Řadě malých obcí hrozí reálný nedostatek peněz na investice či opravy. Podle záměru ministerstva mají být ve fondu k dispozici čtyři miliardy, ovšem na sedm let. Do obnovy obcí by bylo potřeba během této doby investovat mnohonásobně více. Starostové tajně doufali alespoň v částku 25 miliard. I to je podle nich minimum. Pokud ministerstvo své stanovisko nepřehodnotí, chystají se starostové protestovat

„Už teď se nám venkov vylidňuje a ministerstvo, které si slovo venkov dalo do názvu evropského dotačního programu, ho nakonec téměř kompletně vyhodí pryč. To vše na úkor přetechnizovaných zemědělských kombinátů s mizivým ekonomickým přínosem a nízkým počtem pracovních míst," připomněla starostka Sehradic Silvie Pospíšilová, že zemědělské společnosti budou moci na rozdíl od obcí vyčerpat za stejnou dobu až padesát miliard korun.

Podobně to vidí i starostové dalších menších obcí. „Je to rána. Určitě by nás to omezilo v realizaci řady akcí," je přesvědčený Josef Zicha, starosta obce Vysoké Pole na Zlínsku.

Právě z Programu rozvoje venkova starostové čerpali dosud finance na řadu nenápadných, o to důležitějších akcí.

Vysprávky vodovodu, opravy chodníků nebo údržba kanalizací. Tyto na první pohled nenápadné opravy jsou přitom pro obce životně důležité.

„Možná to bude znít populisticky, ale stát by měl šetřit úplně někde jinde. Omezovat už tak omezené prostředky je prostě špatně. Je i v zájmu velkých měst, aby se tam nemačkalo stále více lidí. To s sebou přece přináší spoustu negativ jako například dopravní zácpy či kriminalitu. Vylidnění venkova je cesta do záhuby," uvědomuje si Ondřej Benešík, zastupitel Zlínského kraje a starosta obce Strání.

Podle kritiků budou moci z už tak „na kost osekaného" rozpočtu čerpat jen některé regiony. Například smůlu budou mít obce, které mají „to štěstí", že sídlí v sousedství velkého města. Okleštěná má být podpora soukromého zemědělského podnikání na venkově. Podle nového pojetí by pak i o turistické projekty mohli z tohoto programu žádat jen zemědělci.

„Co je to za blbost? Už vidím nějakou soukromou zemědělskou společnost, jak shání peníze na budování rozhleden, informačních panelů nebo i jen obyčejných turistických odpočívadel. V tomto jsou šikovné právě obce a možná ještě Lesy ČR, ale že by to dělali zemědělci, v to nevěřím. Ti mají úplně jiné starosti," myslí si Pavel Králík, nadšený turista z Otrokovic.

Nebude-li jednání, přijdou protesty

Pokud ministr zemědělství Petr Bendl nezasedne se starosty k jednacímu stolu, jsou připraveni zahájit protestní akce.

„Je to neuvěřitelná rána pod pás nejen všem starostům venkovských obcí, ale zejména občanům, kteří ještě stále na venkově bydlí. Již několik dní mi rozhořčení starostové volají s návrhy nejrůznějších protestních akcí. Jsou ochotni jít za venkov otevřeně bojovat," dodává Jana Juřenčáková, iniciátorka Druhé zlínské výzvy, která požadavky starostů sjednocuje.

„Nastavení budoucího Programu rozvoje venkova se odvíjí od snahy řešit reálné potřeby venkova, které jsou spjaté s agendou ministerstva zemědělství. Finanční prostředky budeme směřovat na zajištění udržitelného hospodaření a tvorbu veřejných statků s pozitivním dopadem na katastrální území obcí," uvedl Jan Žáček, tiskový mluvčí ministerstva zemědělství. Další oblasti, které podle ministerstva nelze přes Program rozvoje venkova efektivně řešit, se mají přesunout na ostatní operační programy.

„Je tomu tak i vzhledem k přesunu tří set milionů eur z Programu rozvoje venkova do kohezní neboli hospodářské politiky," doplnil mluvčí ministerstva.

LUKÁŠ FABIÁN