Lešenská zoo je bohatší o roztomilé opičky

„První tři se narodila na začátku července, to čtvrté přišlo na svět 8. září. Starší mláďata se již postupně osamostatňují, opouštějí bezpečí máminých zad a prozkoumávají celou expozici. Nejmladší mládě však stále tráví veškerý čas na hřbetu své maminky. Ta jej bude vozit ještě minimálně další měsíc,“ uvedla mluvčí lešenské zoologické zahrady Romana Bujáčková.

Sdělila, že domovinou kotulů veverovitých je severní část Jižní Ameriky – od Kolumbie až po severovýchodní Brazílii. Obývají převážně řídké lesy na březích řek, nemají rádi příliš hustý prales. Tyto sympatické opičky na sebe upozorní výraznou bílou maskou v obličeji, velkými boltci téměř lidského tvaru a dlouhým, hustě osrstěným ocasem.

Největší anatomickou zvláštností kotula je však jeho mozek. V poměru k tělesné hmotnosti je ve srovnání s člověkem zhruba dvakrát větší. Neznamená to však, že kotulové disponují vysokou inteligencí. Nejvyvinutější mají totiž ty části mozku, které odpovídají za koordinaci pohybu.

„Proto jsou kotulové neuvěřitelně pohybliví a obratní a svými akrobatickými výkony v korunách stromů překvapí návštěvníky každé zoo,“ doplnila Bujáčková.

Podle zjištění zoologů žádný jiný druh opic Nového světa nevytváří tak velké tlupy jako právě kotulové. Ve volné přírodě může společně žít až dvě stě jedinců. Ve skupině panuje přísný hodnostní žebříček. Na jejich jídelníčku figuruje nejrůznější hmyz, rádi si pochutnají i na zralém ovoci, semenech, květech nebo listí.

„Ve zlínské zoo je krmíme čtyřikrát denně. Základ tvoří nejrůznější ovoce (banány, melouny, hrozny, meruňky, švestky, broskve, jablka) a zelenina (nejoblíbenější je červeně zabarvená). Příliš vlhkou a šťavnatou potravu však nemají v oblibě. Pokud třeba dostanou hodně zralou broskev, přepečlivě si ji vysuší huňatým koncem ocasu a teprve pak pojídají,“ přiblížila Bujáčková.

Kromě ovoce a zeleniny kotulové dostávají také moučné červy, vařené kuřecí maso, vařená vajíčka, slunečnicový chléb, oříšky, semínka a speciální granulky, které slouží jako vitaminový doplněk.

Samice rodí po březosti trvající pět měsíců jediné mládě. To se ihned po porodu vyšplhá na matčina záda, kde se pevně drží její srsti. I v době, kdy je malý kotul již naprosto samostatný, je mámin hřbet vždy bezpečným útočištěm. Kotulové dospívají až ve třech letech. V zajetí se mohou dožít až kolem dvaceti let.