Peníze bude možné věnovat na speciální účet nebo si zakoupit propagační předmět s motivem památníku.

„Na uvedení památníku do původního stavu bude podle předběžných odhadů potřeba až sedmdesát milionů korun. To je bohužel částka, která výrazně překračuje možnosti města. Společně bychom ji ale mohli dát dohromady," je přesvědčený Miroslav Adámek, primátor Zlína.

Kromě obnovy památníku je však potřeba rozhodnout i o budoucí funkci budovy. Probíhá tak řada jednání a debat. Těch se ve Zlíně už účastnili například generální ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr nebo generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková. A diskuse zdaleka nejsou u konce. Další návrhy se ve Zlíně projednají ke konci července. Diskusi povede zástupce ředitele Filozofického ústavu Akademie věd ČR Ondřej Ševečka.

V posledních letech už budova svému účelu nesloužila. Opustili ji jak filharmonici, tak pracovníci galerie umění, kteří se přestěhovali do Kongresového centra a do Baťova institutu ve Svitu. „Právě v době, kdy bylo jasné, že obě instituce objekt opustí, začalo město na obnově památníku pracovat," připomněl mluvčí radnice Zdeněk Dvořák.

„Památník je pro Zlín to, co pro Brno vila Tugendhat. Proto věřím, že sbírka bude mít úspěch. Památník je označován za nejcennější objekt a nejpůsobivější dílo architekta F. L. Gahury," domnívá se primátor. Zda se v něm objeví legendární letadlo, v němž Tomáš Baťa tragicky zahynul, zatím není podle mluvčího radnice jisté.

Co třeba magnetky nebo omalovánky?

Kromě prodeje propagačních předmětů je možné přispět na sbírkové konto či do speciálních pokladniček. „Pokladničky se objeví na různých místech Zlína. Podrobnosti včas oznámíme," doplnil náměstek primátora Miroslav Kašný.

„Je to zajímavý nápad, jen si myslím, že dnes už je hodně přesbírkováno a lidé to dost ignorují. Když jdu po městě, tak po mně pořád někdo něco chce. Přispět na děti, na zvířátka, na povodně. Jsem k takovým sbírkám už netečný. Pokud by to však bylo spojeno i s prodejem suvenýru, už bych o tom uvažoval," zaregoval Martin Ševčík ze Zlína, který sbírá turistické magnetky. Magnetku s vyobrazením památníku by si tedy klidně koupil. „S vědomím, že jde o sbírkovou věc, bych byl ochoten i připlatit, stejně tak bych dětem koupil třeba omalovánky o Zlíně a Baťovi," zamyslel se Ševčík.

Stavba památníku začala v roce 1933. Měla uzavřít stoupající parkový prospekt mezi internáty. Nakonec však došlo jen k částečné realizaci. Původní návrh totiž počítal s celou skupinou budov. Dílo 
F. L. Gahury bylo moderní paraftází na stavby vrcholné gotiky. V roce 1954 byl památník přestavěn na Dům umění.