„Představujeme zde všechny hlavní architektonické tendence, které se v minulém století objevily. Přibližujeme ale také osudy jednotlivých staveb a celé společenské vrstvy, která vily obývala,“ vysvětlil jeden ze spoluautorů výstavy Vladimír Šlapeta.

Tento děkan brněnské fakulty architektury je zároveň editorem nové knihy Slavné vily Zlínského kraje. „Vybrat padesátku nejzajímavějších vil pro knihu a výstavu nebyla jednoduchá záležitost. Každá ze staveb má totiž svůj půvab i historický význam,“ uvedl Šlapeta.

Projekt podle něj dokonce veřejnost poprvé seznamuje s některými zajímavými stavbami. „Například Napajedla se mohou pyšnit velice zajímavou vilou Jana Gillara,“ poznamenal Šlapeta.

Gillar přitom navrhl ve třicátých letech třeba část interiérů známého pražského obchodního domu Bílá Labuť. „Mezi nejvýznamnější v regionu rozhodně patří známé luhačovické lázeňské stavby od Dušana Jurkoviče, inspirované lidovou architekturou. Skvostem je také zlínská vila Tomáše Bati od architekta Kotěry, a další stavby baťovského Zlína,“ míní Šlapeta.

Množství zajímavých vil, které se v kraji nacházejí, mnohé návštěvníky překvapilo. „Ani jsem netušila, že v regionu je jich tolik. Určitě se teď budu více rozhlížet po zajímavých domech, pokud půjdu po městě,“ uvedla jedna z návštěvnic vernisáže studentka gymnázia ze Zlína Zuzana Pacejková.

Zahájení výstavy se zúčastnil i jeden z mladých architektů, kteří vily navrhují – osmadvacetiletý Michal Kutálek. „Po dokončení studií jsem se nechtěl stát jen nějakým překreslovačem cizích návrhů. Navrhnout na zakázku dům tohoto typu dává architektovi možnosti k vlastnímu vyjádření,“ uvedl Kutálek.

Podle jeho návrhu v současnosti dokončují vilu v Uherském Brodě.

Vernisáže se zúčastnil i známý zlínský cestovatel Miroslav Zikmund, majitel jedné z mála architektonicky zdařilých vil, které byly postaveny v poválečném období. Jejím autorem je Zdeněk Plesník. „Já se ve své vile cítím bezvadně už čtyřiapadesát let. V architektem kvalitně navrženém domě se pracuje a žije skvěle,“ uvedl Zikmund, který zapůjčil pro výstavu i ukázku vybavení svého domova.

„Řada podnikatelů si na začátku devadesátých let nechala postavit tuctové, architektonicky málo hodnotné vily, ve stylu tak zvaného podnikatelského baroka. Podle Šlapety se ale situace už mění. „Mnozí si uvědomili, že pokud chtějí být společensky opravdu na výši, těžko se mohou chlubit těmito svými domy, aby zaujali obchodní partnery ze zahraničí,“ uzavřel Šlapeta.