Blýská se ale na lepší časy? Snad ano. Vedení obce konečně naplánovalo stavbu vodovodu 

„Vody v naší studni máme sice dost, ale je hodně špatná. Nehodí se z ní vařit, pít ji či využívat k osobní hygieně. Jak silničáři používají sůl či jiné chemikálie, tak voda je znehodnocená," stýská si pro Deník Marie Šabršulová.

Domácnosti ve Lhotsku jsou odkázány povětšinou na své studny, už ale v průběhu měsíce září či října se jim začne, jak se říká, blýskat na lepší časy. Vedení obce totiž konečně naplánovalo výstavbu vodovodu. Kdo bude poté chtít, bude se na něj moci připojit.

Ve Lhotsku je podle tamního zastupujícího místostarosty Jiřího Friedla osmdesát šest čísel popisných.

„Samozřejmě vodovod uvítáme, jinak totiž s vodou musíme řešit neustálé starosti. Furt je potřeba jezdit pro vodu," vítá realizaci vodovodu už zmíněná Marie Šabršulová. Náklady na výstavbu vodovodu přijdou přibližně na dvanáct milionů korun.

„Částečně budou dotovány z ministerstva zemědělství, částečně na něj přispívá Zlínský kraj a samozřejmě také obec ze svého rozpočtu," podotýká Jiří Friedl.

Vodu prozatím čerpá většina domácností ze svých studní. „Každý nějakou má, a když ne, tak situaci musí řešit svým jiným způsobem, například brát vodu z obecní studny. Vodu z ní využívají také naši obyvatelé, když je suché léto a své vody už moc nemají. Mohou si tam chodit na pitnou vodu," vysvětluje Jiří Friedl.

Ve Lhotsku už byly vybudované dva obecní vrty, ze kterých bude možné čerpat vodu pro obecní vodovod.

„Letos jinak chceme zahájit jeho stavbu, která potrvá do sedmého měsíce příštího roku. Rozvody povedou ke každé domácnosti, záležet pak bude na obyvatelích, zda se rozhodnou připojit se," dodává Jiří Friedl.

Například Petr Rapant ze Zlína ve Lhotsku vlastní dva pozemky, které se snaží prodat. Zatím neúspěšně, pevně proto doufá v to, že nový vodovod mu to výrazně usnadní.

„Bude to pak naprosto senzační, takto je to těžší, když domácnosti nejsou napojené na obecní vodovod. A pozemek bez vody nikdo nechce," říká Petr Rapant. (jk)