, aby lékaři odcházet nemuseli. Přístup v jednání se však prý musí změnit. „Místo nabídek k jednání jen hysterie a osočování. Takto vypadá chování vládní garnitury k nám v případě, že zatím tahají za kratší konec,“ vyjádřil na shromáždění okresního sdružení České lékařské komory ve Zlíně zklamání z vývoje na politické scéně minulou středu Engel

Prohru obrazně přirovnal ke genocidě lékařského stavu. „Nedopusťte to a stůjte za námi,“ vyzval přítomné lékaře. Zdůraznil však, že se nejedná o vzdor vůči nadřízeným, že akce je směřována na vládu. „Slovenské lékařské odborové sdružení garantuje, že dalo jasnou výzvu, aby slovenští lékaři nepřicházeli, a nepomáhali tak zachraňovat tento zatuchlý systém,“ uvedl Engel.

Podle něj se jedná o historickou a možná poslední šanci něco změnit. „Nejsme ani teroristé, ani vyděrači,“ podotkl. Odboráři mají jednat s ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem tento pátek.
Krize nemocnic očima hejtmana

Podle hejtmana Zlínského kraje Stanislava Mišáka je zdravotnictví v kraji špatně nastaveno. „Byl jsem proti tomu, aby nemocnice byly převedeny na kraje. Ty do tohoto systému neměly spadnout, to je první chyba,“ uvedl Mišák.

Úskalí vidí také v právní formě. „Tehdy jsem řekl, že právní forma neřeší hospodaření, protože se neřeší základní hráči, kteří ze systému peníze berou,“ upozornil hejtman.

Ve funkci je dva roky a podle něj stále řeší problémy, které byly nastaveny v minulosti. Při setkání hejtmanů s ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem v Brně prý pochopil, že ministr nemá řešení, kterým by lékaře přesvědčil, aby od 1. března neodešli.„Vše, co říkal, měl diskutovat v době, kdy toto lékaři anoncovali. Na to bylo pět měsíců. Ministra jsme upozornili, že je situace kritická,“ doplnil ještě.

Apel na lékaře, aby neodešli, tak na shromáždění prý musel vznést, protože se jedná o lidské životy. Nerad by prý věci řešil krizovými scénáři.