Poslední hodiny před definitivním uzavřením ještě zákazníkům před starou poštou promotérky rozdávaly informační letáčky a ochotně informovaly každého, kde od neděle poštu najdou. Pak přišla hodina H.

Zvo z kostela bijící pravé poledne symbolicky oznámily, že definitivně poště na náměstí odzvonilo. Vedoucí pobočky společně s kolegyní otočily klíčem v zámku vstupních dveří. Nikdo jimi už neprojde. Akce Kulový blesk, jak ji označil už dříve i ředitel komunikací České pošty Ivo Mravinac, začíná. Vše jde jako po másle. Tři dodávkové vozy odvážejí poslední zásilky a vybavení ze staré pošty do jejího nového sídla.

Tam to také nejvíce žije. Když jen několik hodin po uzavření původní pobočky vstupuji do té nové, nestačím zírat. Žádný chaos, žádný stres. Jsou zde desítky zaměstnanců pošty a každý přesně ví, co dělat a nikdo nelení. Utírá se, umývá, leští, rovnají se letáky, zkouší technika včetně nového a moderního vyvolávacího systému. Zajímalo mne, kde jsou desítky aut a proč se čile nestěhuje.

Nová pošta je znatelně menší

„Jo, to už je dávno přestěhované. Dneska to byla rychlovka, vše důležité jsme stěhovali ze staré pošty průběžně už několik dní," vysvětlil mi s úsměvem jeden z pracovníků pošty. Pocit z nových prostor, kam budou Zlíňané nyní docházet za poštovními službami, je příjemný. Až na jednu skutečnost, kterou se od původního sídla zřetelně liší.

„Podívejte, vždyť je to tady malé, se nám to sem nevejde," říká trochu skepticky jedna z pracovnic a přitom mi ukazuje zaplněné regály v nové prodejně post shop. Její obavy nesdílím do chvíle, kdy mne upozorní na stále ještě plné krabice časopisů pod regály.

„Ale, co. Nějak se s tím popereme," nadechne se a vrhá se do práce. Všechno tady voní novotou, září a jde s dobou. Interiér se povedl na jedničku.

Vše vyladěno v barvách pošty. Chválou nešetří ani skupinka zástupců společnosti CREAM, které budova max32 patří, jež se také přišli na probíhající práce podívat. „Odvedl se tady opravdu obrovský kus práce," vysvětluje mi muž, který má na tričku logo společnosti.

Ne všechno dění se ale odehrává vevnitř. Venku se dodělávají poslední úpravy chodníku, leští se informační tabule. Skutečnost, že nikdo nestresuje a panuje zde i přes velké množství práce pohodová až téměř rodinná atmosféra, nejvíce dokresluje mladá dívka, která před budovou umývá cedulku s provozní dobou a u toho si zpívá.

S písničkou jde práce líp od ruky

„Líbí se mi tady, je to fakt moc pěkné. Věřím, že se to bude líbit i lidem," vysvětlí mi a pokračuje ve zpěvu. Pokud totiž pošta chtěla, aby nová pošta byla skutečně nová, nikoli jen tím, že je na novém místě, tak se jim záměr povedl.

Přestože se zdá, že se při stěhování i budování nové pošty pár lidí skutečně pořádně zapotilo, klienti mohou být klidní. Těm v nové pobočce pošty nikdy horko nebude.

„Konečně máme klimatizaci, tu jsme v budově na náměstí neměli," vysvětluje mi radostně mladý muž z pošty a ukazuje ke stropu.

Nad Zlínem se začíná stmívat. Pošta v zástavbě svitovských budov září stále více.

„Dneska tady budeme do noci. Nedá se. Zítra musíme už normálně otevřít, i když jen několik přepážek," pronese pracovník pošty před vchodem a znovu mizí uvnitř mezi kolegy, kteří stále mají plné ruce práce.

„Hotovo, jdeme domů," zaznělo až o půl jedenácté v noci. Nová pobočka je připravena přijmout již v neděli první klienty.