Značně vyděšeni vpustili úředníka, který tvrdil, že přišel vykonávat exekuci na jejich syna, do bytu.

Syn velkým majetkem neoplýval

Zavedli jej do pokoje dávno dospělého potomka, který majetkem neoplýval. To však exekutor neřešil. Bezohledně prošel pokoje a skončil až v obýváku, kde začal sepisovat veškerý majetek a označovat jej exekučními samolepkami.

„To přece nemůžete. Nejsou to jeho věci, ale naše. Nemůžete nám je zabavit," snažili se ještě v šoku zabránit zabavení majetku manželé Modří.

Bohužel neuspěli. Vlastnictví na úředníkovu výzvu nemohli v dané situaci nijak prokázat. Nepodařilo se jim totiž v tom spěchu najít doklady o koupi jednotlivých kusů zboží.

Málokdo navíc v případě spotřebičů schovává doklady po vypršení jejich záruční lhůty.

Když se manželé zkontaktovali se svým nezodpovědným synem, utrpěli další šok. Nelehkou situaci svých rodičů nekompromisně odmítl řešit s tím, že je mu to jedno.

Dobře věděl, že je nedotknutelný

Jeho postoj jasně svědčil o tom, že v sociálním systému takzvaně umí chodit. Dobře totiž věděl, že je v dané situaci nedotknutelný: nemá práci ani žádný majetek, pobírá pouze životní minimum.

Manželům Modrým proto nezbývalo nic jiného, než posbírat všechny své síly. S radou o pomoc se obrátili na odborníky z Dluhového poradenství Samaritán v Otrokovicích, které je z nelehké situace složitě vysvobozovalo.

Kde se stala chyba?

„Těžko radit lidem, aby se jednou neocitli ve stejné situaci. Pokud máte děti, pak je to na důvěře mezi nimi a rodiči," podotýká terénní sociální pracovník Ondřej Prchlík.

Navrhuje jednoznačně férové jednání. „Syn měl v takovém případě přijít a říct: mami, udělal jsem dluh, který asi skončí v exekuci. Za takové situace se problém dal ještě snadněji řešit. Bohužel ve zmíněném případu se to už syna nijak nedotklo," poznamenal Prchlík. Jedním z preventivních opatření je také schovávání dokladů o koupi zboží. V případě platby kartou je pak zase důležitý výpis z účtu.

Jak dostali odborníci manžele z potíží

Jednou z variant, jak se zbavit zatížení exekucí, je do patnácti dnů od provedení výkonu úředníka sepsat návrh na vyškrtnutí zabaveného majetku ze soupisu exekuce.

„To jsme také udělali a návrh odeslali společně s nalezenými doklady o koupi majetku na patřičný úřad. Měli jsme také k dispozici svědecké výpovědi příbuzných, kteří potvrdili, že majetek je opravdu manželů. Návrh byl ale zamítnut," přibližuje postup terénní sociální pracovník Dluhového poradenství Samaritán v Otrokovicích Ondřej Prchlík, který se snažil manžele vysvobodit z exekuce.

Po neúspěchu sáhl ke druhé možnosti. „Podali jsme na soud, který o exekuci rozhodl, takzvanou vylučovací žalobu podle § 267 Občanského soudního řádu. V ní jsme opět vylíčili fakta, že majetek je skutečně manželů. Soud nakonec rozhodl ve prospěch klientů a majetek jim exekutor musel vrátit zpátky," popisuje postup Prchlík.

„Jakmile na majetek podáte žalobu, exekutor s ním nesmí nijak nakládat, ani jej prodat v dražbě. Musí vyčkat na rozhodnutí soudu," zdůrazňuje Prchlík.

Soud ve Zlíně vloni nařídil jedenáct tisíc exekucí

Na počátku je vidina lehce nabytého majetku, na konci pak už jen prázdná peněženka, oči pro pláč a nekonečné tahanice. Příběhů s takovým koncem by úředníci i ve Zlínském kraji mohli vyprávět na statisíce.

Vloni soudy v ČR nařídily celkem 936 219 exekucí. Nevypovídá to však o počtu dlužníků. Proti jednomu může být vedeno totiž i více řízení. „Okresní soud ve Zlíně jich celkem přikázal na 11 tisíc. Kupříkladu v Uherském Hradišti 7200 a v Kroměříži 6800," uvedla mluvčí Exekutorské komory ČR Petra Báčová.

Zhruba 60 % všech exekucí je ukončeno pro bezmajetnost dlužníka.

„Pokud dlužník nemá žádný postižitelný majetek, exekuce je ukončena, aniž by byla uhrazena pohledávka nebo odměna advokáta či exekutora," říká viceprezident David Koncz.

Někteří dlužníci se prý
k problému staví už od počátku laxně, čímž si výrazně škodí. „Přitom by k němu měli přistupovat aktivně. Hlavní je přebírat poštu, komunikovat s věřitelem, reagovat na rozhodnutí soudu a v případě, že dojde k nařízení exekuce, komunikovat s exekutorským úřadem," poskytla rady mluvčí Báčová.

Například zlínský exekutor Josef Černý řeší nejčastěji případy spojené s vymáháním peněžních částek. „Každý se ale posuzuje zvlášť. Za sebe mohu říct, že dochází k nárůstu případů," konstatoval Černý.

Počet nařízených soudních exekucí ročně roste. Dlužníkům se nejen v tomto směru snaží pomáhat nejrůznější poradny.

Někteří dlužníci se prý k problému staví už od počátku laxně, čímž si výrazně škodí. „Přitom by k němu měli přistupovat aktivně. Hlavní je přebírat poštu, komunikovat s věřitelem, reagovat na rozhodnutí soudu a v případě, že dojde k nařízení exekuce, komunikovat s exekutorským úřadem," poskytla rady mluvčí Báčová.

Počet případů roste

Například zlínský exekutor Josef Černý řeší nejčastěji případy spojené s vymáháním peněžních částek. „Každý se ale posuzuje zvlášť. Za sebe mohu říct, že dochází k nárůstu případů," konstatoval Černý.

Počet nařízených soudních exekucí ročně roste. Dlužníkům se nejen v tomto směru snaží pomáhat nejrůznější poradny. 

Deník se ptal: Na co jste ochotni si půjčit?

Jan Martinák, 23 let, prodavač, Zlín

Peníze bych si půjčil snad jen v případě, kdy bych potřeboval nutně nějaké věci do domácnosti. Pak asi ještě na bydlení.

Libuše Kovaříková, 77 let, důchodkyně, Zlín

Nepůjčila bych si peníze na nic. Už mám hodně roků a měla bych strach, že to už nesplatím. I kdybych byla mladší, tak bych do půjčky nešla.

Bronislava Babíková, 38 let, mateřská dovolená, Zlín: 

Půjčila bych si přednostně peníze asi jen na byt či koupi domečku. Zkrátka jen kvůli bydlení.