Pracovníci nocležny valašskomeziříčské Charity vzhlíží k blížící se zimě s obavami. Ke čtyřem lůžkům pro ženy a 12 pro muže již museli přidat jednu přistýlku. "Několik přistýlek můžeme ještě přidat, ale jiné prostory pro případné další zájemce už nemáme. Museli bychom hledat alespoň provizorní řešení," řekla vedoucí zařízení Hana Sulovská.

Pomalu se začíná plnit i zlínská noclehárna Českého červeného kříže. Její služby využívají již pravidelně tři klienti. Podle koordinátorky Azylového domu pro muže bez přístřeší Silvie Babčákové sem každou zimu přijde denně okolo deseti bezdomovců. "V centru Zlína je asi 30 mužů bez domova. Z našeho nedávného průzkumu ale vyplynulo, že někteří z nich o naše služby nestojí," podotkla. Zařízení nemohou z prostorových důvodů využívat ženy. "Většina z nich si dokáže situaci vyřešit sama tím, že přes zimu bydlí u nějakého známého," podotkla.

První klienty již pravidelně v podvečerních hodinách přivítá i azylové zařízení Samaritán v Otrokovicích na Zlínsku. Před chladnou nocí se sem denně přijde schovat okolo pěti klientů. V průměru 12 osob přichází vpodvečer do vsetínského azylového domu Elim.

Pomoc nocležen využívají podle oslovených pracovníků spíše stálí klienti. Někteří lidé však domy kontaktují také kvůli teplému oblečení. Centra poskytují některé služby bezplatně, za jiné si klienti musejí zaplatit symbolickou částku. Například klient valaškomeziříčského zařízení zaplatí za jednu noc 25 korun. V ceně je sprcha, teplá polévka se dvěma krajíci chleba a čisté lůžko. Bezdomovec si ale může ještě vydělat. Pokud Charitě pomůže při stavbě garáže úklidu okolí nocležny a denního centra nebo v charitním šatníku náleží mu za odpracovanou hodinu 60 korun.