„Vloni jsme kvůli nedostatečně, nepřesně nebo na vůbec nehlášenému pálení vyjeli v kraji osmačtyřicetkrát. Je to asi čtvrtina všech planých poplachů,“ přiblížil mluvčí krajských hasičů Ivo Mitáček.

Možnost ohlášení pálení by například uvítala zahrádkářka Dagmar Pelikánová ze Zlína. „Mám zahradu na venkově, kousek od lesa. Ale nikdy mě nenapadlo o pálení listí informovat hasiče. Vždy se snažím rozdělat plameny v ohrazeném ohništi. Je ale fakt, že pokud by hasiči měli kvůli mně vyjet zbytečně, tak tohle je velice snadná a jednoduchá forma, jak jim dopředu říct, že jen spaluji trávu,“ mínila zahrádkářka.

Nahlášení pálení ve větší míře je pro firmy povinnost, pro řadové občany pak důrazným doporučením.

„Firmám jinak hrozí až pokuta ve výši půl milionu korun,“ upozornil mluvčí.

Ten před jarem doplnil několik zásadních pravidel.

„Je třeba si uvědomit, že nelze pálit všechno. Dle zákona lze v otevřených ohništích spalovat jen dřevo, dřevěné uhlí nebo suché rostlinné materiály. Pálení plastů, gum či jiných materiálů obsahujících chemické látky je zakázáno,“ podotkl Mitáček.

Ohniště by mělo být rovněž vzdáleno alespoň padesát metrů od okraje lesa a v dostatečné vzdálenosti od budov a předmětů, které se mohou snadno vznítit.

„Ideální povrch pro rozdělání ohně je hliněný podklad. Rozhodně není vhodné jej rozdělávat pod větvemi stromů, na kořenech stromů, v blízkosti suché trávy. Zcela zakázáno je rozdělávání ohně na místech se vzrostlým porostem, tedy i na louce nebo na strništi,“ vyzdvihl ještě mluvčí.

Ze zcela nevinného a malého plamínku se tak záhy může stát ničivý požár s fatálními následky. „Měli jsme tu v minulosti případ, kdy senior ze Slavičína pálil suchou slámu. Vymklo se mu to však z rukou nadýchal se kouře a už nestačil utéct. Na místě zemřel,“ konstatoval Mitáček.