V chovatelských zařízeních celého světa je evidováno kolem 450 čápů marabu, odchovy mláďat jsou však poměrně vzácné. Šest mláďat, která se postupně vylíhla v průběhu června, tak patří mezi významné chovatelské události.

SESTAVIT CHOVNÝ PÁR JE NÁROČNÉ

Hlavním důvodem nízkého počtu mláďat je náročné sestavení samotného chovného páru. „Čápi marabu jsou velmi inteligentní ptáci, svého partnera si doslova vybírají. Sestavit perspektivní pár tak může být záležitost na několika let," uvedl zoolog Václav Štraub.

Ve zlínské zoo se podařilo stávající chovný pár spojit v roce 2012. V letošním roce samice poprvé snesla v průběhu května celkem 10 vajec.

„Záhy je však samec začal vyhazovat z hnízda. Proto jsme vejce postupně odebírali a umístili je do inkubátoru. Díky vytvoření optimálních podmínek a pravidelné kontrole jsme úspěšně odlíhli všech 6 oplozených vajec," doplnil Štraub. 

Po vylíhnutí ošetřovatelé mláďata přesunuli do chovatelského zázemí poblíž etiopské voliéry Omo. Péči ptačích rodičů nahradili ošetřovatelé. Nebylo totiž jisté, jak by dospělí ptáci na mláďata reagovali. Nezbytným předpokladem úspěšného odchovu bylo zamezení přímého kontaktu s lidmi.

SNĚDÍ AŽ 25 LITRŮ DROBNÝCH RYBEK

„Během prvních dnů života si malí marabu vytváří silné pouto ke svým rodičům. Pokud by za rodiče považovali lidi, mohlo by to přinést značné problémy s jejich budoucím začleněním do jiné skupiny marabů a také při výběru budoucího sexuálního partnera," zdůraznil Václav Štraub.

Ošetřovatelé je proto od prvních dnů krmí ve speciálním kostýmu, který připomíná dospělého ptáka. Součástí kostýmu je také maketa hlavy a zobáku marabu.

„Ošetřovatel si tuto maketu navleče na ruku a simuluje chování dospělého jedince při krmení potomků. Jakmile chovatel zakrouží maketou v misce a začne naznačovat chytání ryb, mláďata jej okamžitě napodobují a začnou si ryby brát," dodal zoolog Štraub. Šest malých marabu denně spořádá kolem 25 litrů drobných rybek. Potravu dostávají pětkrát denně.

Domovinou marabu afrických jsou africké savany na jih od Sahary. Obývají také okraje říčních toků a jezer.

Dožívají se kolem 40 let. Žijí ve skupinách, které tvoří jednotlivé hnízdní páry. Na jejich jídelníčku najdeme především mršiny, zbytky ryb, odpadky ze smetišť. Společně se supy a šakaly se přiživuji i na zvířatech ulovených šelmami. Loví ale také ryby, žáby, mladé ptáky, dokážou zabít i plameňáka. Naráz mohou spolykat až 1 kg masa.