Nezaměstnaností jsou podle průzkumu ministerstva školství nejhůře postiženi absolventi učebních oborů, u nichž nárůst oproti situaci před rokem představuje 43 procenta. Hůře než oni jsou na tom v tuto chvíli ti, kteří ukončili maturitní obor s odborným výcvikem. Zde byl zaznamenán nárůst o 51 procent. Nezaměstnanost absolventů maturitních oborů se zvýšila o 27 procent, u vyšších odborných škol to je 17 procent.

Podobná situace panuje i ve Zlínském kraji. „Poslední statistické výsledky, které máme k dispozici, hovoří o celkovém počtu 2322 nezaměstnaných absolventů v celém Zlínském kraji. Vyjádřeno v procentech je to 7,3 procenta z celkového počtu evidovaných nezaměstnaných,“ uvedla mluvčí zlínského úřadu práce Miriam Majdyšová.

Je však poměrně těžké určit, kolik uchazečů z řad čerstvých absolventů má potíže s umístěním. Toto číslo není tedy definitivní. Ne všichni totiž míří na úřad práce. Pokud během školy nikde nepracovali, nemají nárok na finanční podporu v nezaměstnanosti. Spoléhají tedy na vlastní schopnosti, rozesílají životopisy do personálních agentur, oslovují zaměstnavatele, poptávají se mezi známými. Sledují rovněž internetovou inzerci na pracovních serverech.

Své příběhy vyprávějí čerství uchazeči o zaměstnání. Jsou současnou situací zaskočeni. Mají zcela odlišnou situaci při hledání pracovního uplatnění než jejich kolegové ještě například před dvěma roky. Tehdy byl o absolventy ze strany podniků zájem poměrně značný.

Devatenáctiletý Jan Bereczka z Kroměříže ukončil studium na obchodní škole. Snažil se najít si práci, rozeslal desítky životopisů. Nebyl však úspěšný. „Kdyby mi nepomohli rodiče, vůbec nevím, z čeho bych se uživil,“ řekl.

Jeho hledání pokračovalo, narážel při něm často na různé rádoby seriózní nabídky práce. „Pozvali si mě na základě zaslaného životopisu na pohovor do reklamní agentury, ze které se posléze vyklubala firma na podomní prodej. Byl jsem i na výběrovém řízení na pokladního do jednoho diskontního řetězce, ale ani tam mě nevzali, přestože mám obchodní školu. To jsem dodneška nepochopil,“ povzdechl si.

Před Vánocemi se mu konečně podařilo sehnat brigádu v horském penzionu jako pomocná síla. Letošního Silvestra trávil čištěním ucpaného septiku. Co bude dál, zatím neví, ale příští rok nevidí nijak optimisticky.

Osmnáctiletý Jiří Peroutka ze Zlína vloni získal výuční list ve strojírenském oboru. Práci hledal několik měsíců, nakonec se mu to podařilo víceméně náhodou. „Bratr mého kamaráda mi řekl, že u nich ve firmě hledají zástup za dlouhodobě nemocného kolegu. Zmínil se o mně majiteli firmy, a tak jsem získal pracovní místo ve skladu. Je to sice mimo můj obor a na dobu určitou, ale jsem za tuto práci vděčný,“ uvedl.

Třiadvacetiletá Jana Veselá pochází ze Vsetína, kam se po absolutoriu na Vyšší odborné škole zdravotnické na čas vrátila. „Se sehnáním zaměstnání jsem neměla problém,“ tvrdí pro změnu Jana. Dodává, že by zřejmě neměla problém najít zaměstnání ani v místě bydliště nebo blízkém okolí, ale odešla pracovat do Brna.

Odpovídající zaměstnání našel poměrně rychle i loňský vysokoškolák Marek Stejskal z Uherského Hradiště, absolvent ekonomického oboru. „Věnoval jsem se hodně studiu jazyků, přes léto jsem byl v zahraničí na stáži a obojí mi hodně pomohlo. Vím však, že řada mých spolužáků práci ještě nemá nebo museli přijmout místa, která vzhledem k jejich vzdělání nejsou adekvátní a kde nabyté vzdělání vůbec nevyužijí,“ konstatoval. Dodává, že roli sehrál jistě i obor, který studoval. Po­ dle něj se daleko hůře hledá pracovní uplatnění pro absolventy například filozofie nebo uměleckých oborů.

Absolventi jsou většinou zaměstnavateli odmítáni kvůli nedostatku praxe, nereálným očekáváním v ohledu mezd, špatné komunikaci a často také kvůli fluktuaci, která je v jejich řadách velmi častá.

„Vezmu absolventa do své firmy, naučím ho, co potřebuje a nakonec mi po roce uteče. Už se mi to stalo několikrát, nechci být přestupnou stanicí,“ vyjádřil se majitel větší zlínské firmy, který však chtěl zůstat v anonymitě.