Neděláme si velké naděje, tvrdí nezaměstnaní
Zlín /FOTOGALERIE/ – Získat práci je kvůli důsledkům hospodářské krize nyní mnohem obtížnější, než tomu bylo kdykoliv dříve. Zlínský deník se zeptal několika nezaměstnaných uchazečů přímo na pracovním úřadě, jak prožívají svou současnou situaci.
Kateřina Košutová
6×foto Diskutovat (0) 9.2.2010 13:22 aktualizováno 9.2.2010 16:19
Flashový přehrávač se spouští.
Pokud se vám nespustil, aktualizujte si ho zde.
Čtěte také:
Dvacetiletý Petr je v evidenci úřadu práce již půl roku. Jeho původním oborem je strojní zámečník, nyní by přijal jakoukoliv práci. V poslední firmě, u které pracoval, dostal výpověď.
„Při hledání práce jsem prošel již několik výběrových řízení, ale novou práci zatím nemám,“ povzdechl si Petr s tím, že uvažuje o rekvalifikaci v oboru svářeč. Jeho momentální situace je totiž dost neutěšená. Schází mu odpracovaná doba pro získání finanční podpory v nezaměstnanosti.
Zárukou práce není ani vysoká škola
Třiačtyřicetiletý Ivo je na úřadě práce registrován teprve od začátku tohoto měsíce. Je vysokoškolsky vzdělaný. Firma, kde pracoval, však ukončila své podnikání. Kdy se mu podaří získat nové místo za současné situace na pracovním trhu si však netroufá odhadnout. „To je otázka i pro mne. Na jedno místo je teď opravdu hodně uchazečů,“ smutně se pousmál sympatický konstruktér.
Nespoléhá pasivně pouze na pomoc úřadu práce, ale snaží se získat místo i sám, absolvoval již přibližně šest výběrových řízení. Díky získanému odstupnému zatím naštěstí finanční tíseň nepociťuje.
Děvětačtyřicetiletá Hana pracovala dlouhá léta v továrně. Na úřadě práce je registrovaná více než rok.
„Těžko se uplatním, umím pracovat poctivě a tvrdě, ale o to už dnes asi nikde nestojí,“ pokrčila rezignovaně rameny. Dodala, že zaměstnavatelům zřejmě nejvíc v současnou chvíli vadí zejména její věk, pak také nízké vzdělání a absence jiné pracovní praxe, než u stroje v tovární hale.
Naděje zůstává, velká zatím není
Jedenadvacetiletý Petr se na úřad práce právě přišel zaregistrovat. „Původně jsem vyučený automechanik, ale pracoval jsem jako řidič vysokozdvižného vozíku. Teď jsem dostal výpověď, tak jsem tady,“ popsal Petr svou situaci.
Na jedné věci se shodli všichni oslovení. Do budoucnosti se nedívají s přílišným optimismem a nadějí, že by novou práci získali v dohledné době.





















