Úřad práce v Kroměříži vypracoval k 31. srpnu dlouhodobou analýzu, která sleduje poptávku a nabídku na trhu práce v jednotlivých lokalitách Kroměřížska. Z regionů nejhůř dopadlo Morkovicko, kde míra nezaměstnanosti dosáhla 8,17 procenta. Starosta Morkovic-Slížan Pavel Horák z toho pochopitelně není nadšený. „Vnímám to jako jeden z našich nejpalčivějších problémů,“ povzdychl si.

Důvody jsou podle něj nasnadě. „Dříve jsme leželi na hranici okresů, teď ležíme na hranici krajů. Navíc nejbližší velká města, jako je Kroměříž nebo Vyškov, na tom sama nejsou z hlediska pracovních příležitostí nejlépe,“ pojmenoval starosta příčiny.

S nepříznivou statistikou se však podle vlastních slov smířit nehodlá a snaží se najít řešení. „Máme vyčleněnou plochu pro průmyslovou zónu, která by vytvořila spoustu pracovních míst. Tuto plochu nabízíme zájemcům. Bohužel však zatím žádnému nevyhovovaly podmínky,“ prozradil Horák s tím, že pozemky budou nabízet dál.

Mezi jednotlivými obcemi drží nelichotivý primát Skaštice. Tam se nezaměstnanost vyšplhala přes 13 procent. „Překvapilo mě to, protože žádné signály od občanů nemám,“ tvrdí tamní starosta Richard Novák. „Důvodem snad může být to, že máme několik spoluobčanů, kteří ani práci neshánějí,“ přemýšlí Novák.

Přesto se však chystá nabízet lidem práci, která bude prospěšná pro obec. „Hlavně v létě to budou sadové úpravy nebo úklidová výpomoc,“ plánuje Novák. Chce využít faktu, že ve Skašticích teprve před nedávnem zavedli statut uvolněného starosty, a on se tak může podobným záležitostem více věnovat.

Výsledkem statistiky byl překvapen i jeho kolega v Zastřízlích Eduard Valenta. Obec, kterou má na starosti, dopadla jen o něco lépe: nezaměstnanost tam překročila 12 procent. „Tomu se divím. Když jsme potřebovali udělat nějaké práce, nikdo se k nám nehlásil. A to jsme to rozhodně nechtěli zadarmo,“ podotkl Valenta.

Nejvíce důvodů ke spokojenosti mohou mít naopak na Holešovsku. Hranice nezaměstnanosti tam totiž dosáhla pouze 5,25 procenta, což je na Kroměřížsku nejméně.

„Tuto zprávu vnímám nesmírně pozitivně. Tím, že lidé u nás mají práci, se jim výrazně zlepšují životní podmínky,“ komentoval to starosta Holešova Zdeněk Janalík.

K nějakým přehnaným oslavám však zatím stejně nemá důvod. V kategorii zaměstnanosti lidí do 25 let je na tom totiž Holešovsko zase nejhůř. „Tomu docela rozumím. Na to, kolik je tu mladých a vzdělaných lidí, se jim nedostává pracovních příležitostí,“ uvědomuje si Janalík. Na řešení tohoto problému okamžitý recept nemá. „Musíme se zkrátka rozvíjet a hledat místa pro mladé,“ nastínil další cíle města.

Právě kvůli nejisté budoucnosti mnozí mladí lidé se setrváním v Holešově nepočítají. „Práci si budu hledat spíš v Brně nebo jiném větším městě,“ svěřil se jeden z místních, student vysoké školy s výtvarným zaměřením Cyril Gaja. V jeho oboru se totiž doma neuplatní.

„Chtěl bych učit na nějaké střední umělecké škole a takovou v Holešově prostě nenajdu. V tomto ohledu jsou na tom všechna malá města stejně,“ míní jednadvacetiletý vysokoškolák.

Domů se prý bude vracet vždycky rád, ale budoucnost s místem bydliště nespojuje. „Jinde budu mít zkrátka víc možností k seberealizaci. No, asi nejsem správný patriot,“ dodal Gaja s úsměvem.