VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Krizový štáb řídí pomoc nepřetržitě

Zlínský kraj – Jak pracuje Krizový štáb Zlínského kraje a jaké zázemí má k dispozici? A co je vůbec jeho úkolem? Tyto a podobné otázky jistě vyvstávají v myšlenkách lidí, když se stane mimořádná událost a spojení krizový štáb je skloňováno ve všech pádech.

22.5.2010
SDÍLEJ:

Krizový štáb řídí pomoc nepřetržitě.Foto: DENÍK / Kateřina Košutová

Mimořádnou událostí může být povodeň, pandemie, teroristický útok, ekologická havárie či rozsáhlý požár

Krizový štáb Zlínského kraje má přes třicet členů. Schází se vždy poté, co hejtman jako vedoucí krizového štábu vyhlásí stav nebezpečí. Kdy taková situace nastává?

„Mimořádnou událostí nemusí být jen povodeň, ale také pandemie, teroristický útok, ekologická havárie či rozsáhlý požár,“ vysvětlil krajský mluvčí Milan Plesar, který je také jedním z členů krizového štábu.

Členové krizového štábu dostanou do svých mobilů zprávu o termínu schůze. Scházejí se do šesti hodin od obdržení této zprávy. Pokud se některý z nich nachází například v zahraničí, účastní se zasedání jeho zástupce. Práce štábu při povodních v posledních dnech je obdobná jako při jakékoliv jiné mimořádné události.

„Skupiny členů krizového štábu se střídají po čtyřiadvaceti hodinách. Krajský krizový štáb je řídicí složkou, k jeho úkolům patří koordinace práce výkonných složek, kterými jsou například hasiči nebo policie, a zajištění veškerých dalších prostředků, jako jsou pohonné hmoty nebo čerpadla či vysoušeče, a sledování aktuální situace,“ vysvětlil další člen krizového štábu Miroslav Kašpárek.

Dodal, že kromě členů štábu tvoří tým také řada dalších lidí, kteří nejsou fyzicky přítomni v prostorách chráněného pracoviště, ale jsou kdykoliv připraveni zajistit technické zabezpečení členů.

Ať již by šlo o automobily, opravy výpočetní techniky anebo doplnění zásob potravin. Součástí práce týmu je také provoz povodňové linky, na kterou se již obrátily s dotazy stovky lidí.

„Od pondělního rána jsme přijali na čtyři sta telefonátů. Od prvního dne šlo nejčastěji o dotazy na průjezdnost komunikací a předpokládaný vývoj situace,“ sdělil operátor linky a pracovník tiskového oddělení Zlínského kraje Jan Vandík, který se u telefonu střídá s kolegyní Helenou Mráčkovou.

Dodal, že v posledních hodinách v souvislosti s poklesem hladin řek a stabilizací situace ubývá dotazů na povodně a naopak se na ně stále více obracejí lidé s nabídkami pomoci.

Pro svou činnost využívá krajský krizový štáb suterénní prostory sídla krajského úřadu v 21. budově. Původně sloužila jako VIP archiv Baťových závodů, v dobách studené války jako protijaderný kryt. Nyní je přebudována na rozsáhlé chráněné pracoviště s pracovními, odpočinkovými i skladovacími prostory včetně těch, které patří mezi tajné. Slovo bunkr není nadsázkou, prostory mají výkonnou filtroventilaci i další speciální zajištění.

„Každá povodeň je originální a členové krizového štábu jsou často postaveni před problémy, se kterými se třeba dříve nesetkali,“ řekl hejtman a předseda Krizového štábu Zlínského kraje Stanislav Mišák.

Štáb pravidelně monitoruje situaci, komunikuje s Povodím Moravy, Českým hydrometeorolo­gickým ústavem, se starosty, povodňovými komisemi obcí v kraji, členy Integrovaného záchranného systému a spoustou dalších lidí v mnoha organizacích. Připravují také hlášení o aktuálním vývoji situace na území kraje, která poté slouží jako podklad pro rozhodování. „Dnem i nocí jsou pod palbou telefonátů a přes fyzickou a psychickou zátěž pracují dobře, je to tým, na který je spolehnutí,“ dodal Mišák.

Ani po odvolání stavu nebezpečí práce štábu nekončí. Bude nadále koordinovat zajištění likvidace následků povodní. „Závěrečným úkolem bude nakonec zpracování požadavků na obnovu území postižených povodněmi,“ konstatoval Kašpárek.

Kdo tvoří štáb

Tvoří jej zaměstnanci krajského úřadu, ředitelé krajských organizací, zástupci Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje, Krajského vojenského velitelství Zlín, Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje, krajského policejního ředitelství, krajské hygienické stanice, Horské služby Beskydy, Českého červeného kříže, Energetické agentury Zlínského kraje, zástupci Povodí Moravy a také lékaři.

Zdroj: KÚ ZK

JEDNA Z OBĚTÍ VELKÉ VODY. Velkou vodu má na zahradě i v domě Karel Tihelka bydlící u řeky Moravy v katastru obce Bělov na dohled od Otrokovic. I když voda už začíná opadat, čeká jej i Krizový štáb Zlínského kraje ještě spousta práce. Foto: Deník/Matej Slávik

NA OKRAJ: Mají můj obdiv

Lidé ve štábu nebo přímo v terénu, profesionálové i dobrovolníci. Všichni se snaží řešit problémy a pomáhat v nesnázích bez ohledu na únavu. Nečekané události vždy prověří nejen připravenost, ale i lidské charaktery.

Kateřina Košutová, redaktorka

Autor: Kateřina Košutová

22.5.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dělníci v Otrokovicích opravují chodník v části Trávníky, který je ve směru příjezdu od Kauflandu. Stávající dlažbu kompletně odstraňují.
5

Starý chodník byl už celý zničený, konečně ho opravují

Balóny nad Olomoucí.
46

FOTO, VIDEO: Balonová show ozdobila nebe nad Olomoucí. Podívejte se

ON-LINE: O bolestech zad i cvičení v práci

Co dělat, aby vás nebolela záda? Funguje Vojtova metoda i pro dospělé? A jak si třeba krátce zacvičit během pracovní doby? Nejen na to se můžete ptát vedoucí fyzioterapeutky Kroměřížské nemocnice Pavly Zemanové. Odpovídat vám bude středu 23. srpna v čase od 10 do 11 hodin.

AKTUALIZUJEME

Déšť krajské dožínky nepokazil, v průvodu se sešlo osm stovek lidí

Osm stovek krojovaných účastníků průvodu, dožínkové věnce pro hlavního hospodáře v kraji a samozřejmě bohatý doprovodný program: i letošní oslava sklizně se v Kroměříži o uplynulém víkendu vydařila.

Zoo se raduje z dalších mláďat

Chovatelé ve zlínské zoo mají další důvod k radosti. Početná šedesátičlenná kolonie plameňáků růžových se rozrostla o čtyři mláďata. Malí plameňáci se vylíhli na začátku července a díky skvělé péči rodičů zdárně prospívají. Stejně úspěšně se daří i dvěma malým samečkům u lemurů kata.

Pamětník Jiskry Otrokovice v první lize. Byl to malý zázrak, vzpomíná Gajdůšek

Už jsou v zapomnění. Většina z nich ani nežije. Byli to přitom oni, kdo před 53 lety do Otrokovic přinesli slávu. Na malém stadionku se na škváře kopala první liga. V sezoně 1964/1965 jezdily do míst současného moderního sportovního areálu na Baťově hvězdy tehdejší doby Tomáš Pospíchal, Andrej Kvašňák, Josef Masopust nebo Ivo Viktor.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení