VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Petr Hlaváček: O výzkum Ötziho bot jsem moc stál

Zlín /JAK SE ŽIJE…/ - Mohl jít na dřevařskou průmyslovku, či vyrábět letadla. Protože ale rodiče Petra Hlaváčka rozhodli, že vystuduje kožařskou školu, stal se zněj postupem času světově uznávaný vědec voboru obuvnictví.

15.6.2009
SDÍLEJ:

Docent Petr Hlaváček. Foto: DENÍK/Anna Novotná

„Jsem z generace, která nijak neprožívala, co by chtěla v životě dělat. V té složité politické době byly kvóty, kolik z nás půjde na vojenskou školu, kolik do zemědělství a kolik třeba do dolů. Na kožařské průmyslovce nebyl ještě přihlášený dostatečný počet hochů. Tatínek mi vyřídil studium právě tady. Chtěl, abych měl maturitu,“ přiblížil Hlaváček.

A rodiče na něj mohli být pyšní. Udělal nejen maturitu, ale studoval dále na vysoké škole. Tam po čase přešel z bývalého Svitu, dokončil doktorské studium a od roku 1978 je zaměstnancem technologické fakulty brněnského Vysokého učení technického, nyní samostatné zlínské Univerzity Tomáše Bati. Nyní fakultu jakožto děkan vede. O obuvi přednáší také na Ostravské univerzitě.

Jeho hlavním zaměřením je obuv pro děti a pro diabetiky. „Fakulta technologická se zabývá problematikou zdravotní nezávadnosti obouvání už dlouhodobě. Hned v 80. letech jsem se stal členem celostátní Komise nezávadného obouvání. Byla velká čest dostat se do tohoto týmu,“ vzpomíná Hlaváček.

Dodává, že noha je vývojově nejustálenější část lidského těla, která vpodstatě ukončila svůj vývoj už před třemi miliony let.

„Vyvíjí se tak spíše už jen názor na obuv a terén, po kterém se pohybujeme. Dosud ještě ani neexistuje výstižná definice obuvi. Někdo ji definuje jako pokrývku nohy, a jiní se snaží popsat materiály a technologii výroby,“ říká odborník s tím, že nejnovější požadavky jsou například ty ekologické.

Ty se snaží definovat obuv s ohledem na vysokou míru spotřeby jako potenciální odpad.

Poukazuje dále, že při vývoji lepší a modernější obuvi byla dlouho nositelem pokroku armáda, a poté sport.

„Ten ale svým způsobem zklamal, protože ze sportovní se stává módní. Vyrábí se to, co se nejlépe prodává. Řada modelů založených na přesných experimentech se na trhu neujala a nevyrábí se,“ poukázal Hlaváček.

Nejlepší materiál na boty? Záleží, kam s nimi jdete

Sám si u lidí všímá, jaké obutí mají na sobě. Nemá ale ve zvyku někoho poučovat, do jaké míry je daná obuv vhodná či ne. „Nemůžu svůj profesní stav povznést nad pravidla slušného chování,“ pousmál se.

To, že někdo nemá vhodnou obuv, totiž může mít podle něj různé důvody.

„Může to být otázka náhody či časového stresu. Také když někdo cestuje, neveze s sebou v kufru šest párů bot,“ poznamenal.

Sobě vybírá odborník boty právě podle příležitosti. Těžko se mu ale upřednostňuje ten který druh či materiál. „Useň by si jistě zasloužila, abych ji vyzdvihl. Jak její hygienické, vlastnosti, tak i schopnost přizpůsobovat se individuálním tvarům nohy. Za určitých podmínek se ale mohou tyto dobré vlastnosti velice rychle vyčerpat. Proto pro každé specifické podmínky je vhodný jiný materiál,“ brání se děkan přílišnému zjednodušování.

Podle jeho zkušeností není až tak velký problém vyrobit boty, ve kterých by člověk vydržel plus čtyřicet či mínus čtyřicet stupňů. Nejhorší prý je vymyslet a vyrobit takovou, aby byla vhodná i při teplotách kolem nuly, kdy je předpoklad, že je venku vlhký sníh.

V takových, na svou dobu jistě dokonalých botech, se pohyboval například Ötzi, pravěký muž z doby měděné. Toho našli v roce 1991 turisté na ledovci v Ötztalských Alpách poblíž rakousko-italských hranic. Vědecký tým, jehož členem byl i Petr Hlaváček, zkoumal tuto přirozenou mumii včetně jeho ošacení a obuvi. Muž měl kožené boty vycpané senem, které nepůsobí puchýře a navíc jsou schopné hřát i vlhké.

„Moc jsem o práci na tomto výzkumu stál,“ vzpomíná Hlaváček.

Vzápětí dodává, že už jsou tady nové odborné výzvy, kterým se nyní chce věnovat. „Rozjednáváme projekt pro Izrael. Je to popis a studie sandálu z Masady, dále popis fragmentu obuvi, která byla nalezena v Qumranské jeskyni a také obuv mumie těžkooděnce pocházející asi z roku 600 před naším letopočtem,“ řekl děkan.

Pokračuje také ve spolupráci s čínskou Sečuánskou univerzitou týkající se obuvi na nohách terakotové armády. „To by se mělo uskutečnit ještě letos. Je ale problém najít deset dní či alespoň týden času,“ poukazuje Hlaváček na to, že vědní obor, kterému se věnuje, je časově velmi náročný.

Hlaváček je také jedním z dvanácti českých akreditovaných soudních znalců v oboru obuvnictví. Řeší například případy neuznaných reklamací, kdy je potřeba složitější analýza.

„Znalecký posudek se vypracovává, aby pomohl soudu pro spravedlivé rozhodnutí. Devadesát procent ale nakonec poslouží pro mimosoudní vyrovnání, kdy se strany dohodnou právě na základě posudku,“ vysvětlil odborník.

Nejvíce případů se podle něj jednoznačně týká sportovní obuvi.

„Vše je otázka ceny. Výrazné množství prostředků se spotřebuje na nabídku zákazníkům. I když se tváří, že je široce využitelná, je to kompromis sériové výroby velkého počtu párů jednoho modelu,“ zdůvodnil.

Dodává, že v České republice se vyrábí jen pár procent obuvi, té sportovní pak opravdu jen zlomek. „Dětská obuv se naštěstí ve velké míře produkuje u nás, nebo ještě v evropském prostoru. Dnes už ale nelze říci, že co je třeba čínské či vietnamské, tak je špatné,“ zdůraznil Hlaváček.

Pokud jde o diabetickou obuv, která dokáže zlepšit kvalitu života lidí s cukrovkou do té míry, že zabraňuje či oddaluje nekrózy nohou, pracoval odborník v přímo v týmu zabývajícím se jejím vývojem. „Celá výroba pak byla formou licence prodaná firmě Baťa,“ podotkl.

Volného času obuvnický expert příliš nemá. A když už, tak se věnuje právě zkoumání historické obuvi. „Nejsem historik, takže když je někde nějaký nález, musím vše dostudovat. To spotřebuje skoro veškerý volný čas,“ pokrčil rameny.

Zkoumal tak Valdštejnovy holínky, které jsou uloženy v Chebu, boty Rudolfa II, sandály Jana Křtitele, fragmenty obuvi svatého Maura, botu utopence ze Špilberské studny či nálezy ze šumperského výzkumu. A s nimi samožřejmě i dějinné okolnosti

O víkendech pak pomáhá mamince ve svých rodných Boršicích.

Potomci Petra Hlaváčka zřejmě ve stopách otce nepůjdou. „Dcera studovala design obuvi na Umprumce v Uherském Hradišti. Snaží se živit kumštem, ale ne v oboru obuvnictví. Syn dokončuje doktorandské studium politologie,“ uzavřel děkan.

Autor: Anna Novotná

15.6.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dělníci v Otrokovicích opravují chodník v části Trávníky, který je ve směru příjezdu od Kauflandu. Stávající dlažbu kompletně odstraňují.
5

Starý chodník byl už celý zničený, konečně ho opravují

Balóny nad Olomoucí.
46

FOTO, VIDEO: Balonová show ozdobila nebe nad Olomoucí. Podívejte se

ON-LINE: O bolestech zad i cvičení v práci

Co dělat, aby vás nebolela záda? Funguje Vojtova metoda i pro dospělé? A jak si třeba krátce zacvičit během pracovní doby? Nejen na to se můžete ptát vedoucí fyzioterapeutky Kroměřížské nemocnice Pavly Zemanové. Odpovídat vám bude středu 23. srpna v čase od 10 do 11 hodin.

AKTUALIZUJEME

Déšť krajské dožínky nepokazil, v průvodu se sešlo osm stovek lidí

Osm stovek krojovaných účastníků průvodu, dožínkové věnce pro hlavního hospodáře v kraji a samozřejmě bohatý doprovodný program: i letošní oslava sklizně se v Kroměříži o uplynulém víkendu vydařila.

Zoo se raduje z dalších mláďat

Chovatelé ve zlínské zoo mají další důvod k radosti. Početná šedesátičlenná kolonie plameňáků růžových se rozrostla o čtyři mláďata. Malí plameňáci se vylíhli na začátku července a díky skvělé péči rodičů zdárně prospívají. Stejně úspěšně se daří i dvěma malým samečkům u lemurů kata.

Pamětník Jiskry Otrokovice v první lize. Byl to malý zázrak, vzpomíná Gajdůšek

Už jsou v zapomnění. Většina z nich ani nežije. Byli to přitom oni, kdo před 53 lety do Otrokovic přinesli slávu. Na malém stadionku se na škváře kopala první liga. V sezoně 1964/1965 jezdily do míst současného moderního sportovního areálu na Baťově hvězdy tehdejší doby Tomáš Pospíchal, Andrej Kvašňák, Josef Masopust nebo Ivo Viktor.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení