Na Zlínsku se rozsáhlých oprav dočkalo hned několik kostelů. Náklady na rekonstrukce jdou do desítek milionů

Kostel ze 14. století v Březnici u Zlína patří k nejstarším na Moravě. Nyní má novou střechu.

„Nechali jsme si udělat odborný posudek, na jehož základě bylo třeba vyměnit krovy napadené tesaříkem krovovým. Vyměnili a zesílili jsme také střešní latě a střecha je celá nově pokryta pálenou bobrovkou,“ vyjmenoval březnický farník Pavel Hřib, původním povoláním stavbař, který při rekonstrukci vypomáhal.

Kostel má i nové měděné oplechování, záchytný sněhový systém a veškerá střešní vazba je očištěna a napuštěna proti hnilobě a dřevokazným houbám.
„Nyní dokončujeme broušení a nátěry oken našeho kostela. Chceme také dodělat jeho odvodnění včetně nové kanalizace, což bychom rádi měli hotovo do pouti. Ta bude v září,“ doplnil Hřib.

Rekonstrukce střechy si vyžádala devět set čtyřicet sedm tisíc korun.

„Finanční prostředky na rekonstrukci pocházely ze sbírek, dále se spolupodílela obec Březnice, ministerstvo kultury a Zlínský kraj. V jednání je také příspěvek od Olomouckého arcibiskupství,“ sdělil starosta Březnice Josef Hutěčka.

Dodal, že v tamější farnosti se letos rozhodli provést akce hned dvě. Kromě opravy střechy je to také přístavba sociálního zázemí k faře, které bude sloužit i pro veřejnost. Důstojné zařízení tohoto druhu totiž v centru obce zatím schází.

„Stane se také zázemím pro společenskou místnost na místní faře, kde se schází například klub maminek. Přístavba bude stát šest set tisíc korun, z toho obecní úřad přispěje částkou tří set tisíc korun,“ dodal starosta Hutěčka.

Ve Zlíně zbývá opravit varhany

Rozsáhlou opravu má za sebou i zlínský farní kostel sv. Filipa a Jakuba. Rozpočet prací dosáhl téměř čtrnácti milionů korun. Na opravu přispělo převážně město Zlín, dále se na ní finančně podílel Zlínský kraj a peníze pocházely také z příspěvků farníků. Rekonstrukce byla skutečně důkladná.

„Opravili jsme střechu, odvlhčili objekt včetně omítek, vymalovali. Zrekonstruovali jsme kůr, schodiště, sakristii a elektroinstalaci, vymalovali Lurdskou kapli. Kostel má nyní rovněž novou speciální vzduchotechniku, která zajišťuje výměnu vzduchu a v zimě topení,“ vyjmenoval zlínský farář Ivan Fišar.
Rekonstrukce skončila v loňském roce. V tom letošním však bude pokračovat. Právě začala generální oprava varhan, která potrvá přibližně dva až tři měsíce. Farnost ji zaplatí z vlastních prostředků a z darů věřících.

„Jsme rádi, že se podařilo opravit vše, co bylo třeba. Zejména střecha byla v havarijním stavu. Kostel slouží nejen k bohoslužbám, ale i k obřadům, jako jsou křty či svatby, a návštěvnost je značná. Proto je dobře, že je v pořádku a nehrozí nikomu žádné nebezpečí,“ dodal farář Fišar.

Opravovat se v příštím týdnu začne také poutní kostel Narození Panny Marie ve Štípě, a to za deset až jedenáct milionů korun.

„Bude to největší rekonstrukce od roku 1890. Plánujeme opravu a restaurování oken, elektroinstalace a statiky a dále odvlhčení. Předpokládáme, že vše stihneme letos,“ řekl štípský farář František Sedláček.

V plánu má také vymalování kostela. K tomu je ale zapotřebí dvou předpokladů. Zdivo musí vyschnout a farnost potřebuje mít v záloze dostatek peněz. „Takže je to plán příštích let. Vloni jsme opravili historické varhany z 19. století za tři miliony šest set tisíc korun,“ dodal farář Sedláček.

Dárci se našli

Na zaplacení obou oprav přispělo významnou měrou město Zlín. Spolufinancoval je dále pak stát, nadace Děti-kultura-sport a příspěvky od věřících.
Olomoucké arcibiskupství vnímá veškeré opravy kostelů velmi pozitivně.

„Za čtyřicet let trvání totalitní vlády se sakrální památky téměř neopravovaly. Je proto dobré, pokud se nyní vkládají investice do budování příjemného prostředí pro farníky a celou veřejnost, která si sem jistě také najde cestu,“ sdělila mluvčí Olomouckého arcibiskupství Monika Vývodová.

Dobrou odezvu nacházejí opravy kostelů i mezi věřícími. „Jsem vždy velmi ráda, když slyším, že se nezapomíná na opravy kostelů. A dvojnásobně mě těší, když se dozvídám, že kromě našeho zlínského se pracuje i na dalších v okolí,“ řekla Eliška Tučková ze Zlína.

NA OKRAJ: Kostely

„…kdo zničí chrám Boží, toho zničí Bůh, neboť Boží chrám je svatý…“ Co lze dodat ke slovům sv. Pavla z 1. listu Korinťanům? Ti, kdo v minulých desetiletích chrámy systematicky ničili, padli. Minulý režim i zub času napáchaly své. Je na nás a dalších generacích, abychom dali do pořádku všechny ty kostely, které se staly skladišti, výukovými objekty nebo jednoduše ruinami. Zapomenout se nesmí ani na svatostánky, které sice slouží svému účelu, ale jejich stav nelze označit slovem dobrý. Je potěšující zjistit, že osud těchto památek není lhostejný ani státu a obcím. Nebudu zde vyvracet názor těch, kteří považují tyto investice za zbytečné a mluví o tom, ať si je zaplatí sama církev anebo věřící. Mám jiný návrh. Zkuste se v horkém dni schovat před letním žárem do nejbližšího kostela. Poseďte. Nechte na sebe toto místo působit. Možná změníte názor. A nic za to nedáte…

Kateřina Košutová, redaktorka