Zlín: sametová revoluce začala v divadle

Jedni se obávali kapitalismu a bídy, druzí by za svobodu klidně i hladověli. Z plánovaného sídla KSČM se stala univerzita

„Stávku jsme zahájili tím, že jsme před představením ve Studiu Z přečetli výzvy studentů DAMU a divadelníků, i přes zákaz ředitele,“ vyprávěl jeden ze členů stávkového výboru, herec Rostislav Marek.

Divadelníci zahájili i diskuse s diváky. „V hlavní budově jsme dělali pořady, kde vystupovaly známé osobnosti. Nazvali jsme je Byli jsme a budem. Toto motto mohli lidé vidět i na panelu před divadlem,“ řekl Marek s tím, že každý večer pořádali na náměstí také manifestace. „Poprvé se nás sešlo asi jen dvě stě. O tři dny později už ale bylo náměstí plné,“ řekl. Příchozím přednášeli informace z dění v regionu i o tom, kolik lidí už se přidalo na stranu stávkujících. Vše prokládali vystoupeními herců a písničkářů.

Zpočátku se prý lidé báli. „Obávali se kapitalismu, bídy a hladu. Jiní byli ale šťastní a za svobodu by i hladověli,“ vyprávěl Marek. Na shromážděních se prý našli i odpůrci. Dav je ale pokaždé vypískal.

Divadlo sloužilo jako sklad veškerých materiálů a písemností, výzvy a prohlášení stávkového výboru a nově vzniklého Občanského fóra (OF) tam rozmnožovaly písařky. S letáky pak divadelníci jezdili do vesnic, škol, závodů a zdravotnických zařízení v okolí, aby ideu OF šířili dál.

Zlínští disidenti, mezi něž patřil například dnešní knihkupec Pavel Jungmann a současný ředitel zlínské policie Bedřich Koutný, našli spojence i mezi studenty technologické fakulty ve Zlíně. V čele studentského stávkového výboru stanul Jiří Devát, nynější šéf české pobočky Microsoftu a jeden z nejvlivnějších tuzemských manažerů.

Účastníci tehdejšího dění na události vzpomínají dodnes. „Spojoval nás jediný nepřítel, jediným cílem byla demokracie,“ řekl pamětník Jan Minařík ze Zlína. „Lidé byli k sobě neuvěřitelně slušní a ohleduplní. Scházeli jsme se na náměstí a zapalovali svíčky,“ dodal.

Obyvatelé prosadili s platností od 1. ledna 1990 i změnu názvu města z Gottwaldova na původní Zlín. Okresní výbor KSČ se vzdal svého rozestavěného honosného sídla a dal ho k dispozici pro veřejné využití. Budova byla nakonec dostavěna jako Baťova univerzita. V polovině prosince uvítalo přeplněné zlínské náměstí před radnicí po padesáti letech i návštěvu Tomáše Bati mladšího. V březnu přijela i hlava státu, prezident Václav Havel.