Pokles není nutně plus

V minulém roce bylo v kraji nahlášeno šestatřicet chorob z povolání, což činí jen 2,9 procenta z celkového počtu v Česku. Menší procento tvoří už jen hlavní město Praha a kraje Karlovarský a Vysočina. Oproti roku 2006 pak ubylo v kraji osm případů nově zjištěných nemocí.

Pokles ale nemusí nutně znamenat dobrou zprávu.

„To, že počet profesionálních onemocnění vykazuje klesající tendenci, má více důvodů. Pozitivní je ten, že se zlepšují pracovní podmínky, hygiena a bezpečnost práce,“ míní Marie Hampalová z Krajské hygienické stanice (KHS) ve Zlíně.

Jednou z příčin je podle ní i to, že podniky více investují do nákupu moderních strojů, automatizují pracovní procesy a škodlivé látky jsou nahrazovány nezávadnými a ekologičtějšími.

„Na druhé straně je ale fakt, že se dnes lidé bojí o práci, kterou mohou v souvislosti s uznáním nemoci z povolání ztratit. Zdravotní potíže mnohdy zatajují a k nahlášení vůbec nedojde. Problémy vyjdou najevo, až když člověk už není schopen práci vykonávat,“ upozornila hygienička Hampalová.

Nejvíce trpíme na ruce

Nejčastějšími nemocemi z povolání jsou ve Zlínském kraji stejně jako všude jinde choroby z přetížení pohybového aparátu, především rukou. „V regionu je to zejména u lidí zaměstnaných v nábytkářské výrobě,“ podotkla Hampalová.

Nemoci z povolání se ale nemusejí týkat pouze výrobních firem. Z informací statistiků vyplývá, že například ve zdravotnických zařízeních se může někdy personál kvůli kontaktu s pacienty nakazit jejich nemocí.

„V loňském roce jsme zaznamenali pět nových nemocí z povolání,“ informovala mluvčí zlínské Krajské nemocnice Tomáše Bati Karla Havlíková.

Strojírenská firma: Ušlý zisk hradíme stále

Přestože nové případy nemají, musejí nahrazovat stále ušlý zisk pracovníkům například ve zlínské strojírenské společnosti Tajmac-ZPS.

„Pracují u nás dva muži, jeden má nemoc z povolání od roku 1988, druhý od roku 1993. Mají zkrácené úvazky kvůli změněné pracovní schopnosti. Doplácíme jim proto výdělky, jako by měli plný úvazek,“ uvedla pracovnice firmy Dana Valoušková.

Obdobně je to u všech, kdo mají prokázanou nemoc z povolání.

„Náhradu za ztrátu na výdělku po dobu a po skončení pracovní neschopnosti je zaměstnavatel povinen poskytovat ve smyslu § 382 odstavce 1 zákoníku práce pravidelně jednou měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný způsob výplaty, a to bez žádosti zaměstnance,“ uvedl mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Sezemský.

Azbest se ozve za padesát let

Nejvíce případů nemocí z povolání měl podle údajů ÚZISu vloni Moravskoslezský kraj, 298 z celkových 1228 v České republice. Mimo jiné má tato lokalita smutné prvenství vzhledem k hornickým profesím, které znamenají také zvýšené riziko dýchacích potíží.

Někdy se nemoc z povolání může projevit až po dlouhých letech. Podle ÚZISu se tak například u jednoho pacienta objevily potíže kvůli práci v kontaktu s azbestem až po více než padesáti letech.

V roce 2006 bylo v Česku o sedmdesát osm méně nově zjištěných případů nemoci z povolání než o rok později.