VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Peníze pro obce? Klidně i z ropy

Zlínsko – Írán, Kuvajt, Držková a Vlčková. Co mají společného? Příjmy spojené s dobýváním ropy či zemního nebo případně i břidlicového plynu. Na Zlínsku samozřejmě nejde o takové horentní sumy jako v případě arabských zemí, přesto však nestandardní finanční injekce starosty těší.

11.6.2013 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

Sto osmdesát tisíc ročně v případě Držkové nebo sto tisíc ročně, které najdeme v rozpočtu Vlčkové, jsou pro menší obce pěkné peníze a na investice se hodí. Když se v okolních lesích reálně ani netěží a příroda netrpí, je to o to příjemnější. „Tyto platby nám chodí historicky od Moravských naftových dolů. Po pravdě ani přesně nevím, za co to je, ale vždycky nás to potěší a v rozpočtu se peníze navíc hodí. Podobný příjem má v okolí více vesnic," okomentoval starosta Držkové Jan Chudárek.

Příjmy z úhrad dobývacího prostoru a z vydobytých nerostů a ostatní náležitosti těžebního průmyslu. Tak netradičně znějí příjmové položky v rozpočtu obce, díky kterým si mohou starostové dovolit více investic.

Na účet jim chodí patnáct let

„Peníze nám začaly chodit na účet tak před patnácti lety. Začínalo to na částce dvacet tisíc korun. Dnes nám chodí i sto tisíc. Nic se tu však netěží. Poplatky jsou za rezervaci území a za provádění průzkumů. Co si pamatuji, tak se tu v okolí ale nějaké průzkumné či kontrolní vrty skutečně dřív hloubily," sdělil starosta nedaleké Vlčkové Pavel Huňa.

Odvody údajně vycházejí 
z horního zákona, podle nějž se platí 100 až 1000 korun za rezervovaný hektar, v případě těžby 5 % z hodnoty vydobytého nerostu. Částky inkasuje Báňský úřad a dál je přerozděluje. Tři čtvrtiny získají obce, zbytek si rozdělí ministerstvo průmyslu a obchodu či ministerstvo život. prostředí. „Peníze se investují do obnovy krajiny a zmírnění následků po těžbě," vysvětlil mluvčí Státní báňské správy v Brně Bohuslav Machek. O tom, že se v turisty a houbaři oblíbených obcích na Zlínsku nachází naleziště nerostného bohatství, však ví málokdo.

„Do Vlčkové jezdím často. Kamarád tam má chatu, a tak to tam máme prochozené hodně. Že by tam mohla být nějaká naleziště, mě nepřekvapuje, vždyť různé nerosty jsou v každých horách. Vemte si, na jakých zásobách uhlí leží například Beskydy," zamyslel se Pavel Churavý z Otrokovic.

„Nechtěl bych však, aby se tu něco začalo těžit. Hostýnky jsou krásné takové, jaké jsou," myslí si Churavý.

Podle zástupců Moravských naftových dolů by si však nikdo nemusel ničeho všimnout ani v případě těžby. „Katastry jednotlivých obcí jsou poměrně velké, konkrétní těžba může být tedy od dané obce hodně vzdálená. V případě naší společnosti se jedná o těžbu ropy a zemního plynu. Těžba ropy však probíhá samovolně, bez použití pozemní technologie. Až v případě poklesu tlaku se používá takzvaný těžební kozlík," vysvětlil mluvčí Moravských naftových dolů Dan Plovajko.

Právě těžební zařízení „kozlík" tvoří charakterický vzhled krajiny, kde se těží ropa. Nejvíce jich je k vidění v takzvané vídeňské pánvi na Hodonínsku nebo v karpatské předhlubni, konkrétně ve Ždánickém lese na Brněnsku.

Ropu vytěženou na jižní Moravě dodávají Moravské naftové doly dvěma zákazníkům. Odběratelem české ropy je rakouská OMV a společnost Česká rafinérská v Kralupech nad Vltavou. Sem ropa putuje ropovodem Družba. V České republice, převážně na Moravě, se nachází třicet ropných ložisek a téměř devadesát ložisek zemního plynu.

Autor: Lukáš Fabián

Je pro vás těžba plynu nebo ropy v kraji přijatelná ?

NE

50 %

ANO

50 %

Hlasovalo: 20

Anketa byla ukončena

11.6.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc.
AUTOMIX.CZ
20

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Lukáškovi zjistili leukémii v pěti letech.
2

Lukášek z Uherského Hradiště bojuje s leukemií. Kostní dření můžete pomoct i vy

Kriminálka muže dopadla až v Thajsku

FOTOGALERIE / Vsetínští kriminalisté se podíleli na vypátrání muže, který se před vězením ukrýval osm let. Dvaačtyřicetiletého podvodníka zadrželi v Thajsku.

Kopeckého určitě nepotrápím, je skromný Kresta

ROZHOVOR/ - Je hvězdou rallyového sportu a o velké zpestření se postaral také na včerejší tiskové konferenci před 47. ročníkem zlínské Barumky. Luhačovický Roman Kresta ji pojede po třech letech, když se na začátku července rozhodl k návratu na tratě. „Chtěl jsem si na chvíli udělat čas sám pro sebe a také jsem cítil motivaci svézt se,“ vysvětlil 41letý řidič Škody Fabia R5.

Zastávka Školní zůstane další týdny v provizorních podmínkách

Náhradní stanoviště zastávky MHD Školní ve Štefánikově ulici ve Zlíně před budovou Kongresového centra budou muset cestující využívat nějakou dobu ještě i po skončení prázdnin, jakkoli se s tím nepočítalo. Investorovi se původní termín rekonstrukce této zastávky nepodaří dodržet.

V areálu kovošrotu v Tlumačově hořela vyřazená cisterna

Požár staré nádrže cisterny v areálu kovošrotu řešili ve středu hasiči v Tlumačově. „Podle oznamovatele došlo při rozřezávání nádrže ke vznícení zbytků asfaltu,“ popsal mluvčí krajských hasičů Libor Netopil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení