Samotné obce proto její další zvýšení neplánují. Některé dokonce kvůli zákonnému opatření od roku 2010 původní navýšení i zrušily.

Ještě do minulého týdne uvažoval o vyšší dani z nemovitosti Zlín. I ten však od změn upustil.

„Původně jsme uvažovali o sjednocení sazby pro město Zlín, která slouží k výpočtu daně z nemovitosti. V současné době je pro jednotlivá katastrální území různá. V centru Zlína je 4,5, v části Malenovice, v Prštném a Loukách 2,5 a v ostatních částech města 2. Návrh předpokládal přiblížení menších sazeb na 3,5 nebo jejich úplné dorovnání na celém území na 4,5. Nakonec jsme se však rozhodli ponechat sazby letos stejné,“ objasnil druhý náměstek zlínské primátorky Miroslav Hladík.

Kromě toho, že by si krajské město k současným osmadvaceti milionům z příjmů z daní přilepšilo dalších patnáct, bylo by podle Hladíka nové opatření spravedlivější. Nevyloučil proto, že k němu nepřistoupí příští rok.

„Z příjmů z daní z nemovitosti nepřímo hradíme údržbu kolem nemovitostí, tedy osvětlení, čištění nebo veřejnou dopravu. Náklady na ni jsou všude stejné,“ vysvětlil Hladík.

A jak by se po případném schválení konkrétně promítlo zvýšení daně například pro majitele zlínského bytu 2 + 1 o velikosti 60 metrů čtverečních?

„Za zmíněný byt v centru platil na rok 2009 majitel daň 270 korun. Po zdvojnásobení, které navrhl ministr financí Eduard Janota, bude platit od nového roku 540 korun. Za totožný byt v Malenovicích byla dosud daň 150 korun. Zákon ji zvýší na 300 korun,“ řekl Hladík.

„Pokud srovnáme sazbu pro výpočet daně v této části města na 4,5, zaplatil by nově vlastník obydlí také 540 korun,“ uvedl konkrétní příklad.

K dorovnání sazeb se už vloni uchýlily sousední Otrokovice. Asi osm set obyvatel města postižených červencovými povodněmi roku 1997 platilo totiž dosud daň nižší než ostatní obyvatelé.

„Například u čtvrtdomku o výměře sedmatřicet čtverečních metrů se daň navýšila z 65 na 130 korun. Půldomek o výměře osmdesát sedm čtverečních metrů podražil ze 153 na 305 korun za rok,“ přiblížil tehdejší mluvčí radnice Milan Plesar.

Jak upřesnila starostka Radoslava Matuszková, možnost zvýšení sazby z daně na dvoj, troj, čtyř nebo pětinásobek radnice dosud nevyužila a ani se k tomu nechystá.

„Nemáme potřebu to měnit, sazbu pro výpočet ponecháme stejnou. Obzvlášť, když bude zákonné navýšení na dvojnásobek,“ podotkla starostka.

Zatěžovat lidi placením navíc nehodlá v tuto chvíli ani Brumov – Bylnice. „Nechceme lidi ještě více znevýhodňovat. Zatím u nás návrh pro plánované zvýšení daně z nemovitosti neexistuje,“ sdělil místostarosta Václav Bližňák.

Nevyloučil však, že by k navýšení mohlo v budoucnu ve městě dojít, obzvláště v souvislosti s novelou týkající se zimní údržby chodníků. Ta totiž přináší obcím náklady na úklid navíc.

O variantě vykompenzovat vyšší náklady vyšší daní z nemovitosti zapřemýšlel také slavičínský starosta Jaroslav Končický. „Od roku 1992 jsme daň nezvýšili a sami bychom k tomu nebýt zákona ani nepřistoupili. Ze strany radnice se tedy daň změn nedočká. Uvidíme však, zda budou občané přistupovat k zimní údržbě stejně jako doposud. Pokud odhodí lopaty, vyhrožujeme, že zvýšíme daň,“ poznamenal Končický.

Zastupitelé Luhačovic i Vizovic rozhodli o dvojnásobku daně už v létě. Poté, co se dozvěděly o plánovaných zákonných změnách od roku 2010, ale své původní rozhodnutí zrušily.

„Lidé by jinak platili čtyřnásobek a my máme kvůli lázeňství už tak jednu z nejvyšších sazeb v republice,“ objasnil například luhačovický starosta František Hubáček s tím, že po novém opatření si město přilepší ze současných dvou milionů z příjmu o další dva.

Zvyšovat sazbu daně se nechystají ani Valašské Klobouky, které ji naposledy změnily před čtyřmi lety. Ročně si díky příjmům z ní přilepší v pokladně o milion a půl.